Primář MUDr. Jaroslav Kudr, CSc.
(15. 5. 1913 – 12. 1.1985)
K 25. výročí úmrtí významné osobnosti
Tento rodák ze Studence, tehdy okres Jilemnice (ze stejné vesnice, její místní části Zálesní Lhota, pocházel i o devět let mladší Jiří Šlitr, který se do Rychnova nad Kněžnou dostal s rodiči po mnichovském záboru 1938), neměl v rodině nikoho, v jehož stopách by šel a ani nikdo nikdy nestudoval (jeho tatínek byl domácí tkadlec). Maturoval roku 1932 v původní budově jilemnického gymnázia (do stejné chodil Jiří Šlitr) a cílevědomě se silou vlastní vůle pak vystudoval medicínu na Karlově univerzitě v roce 1938. Pak nastoupil do nemocnice ve Vysokém nad Jizerou a v dubnu 1939 přešel do Masarykovy nemocnice v Jilemnici jako jediný sekundář s primářem Petrlákem (tehdy jen oni dva měli na starosti chirurgii, gynekologii, internu a infekční oddělení). Po válce mu nabízeli primariát – všichni ho znali, ale jak dosvědčuje jeho manželka, on říkal, že se chce naučit pořádně chirurgii, a tak v říjnu 1945 nastoupil v Hradci Králové na nově zřízenou pobočku lékařské fakulty Univerzity Karlovy do
činorodého prostředí vedeného přednostou chirurgického oddělení MUDr. Janem Bedrnou, pozdějším akademikem, a zde působil do roku 1951. Když byla koncem léta toho roku transformována tato pobočka LF UK na Vojenskou lékařskou akademii, nechtěl splnit podmínku jít do uniformy (vyjádřeno slovy jeho manželky), a proto přešel do nemocnice v Rychnově nad Kněžnou jako primář chirurgie. Současně také od června 1953 do prosince 1958 vykonával funkci krajského chirurga 
Východočeského kraje a přitom, jak zdůraznila jeho neustále aktivní a bystrá nyní 91letá manželka, nikdy nebyl partajník.
Odbornou specializaci chirurgie získal 25. dubna 1949, pro urologii 19. prosince 1951 a hodnost kandidáta věd 1. března 1960. Odborný a vědecký profil primáře Kudra dokresluje jeho publikační činnost - uveřejnil na padesát originálních prací v domácích i zahraničních periodikách. V Rychnově nad Kněžnou si počínal velmi agilně, zavedl nové chirurgické a urologické operační způsoby a celkově povznesl odbornou úroveň pracoviště. Práce pod jeho vedením byla náročná, byl přísný k sobě i ke spolupracovníkům, ale přitom zachovával smysl pro humor a společenský takt (tak např. zemědělcům rezervoval mimosezonní termíny hospitalizace kýl, mužům na únavu doporučoval čaj z kopřiv - a jak se smíchem to připomíná jeho žena - druhý den nebyla kopřiva kolem).
Ve výchovné činnosti se nesmazatelně zapsal nejen na Rychnovsku v Československém červeném kříži jako dlouholetý předseda okresního spolku ČSČK – mj. byl nositelem medaile II. stupně za zásluhy o ČSČK a uplatňování ideí humanity a míru (udělilo předsednictvo ÚV ČSČK) a odznaku 1. stupně ÚV ČSČK za obětavou a záslužnou práci. Jako první chodil darovat krev – oceněn byl i diplomem „za vysoké uvědomění, které projevil bezplatným dárcovstvím krve“, měl neskutečné množství přednášek v širokém okolí, uměl jednat s pacienty.
Rodinný život primáře Kudra plynul harmonicky, spolu s manželkou Jarmilou (*1918) vychoval dcery Jarmilu (1942), Jitku (1946) a syna Jaroslava (1947), který se stal jeho nástupcem na rychnovském primariátu chirurgie. Do důchodu odešel začátkem roku 1976 a na malý úvazek pracoval v týnišťské chirurgické ambulanci ještě do léta roku 1980. Vleklá oční choroba mu při cukrovce zlomila jeho pracovní nadšení, nesmírně mu ztrpčovala poslední roky života a zemřel 12. ledna 1985 v Rychnově nad Kněžnou.
Budeme-li volně uvádět hodnocení z pera prof. MUDr.
Hviezdoslava Štefana, CSc., pak tedy primář Jaroslav Kudr je vzpomínán jako odchovanec královéhradecké chirurgické školy, spolupracovník kliniky a pokrokový přispěvatel k rozvoji české chirurgie. Základy praktické chirurgie si od MUDr. Jaroslava Kudra odnesl docent MUDr. Jan Bedrna, CSc., potomní 6. přednosta královéhradecké chirurgické kliniky v letech 1990 - 2000. Primář Kudr se rád pyšnil také tím, že jeho bývalý sekundář MUDr. Jaroslav Štark se po emigraci v roce 1968 vypracoval až na vysoký post konzultanta dětské kardiochirurgie ve světově proslulé londýnské nemocnici Great Ormond Street a stal se mezinárodně uznávaným odborníkem. A naopak všichni uvedení vděčně vzpomínají nebo vzpomínali na učednická léta u primáře Kudra.
Tečka na konec. Až neskutečně tupě působí jedna z komunistických zhůvěřilostí, ale raději citujme článek - Lékaři v bílém zlatě, otištěný v krajské deníku Pochodeň 15. listopadu 1960: Již tomu bude měsíc, co zaměstnanci OÚNZ v Rychnově nad Kněžnou začali dojíždět do patronátních družstev v Třebešově a v Libli na sklizeň brambor a cukrovky. Zvlášť vzorně si vedl jedenáctičlenný kolektiv z chirurgického oddělení. V nepříznivém počasí zůstalo za soudruhy prázdné řepniště na třech hektarech. Kolektiv vedl primář Dr. Jaroslav Kudr, který je nejen dobrým chirurgem, ale organizátorem a budovatelem.