Senior srpnové pranostiky

V srpnu měli naši předkové „žňové finále“, a tak opět pranostiky k jednotlivým dnům prostě zanedbávali a připsali je pouze asi sedmi patronům. V tomto měsíci tedy převládají pranostiky celoměsíční. Tak třeba - Srpen klasy klidí a ovoce dospělé vidí - Srpen zpočátku-li hřeje, zima pak se dlouho sněhem skvěje - Málo plodu v srpnu, málo včel z jara - Vesele bude řinčet kosa, je-li v srpnu hodně rosa.

Období na přelomu července a srpna říkali naši staří předkové „psí dny“. Tento výraz zavedli už staří Římané, kteří výskyt letních veder uprostřed prázdnin připisovali Psí hvězdě – Síriovi. Naše Slunce se totiž v blízkosti této nejjasnější hvězdy nachází právě v období od 22.7. do 23.8. My ji tedy létě nevidíme, ale lidé na jihu těsně před východem Slunce ano! A přitom už Komenský říkal – Psí hvězda vzbuzuje vedra.

Touto dobou na většině našeho území obvykle kulminují žňové práce, a proto jsou „psí dny“ na venkově velmi vítané. A tak se říkalo – Dlouhé psí dny – krátké žně, nebo také – Jsou-li psí dny jasné a svítí-li pěkně hvězdy, nastane pěkné počasí a budou pohodlné žně.

1. 8.
Srpen začíná, co červenec končil.
Protože vždy vprostřed prázdnin mívá Oskar dovolenou:
„Kéž je v tuto dobu hezky“, prosí Boha na kolenou.

2. 8.
První týden v srpnu horko-li jest,
bude zima dlouho bílá – všechna čest.
Gusta podle svého gusta svou čest na to nevsadí,
i když dlouhá bílá zima většinou mu nevadí.

3. 8.
Když v srpnu naprší, tak než se oběd pojí,
slunce všechno vysuší.
Není ovšem příliš jisté, zda to není bouda
Miluše tak pro jistotu s obědem se loudá.

4. 8.
Potí-li se Dominik, bude ještě Marek (25.4.) v kožiše.
Tady jsme se bohužel nedočkali vůbec rýmu,
přesto v parnu srpnovém těžko dostaneme rýmu.

5. 8.
Když v srpnu moc hřímá – bude na sníh bohatá zima.
Kristián už podle jména má rád sníh a nejen ženy,
proto v srpnu ve dne v noci uši mívá nastraženy.

6. 8
Rosí-li v srpnu silně tráva, pěkné povětří se očekává.
S větrem ne – spíš se sluníčkem povětří tu ladí,
Oldřišku tak do chodidel čistá rosa ráno chladí.

7. 8.
Srpen má nejkrásnější počasí v roce.
Takovýto srpen mívá naše Lada velmi ráda,
když si může opatrně opalovat svoje záda.

8. 8.
V srpnu mlhy na výšinách – jistá voda, když v nížinách – to pohoda.

Soběslav svůj svátek slaví v jihočeské Soběslavi,
mlhy nechá válet líně kousek vedle – v Temelíně.

9. 8.
Když fouká v srpnu severák - bude dlouho pěkně pak.
A tak Alan v půli srpna na koupadle skáče z prkna,
a když nefouká moc svěže, nebojácně skáče z věže.

10. 8.
Vavřinec ukazuje, jaký podzim nastupuje.
Tak uprostřed léta zkrátka mysleme na zadní vrátka,
pak přijmeme bez potíží, že se podzim zvolna blíží.

Velmi důležitým dnem býval 10. srpen. Svatý Vavřinec býval patronem kuchařů, sládků, vinařů a kupodivu i knihovníků! Jeho rčení ale už zavánějí podzimem – Svatý Vavřinec dává létu první zďuchanec, anebo už nekompromisní – Vavřinec – první podzimec! A opět musíme naše předky pochválit, neboť v tomto období už začíná křivka průměrných denních teplot pěkně klesat.

11. 8.
Když je v srpnu ráno hodně rosy, mají z toho radost vosy.
Nejen ráno chladí rosa, ale také když se stmívá,
a když Zuzka chodí bosa, žádnou radost z vos nemívá.

12. 8.
Hřímá-li v srpnu, lze čekat osmého dne opět bouřku.
Pravidla tak jednoduchá netýkají se však Kláry!
Jednou za osm dní bouřka? To jsou samé láry – áry!

13. 8.
Srpen k zimě hledí a rád vodu cedí.
Tak pesimistické rčení pro Alenu ale není,
zima v lednu v nedohlednu, tak si v srpnu zatím medí.

14. 8.
I když ze strnišť občas fučí, horko nás přece jen mučí.
Fučí či nefučí - tak čerstvá strniště obchází dnes Roman,
horko či nehorko – na podzim napsat chce - moderní vesnický román.

15. 8.
Na Marie Nanebevstoupení – prvních vlaštoviček loučení.
Další z mariánských svátků vzala na se Hana z Hané,
s vlaštovkami neloučí se, je to brzy – můj ty pane!

16. 8.
Prší-li jen týden po svatém Rochu, bramborů každý den trochu.
Svatý Roch byl milý hoch, ve Francii víno hlídá,
Jáchym prší na brambory, by u nás nebyla bída.

17. 8.
V srpnu slunce parné, ovoci i vínu zdárné.
Jméno propůjčila plačky - Petra cigaretě jedné značky,
tabák u nás pěstovati, přesto však je marné.

18. 8.
Srpen a únor – tepla a zimy úmor.
Platí to však pouze někdy, tak Helena vlastně trochu skrývá,
červenec že nejteplejší a leden pak nejchladnější bývá.

19. 8.
Jsou-li hory v srpnu kalný, budou v zimě mrazy valný.
Ludvík rád to prověřuje, jedno je však jisté,
v létě v zimě lepší bývá, když jsou hory čisté.

20. 8.
Když pálí srpen, bude pálit i víno.
Vysočina – to je jiná, Bernarda dnes kde kdo vídá,
jak chmel ba i ječmen hlídá.

21. 8.
Nejsou-li v srpnu hřiby, nebude v zimě sněhu.
Absence hub v našich lesích Johaně vždy vadí,
méně sněhu dobré bývá, přec jen příliš chladí.
Zlá vzpomínka na to datum naštěstí už mizí,
jak nás jednou navštívila různá vojska cizí.

22. 8.
Mnoho hub srpnových – mnoho vánic sněhových.
Vánice a smaženice – každý zápor má svůj klad,
houby s octem po celý rok – Bohuslav dostává hlad.

23. 8.
V srpnu již nelze slunci mnoho věřit.
Sandra slunci věří stále, stačí odjet kousek na jih,
v nejhorším pak trochu dále, ohřeje se v jižních krajích.

24. 8.
Bartoloměj svatý odpoledne krátí.
Optimista toho nelituje, vždyť se nám noc zato prodlužuje.
Přesto kde kdo smutně kouká, jak ze strnišť pěkně fouká.

25. 8.
Když jsou v srpnu velký rosy, zůstane obyčejně pěkné počasí.
Každé ráno opatrně rosu velkou, že až cáká,
s barometrem, s teploměrem, se svou selkou Radim láká.

26. 8.
Půlnoční větry v srpnu přinášejí stálé počasí.
Potměšilost v tomto rčení nehledejte věru,
Luděk ví, že jsou to prostě větry od severu.

27. 8.
Hotov v srpnu sáně a v zimě vůz!
Až se zima zeptá náhle – co jsi dělal v létě hochu?
Otakárek odpovídá – spravoval jsem sáně trochu.

28. 8.
Svatý Augustin udělá z léta stín.
Prostě nic netrvá věčně, léto uplatňuje veto,
musíme se smířit s tím.


29. 8.
Stětí svatého Jana – přestávají parna.
Evelína není líná, nyní v srpnu pouze stíná slunečnicím hlavy,
přitom stejně jako v Tejně, jako jeden slavný malíř nedočká se slávy.

30. 8.
Co srpen neuvaří – to už září nedosmaží.
Když se srpnu ani září nedaří, oba měsíce jsou -
stejně jako Vladěna – špatní kuchaři.

31. 8.
Teplé a suché léto přivádí za sebou mírný podzimek,
tuhou zimu a nejlepší víno.
Ať je léto jakékoliv milá Pavlíno,
už se dočkáš a říjen Tě pozve na víno.

Text: Vladimír Vondráček
Obrázky: Frk Kratochvíl

* * *

Zobrazit všechny články autora