Potomci českých králů nežijí jen ve staré dobré Anglii
Republikánské zřízení neznamená, že by se potomci českých panovníků nerodili a nerodí. Jsou jimi členové mnoha českých šlechtických rodů i evropských dynastií.
Je tomu tak ve staré dobré Anglii, kde se právě jeden potomek českých králů narodil (Louis) a další (Harry) se chystá oženit. Je to velká sláva a raduje se celá Velká Británie. Stejně tak v Nizozemsku, kde celá země každoročně slaví 27. duben jako Králův den a připomíná si tak narození svého krále Viléma-Alexandra v roce 1967. Králův den je považován za největší happening v Evropě. Jen v Amsterdamu tancuje ten den v ulicích města více jak milión lidí.
A obdobné je to u dalších evropských zemí, kde obyvatelé smutní při úmrtí svých králů a královen a radují se z narození královského dědice, nového nositele staleté kontinuity. Potomci českých panovníků žijí nejen v rodech a dynastiích současných evropských monarchií – Belgii, Dánsku, Lichtenštejnsku, Lucembursku, Monaku, Norsku, Španělsku a Švédsku, ale i v dalších zemích, kde dříve vládli císaři a králové, nebo knížecí suveréni.
Příslušné rodokmeny (konkrétně potomků římského císaře a 11. českého krále Karla IV.) by měly být postupně a nastálo vystaveny na zámku v Mělníku. Nedaleká hora Říp připomíná příchodem praotce Čecha bájné počátky českých zemí a jejich obyvatel a sám Mělník patří k nejstarším svědkům více jak tisíciletého historicky doloženého vývoje českého státu. Stojí symbolicky nad soutokem dvou hlavních českých řek Labe a Vltavy.
Mělnický zámek se svými vinicemi a kostelem sv. Petra a Pavla.
Odtud podle Kristianovy kroniky pochází pramáti všech dosud zmiňovaných potomků – sv. Ludmila, manželka prvního historicky doloženého českého knížete Bořivoje I. Přemyslovce. Jejím a manželovým křestem začala praktická christianizace v Čechách. Podle legend na Mělníku tato první česká a slovanská světice i často pobývala a vychovávala zde i svého vnuka sv. Václava. Oba jsou dodnes hlavními patrony českých zemí. Na Mělníku delší dobu pobývala i manželka českého krále Jana Lucemburského Eliška, poslední z Přemyslovců na českém trůnu a matka císaře a krále Karla IV. Lucemburského, Ten oficiálně vyhlásil Mělník za královské věnné město a jeho čtvrtá manželka Eliška Pomořanská sídlila na Mělníce až do své smrti a patrně ona nechala postavit hradní kapli, zasvěcenou dnes svaté Ludmile.
Současný majitel zámku Jiří princ Lobkowicz patří také mezi potomky českých knížat a králů a na svém zámku by chtěl vystavit celkem 123 zmíněných rodokmenů.
Genealogická tabule předků britské královny Alžběty II. v parku na Karlově
Královnin rodokmen si lze spolu s rodokmeny ostatních současných evropských monarchií prohlédnou v parku areálu kostela Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého v Praze na Karlově. Tento kostel Karel IV. založil jako součást kanonie augustiniánů kanovníků v rámci své velkorysé výstavby Nového Města. Římský císař a český král chtěl svými zakladatelskými počiny pozvednout význam Prahy na úroveň odpovídající hlavnímu městu Římské říše. Osobně se zúčastnil položení základního kamene (18.9.1350) i vysvěcení kostela 28.1.1377. Tehdy vložil do oltářní menzy svatou relikvii – tři zuby římského císaře Karla Velikého, který byl pro Karla IV. nejen vzorem, ale i patronem a přímým předkem ve 20. generaci. Dole pod fotografiemi si je možné po kliknutí tabuli s genealogickou řadou předků Alžběty II. prohlédnout.
Potomkem králů jsou nejen britští královští princové, ale i manželka prince Williama, vévodkyně z Cambridge Kate rozená Middleton. Královské předky má dokonce od obou rodičů (připravuje se rodokmen). Otec Michael i matka Carole rozená Goldsmith jsou potomky Edwarda III. (*1312 † 1377), jednoho z nejúspěšnějších a nejdéle vládnoucích (1327-1377) anglických králů . Pro Michaela je tento Plantagenet 1 419 372 předkem v 21. generaci, pro Carole je přímá genealogická linie o generaci delší, král je jejím 3 326 112. předkem ve 22. generaci. Edward III. změnil Anglii v jednu z nejmocnějších vojenských mocností Evropy. V době jeho dlouhé vlády (1.2.1327-21.6.1377) došlo k velkému rozvoji práva, vlády, vývoji parlamentu, ale i velké morové nákaze označované černá smrt.
Čeští předci Edwarda III. Manželé Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna
Po válečném tažení ve Skotsku si král Edward III. začal roku 1340 činit nárok na francouzský trůn, a zahájil tak konflikt zvaný stoletá válka. V jeho rámci se 26.8.1346 utkal s francouzským vojskem v bitvě u Kresčaku, ve které přesvědčivě zvítězil. V této osudové bitvě pro českého krále Jana Lucemburského, bojoval jak známo i jeho syn, budoucí římský císař a 11. český král Karel IV. Ten byl po své matce Elišce Přemyslovně potomkem českých přemyslovských knížat a králů mj. v 9. generaci 1. českého krále Vratislava I. Přemyslovce († 1092). A potomkem tohoto českého panovníka byl ve 12. generaci také Edward III. V linii vedoucí přes Eleonoru z Provence († 1291), choť Jindřicha III. (*1207 † 1272), anglického krále v letech 1216-1272.
Titul prince waleského
Edward III. měl několik synů, dědicem trůnu byl nejstarší z nich Edward zvaný Černý princ (*1330 † 1376). Na královskou korunu ale nedosáhl, protože zemřel ještě před otcem. Jako následník trůnu byl ale prvním, který 12.5.1343 použil titul prince waleského. Ten má dle pověsti spojitost s českým králem Janem Lucemburským a bitvou u Kreščaku (podrobnosti viz rodokmen pod následujícím odstavcem) a angličtí resp. britští následníci trůnu ho používají dodnes.
Přímé propojení rodů anglických a českých panovníků
Přímým nástupcem na anglickém trůnu se tedy po Edwardovi III. nestal jeho syn Edward Černý princ, ale až jeho syn Richard II. (*1367 † 1400), který se v roce 1382 oženil s dcerou Karla IV. Annou Lucemburskou (*1366 † 1394), dodnes v ostrovním království nazývanou Good Queen Ann (Dobrá královna Anna).
Podrobněji je vše popsáno v níže uvedeném rodokmenu, který byl sestaven k dvojjazyčné edici Historie Anglie a jejich vládců v dramatech Williama Shakespeara předního českého překladatele a vydavatele Jiřího Joska.
