Již v mládí mě zaskočilo, když jsem narazil na skutečnost, že vzdělaní lidé předchozích generací ovládali několik cizích jazyků. Tato skutečnost ve srovnání se znalostmi cizích jazyků mé generace vyvolávala otázku, jak je to možné. Neměl jsem pro to vysvětlení, neboť jsem odmítal výklad, že byli chytřejší, schopnější.
Tuto moji bezradnost nalézt vysvětlení pak definitivně zpečetilo osobní setkání s jedním takovým človíčkem starší generace na mém prvém pracovišti. Bylo to ve Výzkumném ústavu matematických strojů. Že to bylo dávno dokazuje ten archaický název, těmi matematickými stroji se rozumělo současné označení počítačů.
Když jsem obdivoval jeho znalost angličtiny a němčiny, tak mi sdělil, že také umí rusky a rumunsky. Tu ruštinu jsem v té době ještě chápal, ale ta rumunština mne donutila k dotazu jak k té přišel. Podal mi dle něho jednoduché vysvětlení. Osud ho za 1. světové války zavál na několik měsíců do Rumunska. Že jsem tímto sdělením nic nepochopil jsem mu ani neříkal. Přeci být někde pár měsíců nemůže stačit. Zůstal mi tem dojem, že byli, myslím ty předchozí generace nějaké jiné. Vždyť mě to dalo takovou dřinu se naučit cizí jazyky a nestačilo pár měsíců.
Přiznám se, že i na základě jiných informací a srovnávání, bych asi nebyl zrovna těžko překonatelnou překážkou pro nějakého vyznavače teorie, že lidstvo, když už ne hloupne, tak nejde ani opačným směrem, že je čím dál tím schopnější, chytřejší. A ten zastánce teorie o hloupnutí lidstva by ani nemusel být známý psychiatr C. Höschl s výsledkem svého bádání, dle kterého je třetina obyvatel této země chabá duchem, každý sedmý je debilní, nebo dementní nebo alkoholik.
Pokud ve své úvaze vynechám své dojmy a názory ze sledování TV pořadů, filmů, a upoutávek na současné vysílané seriály, které již jen počtem dílů jaksi naznačují mdlého ducha tvůrců a pustím se pro mě na křehký led vážné hudby, kterou sice rád poslouchám ač nevybaven hudebním sluchem. I přes uvedený handicap mi neušlo, že všechny tu skutečné skvosty vytvořily výhradně ty staré generace a ještě bych dodal, pouze se základními nástroji,
Ostatně závislost na technických vymoženostech a nástrojích současné generace se uvádí mezi argumenty sestupné úrovně schopností lidstva.
I toto mohu potvrdit z vlastní zkušenosti. jakožto stavebník rodinného domku svépomocí. Pouze se základními nástroji, tj. zednickou lžící, kladívkem, lopatou a míchačkou v sestavě dva zedníci, jeden přidavač a já, a pouze po sobotách a nedělích jsme od jara do zimy v 70tých letech postavili celý dům (hrubou stavbu). Nyní přes ulici vidím stavbu přízemního domu, bez podsklepení o minimálních rozměrech. Technické vymoženosti vyloučily zednickou lžíci i lopatu, stejně tak cihly a maltu. Je tam výhradně super technika a nové materiály. Jeřáb přivezl a postavil šest stěn z jakési hobry a od jara je zde každý den i deset aut s dělníky od pondělka do pátku a… a před Vánocemi je jediný výsledek, že ty stěny 3cm silné z hobry jsou přikryté lepenkou.
Za ten skoro rok jsem přišel i na to, že ta technika může i škodit. Když je možné vidět ty dělníky tak zásadně s mobilem u ucha. To nás telefonování nezdržovalo.
Přesto se neustále zdráhám přijmout vysvětlení, že předchozí generace byly schopnější, byťĄje to podloženo řadou studií a shody mnoha vědátorů o poklesu IQ a konstatováním, že průměrný starověký Atéňan by nás strčil do kapsy. Snažím se proto třeba vyhýbat pohledu na „výkvět“ národa, který díky voličům obsadil parlament a rozhoduje o nás.
Ale i tak k těm pochybnostem stačí, když jdu s manželkou na nákup. Když vidím, jak ta paní u pokladny rychle pípá, tak mě napadá, že ta paní prodavačka za mého mládí skoro tak rychle sčítala na papírku od pytlíku. No a rozdíl mezi pípáním a sčítáním pokud jde o schopnosti je jasný.
Ale nemá to lidstvo lehké, zatím co IQ jde dolů, teplota planety jde nahoru a stejně tak budoucí spoluobčané jdou houfně nahoru, z tepla do zimy a já zase bych nyní, alespoň přes zimu šel raději dolů na jih do tepla.
