Spiknutí cechů Nebuďte, lidi, hluší
a nastavte uši
chceme vás na mou duši
upřímně varovat
V+W
Starším snad nemusím vysvětlovat, co byly kdysi u nás cechy (a někde možná ještě pořád jsou) a pro mladé vysvětluji, že to byla řemeslnická sdružení, jejichž smyslem bylo hájit zájmy svých členů. Byly to například cechy řezníků, mlynářů a perníkářů, zedníků a kameníků, atd. později jednoty nebo společenství a dnes třeba svazy nebo komory, jako lékařská, advokátní atp.
Takže k věci. V evropských mediích prý rozkvetla nebývalá aféra: německé cechy prosadily v Bundestagu schválení zákona o ochraně svých podniků a živností. Stručně řečeno, tento zákon nedovoluje, aby si občané prováděli práce a opravy v jakémkoliv rozsahu sami a neodborně. Příslušný odstavec týkající se jakéhokoliv porušení tohoto zákona byl včleněn i do příslušného trestního zákoníku a sazby postihů stanoveny v patřičné odstrašující výši.
Příprava tohoto zákona probíhala údajně v takovém utajení, že ani nejbystřejší investigativní novináři nic netušili, o veřejnosti ani nemluvě. Když pak zákon vyšel a první člověk zaplatil 300 € za to, že si sám vyměnil těsnění u sprchové baterie a další tři nešťastníci od 400 do 650 € (jeden za postavení kurníku slepicím, druhý za nátěr plotových vrat a třetí za jarní prořez koruny jabloně) strhl se poprask.
Mezi veřejností, sněmovnou a ministerstvem spravedlnosti došlo k přestřelkám nejtěžšími kalibry, k interpelacím a žalobám a dokonce i jistým demonstracím se značnými následnými škodami na veřejném i soukromém majetku.
Ač odpor byl prý opravdu nebývalý a akce trvaly několik dnů, byl rázným zásahem soudů a různě zainteresovaných činitelů zlomen a občanstvo se podvolilo. Sice se skřípěním zubů, ale celkem disciplinovaně, jak už to Němci dokážou.
Ptáte se, odkud ty zprávy mám? Že je to nesmysl a v demokratické zemi něco takového vyloučeno? Nu, svůj zdroj neprozradím, ale možná, že se stejného dožijeme brzo i v Česku. Vyletěla už totiž první vlaštovka. Cech, či vlastně Komora právníků všeho druhu za podpory svého ministerstva navrhuje, a pomocí oddaných lobbistů a jinak zainteresovaných činitelů jistě prosadí, téměř identický zákon: jakoukoliv smlouvu už nebude dovoleno uzavřít jinak, než přes příslušnou právnickou firmu. Takže už nebudete smět prodat kamarádovi svůj vrak motorky za dva pytle cementu pouhým plácnutím rukou (ač ústní smlouva je zatím také platná). A proč? Inu, ti pánové (a dámy jakbysmet) nemají dost z těch nemravných částek urvaných svým klientům, kteří nedokáží připravit náročnější dokument sami, a vidí další tučnou kořist v těch, kdo to umí.
Tak co, jde to i v demokratickém a právním státě nebo ne? Já tvrdím, že pokud se někdo odváží s takovým zákonem vylézt zpod kamene na světlo, pak je s ním buď zahnán tam, odkud vylezl, nebo je návrh přijat k radosti těch známých upírů, a to se, jak víme, může stát i v zemi údajně demokratické.
Ještě než přiklepnu za tento článek poslední tečku, měl bych snad v zájmu pravdy přiznat, že mým zdrojem té zprávy o BRD je palec mé levé ruky, z něhož jsem si ji vysál.
