Hloh obecný
Hloh obecný (Crataegus oxyacantha) je krásný keř případně nízký stromek, který roste zejména v Evropě. Hloh je opadavá listnatá dřevina dosahující výšky až 9 metrů. Na tenkých šedavě zbarvených větvích rostou v paždí trnů střídavě postavené laločnaté listy o velikosti 3 až 5 cm.Trny dorůstají délky až 2,5 cm. Květy jsou bílé až růžové, o průměru asi 15 mm a rostoucí v chocholících. Pro květy je charakteristický jejich nepříjemný zápach. Plodem jsou červené kulovité malvice obsahující dvě nebo tři semena, dozrávající v září až v říjnu. 
Protože rostlina má velké trny jedna legenda tvrdí, že Kristova koruna byla uvita z trnitých větví hlohu. Ve starověku se věřilo, že hloh chrání domy před bleskem a lidi před ďábly, kteří se potulovali po zemi při večerních oslavách prvního máje; když se však přinesly jeho květy do domu, přinášely prý smůlu.
Rozšířený je hlavně západní a střední Evropě, částečně je rozšířen i v severní Africe a v Asii. Vyskytuje se ponejvíce v polostinných místech, často na okrajích lesů nebo podél potoků, nejčastěji na propustných půdách. Často je hloh vysazován a zastřihován jako živý plot kolem zahrad a polí. Splňuje tak více úkolů, pěkně vypadá, zastiňuje a odrazuje vetřelce.
V lidovém léčitelství se používají především sušené květy pro přípravu odvaru, který zlepšuje srdeční činnost, snižuje krevní tlak, pomáhá při nespavosti a má rovněž uklidňující účinky. Hloh je také po staletí používán jako močopudný prostředek a lék při ledvinových a močových kamenech.
Text:Miluše Daňková
Ilustrace:Václava Arnoštová
Další články bylináře: