Osobnost Franty Anýže, talentovaného výtvarného umělce, precizního šperkaře, vyhledávaného cizeléra a medailéra, v první polovině 20. století proslulého a vynikajícího uměleckého řemeslníka a posléze zodpovědného a moderního podnikatele v uměleckém průmyslu, je dnes známá snad jen skupině odborníků.
Charismatický František Anýž (1876 – 1934) vynikal svým talentem a pílí již na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, kde studoval u profesorů Celdy Kloučka a Emanuela Nováka. Svým neúnavným úsilím a díky nemenším organizačním schopnostem se během jednoho desetiletí vypracoval z provozovatele malé dílny, založené v roce 1902 v Praze, v majitele uznávaného uměleckoprůmyslového závodu na zpracování kovů. Jeho autorská tvorba byla soustředěna převážně na šperky, knižní vazby a umělecké kovové předměty, nejprve historizujícího rázu, posléze typicky secesně tvarované. Dokázal si vytvořit vlastní charakteristický autorský a řemeslný rukopis, díky němuž se záhy stal vyhledávaným uměleckým řemeslníkem. Jako člen spolku Mánes byl v přátelských stycích s význačnými sochaři a architekty, od kterých získával zajímavé pracovní zakázky.
Perfektně prováděnými uměleckými pracemi z ušlechtilých kovů a širokým spektrem svítidel si vydobyl značný věhlas. Práce prováděné podle návrhů sochařů a architektů i jeho vlastní návrhy se uplatnily v řadě významných staveb. Sňatek s Pavlou Schnirchovou, neteří slavného sochaře Bohuslava Schnircha, mu dále otevřel cestu do vyšší společnosti. Poté, co v roce 1911 vybudoval moderní a účelný závod pro uměleckoprůmyslové kovové práce v Praze VII, rozšířil svůj výrobní sortiment také o malé série elektrických svítidel. Pružně tak reagoval na potřeby doby, na narůstající poptávku po různorodém sortimentu svítidel, kterou vyvolala elektrifikace domácností. Ve dvacátých letech jeho vzorkovny v Praze, Brně, Bratislavě a Teplicích úspěšně nabízely závěsná a nástěnná svítidla i stolní lampy spolu s doplňkovým sortimentem drobných litých plastik. S postupujícím rozšiřováním Anýžova podniku jeho vlastní autorské tvorby ubývá – veškerou energii a čas si vyžádalo organizační vedení podniku a každodenní autorský dozor nad prováděnými zakázkami, které s četnými zákazníky sám sjednával.
První retrospektivní výstava věnovaná Frantovi Anýžovi proto nevypovídá pouze o jeho vlastní umělecké tvorbě z počátku 20. století, ale zachycuje i jeho činnost úspěšného podnikatele, sledujícího proměny vkusu a požadavků první třetiny 20. století. Výstava představí vlastní Anýžovu uměleckou tvorbu, výběr z dochované původní dokumentace firmy a ukázky z širokého výrobního sortimentu Anýžovy továrny. Svými zápůjčkami na ni přispěly rodiny potomků Franty Anýže, soukromí sběratelé a také významné muzejní a galerijní instituce z České republiky.
Eva Marková
Hradec Králové
Pozn.: Působivou výstavu můžete navštívit v Muzeu Východních Čech v Hradci Králové ještě do září tohoto roku. Podklady k článku poskytla vedoucí prezentace a propagace, paní Jitka Prausová.
Osobnost Franty Anýže, talentovaného výtvarného umělce, precizního šperkaře, vyhledávaného cizeléra a medailéra, v první polovině 20. století proslulého a vynikajícího uměleckého řemeslníka a posléze zodpovědného a moderního podnikatele v uměleckém průmyslu, je dnes známá snad jen skupině odborníků. 
autorský a řemeslný rukopis, díky němuž se záhy stal vyhledávaným uměleckým řemeslníkem. Jako člen spolku Mánes byl v přátelských stycích s význačnými sochaři a architekty, od kterých získával zajímavé pracovní zakázky.
Teplicích úspěšně nabízely závěsná a nástěnná svítidla i stolní lampy spolu s doplňkovým sortimentem drobných litých plastik. S postupujícím rozšiřováním Anýžova podniku jeho vlastní autorské tvorby ubývá – veškerou energii a čas si vyžádalo organizační vedení podniku a každodenní autorský dozor nad prováděnými zakázkami, které s četnými zákazníky sám sjednával.