Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Stela,
zítra Kazimír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Senior červnové pranostiky


Červen je u nás považován za první letní měsíc, ale klimatické léto, definované jako období s průměrnými denní teplotami (za 24 hodin) nad 15 st.C., začíná u nás opět pochopitelně každý rok v jinou dobu. V nížinách většinou už v poslední květnové dekádě, na Vysočině kolem Medarda a na hřebenech našich hor nemáme podle této definice léto vůbec a jaro zde přechází přímo v podzim! Předzvěst Medarda už ovšem cítíme i v celoměsíčních pranostikách – Měsíc červen voní deštěm a také v dalším rčení -
Červen louky kosí, Medard vodu nosí.


1. 6.
O svatém Fortunátu kapka deště má cenu dukátu.

Dnešní Laura má v tom mírný zmatek,
určitě by uvítala co nejvíce kapek!

 

2. 6.
Netřeba v červnu o déšť prositi, přijde, jak začnem kositi!

Murfyho zákony - zákony schválnosti - platí i tady,
vždycky se prosadí, ať chcem či nechceme, Jarmila rady.

 


3. 6.
Červen mokrý a studený, bývají žně zkaženy.

Snad to rčení nevyjde, bylo by to hloupé,
Tamara se totiž v červnu hrozně ráda koupe.


4. 6.
V červnu deštivo a chladno –
způsobí rok neúrodný snadno.

Dalibor už v historii poznal bídu s nouzí,
na housle se znova učit dneska už se vzpouzí.


5. 6.
Červen studený - sedlák krčí rameny.

Dobroslav – sedláček krčení ramen dnes nezná,
na žně se připravil důkladně začátkem března.


6. 6.
O svatém Norbertu chladna jdou ke čmertu!

Čmert je čert, to už snad dokonce víme,
někdy se šestého i zapotíme.


7. 6.
Chladný květen, červen vlažný, je pro sýpky, sudy blažný!

Ivetě i Slavojovi nic teď nezabrání,
prožít pěkné dožínky i krásné vinobraní.


8. 6.
Medardova kápě čtyřicet dní kape.

Že častěji bez deště přicházívá ochlazení,
to už ale bohužel asi tolik známé není.

 

 

Předzvěst Medarda cítíme i v celoměsíčních pranostikách – Měsíc červen voní deštěm a také v dalším rčení - Červen louky kosí, Medard vodu nosí.


O popularitě medardovských rčení se zcela jistě zasloužilo neobvyklé jméno tohoto světce, což byl francký biskup, který žil v 6. století a při jeho pohřbu údajně padal krvavý déšť! I dnes musíme smeknout před pozorovacím talentem našich předků, kteří bez jakýchkoliv přístrojů přišli na to, že koncem první červnové dekády ve střední Evropě velmi často nastupuje chladnější přeháňkové počasí. Někdy se mu i říká „evropský monzún“. V tomto období k nám nad už prohřátý zemský povrch začíná proudit vlhký a chladnější oceánský vzduch. Toto proudění sice může trvat dlouho, ale čtyřicet dní dennodenně ještě nikdy u nás nepršelo! Je také zajímavé, že ve Francii, kde mají to oceánské proudění tak říkajíc vždy z první ruky, trvá podle jejich rčení Medardova kápě jen třicet dnů! Faktem je, že ten „evropský monzún“ se u nás v některých letech se dostavuje v sedmi až devíti několikadenních vlnách, ale mezi nimi je vždy alespoň pár dnů pěkného letního počasí.


9. 6.
Červen dává jahody a senoseč.

Stanislavě jahody, ba i seno krásně voní,
tyto dary přírody chystá červen právě pro ni!


10. 6.
Jestli červen mokrý bývá, obilí pak málo rodívá.

Malá bude chleba skýva,
Gita kývá – tak to v světě chodívá.

 

11. 6.
Jak červen teplem září, takový bude i měsíc září.

Bruno přímo miluje absolutní rýmy,
věří totiž naivně, že ho zbaví rýmy!

 

12. 6.
Svatá Tonička má uplakaná očočka.

Po ní Tonda možná ani netuší,
že jí očka uplakaná snadno osuší.


13. 6.
Svatý Antonín pevně veslo třímá, často na něj hřímá.

Tondovi když letní bouřka zahřmí do ucha,
rozčílí se, že nesklidí seno za sucha.


14. 6.
Pláče-li červen a neoschne žitko,
v zajících koroptvích budem mít řídko.

Proč Roland nepláče, možno říci několika slovy -
na hony vzdáleny jsou mu všechny hony ba i lovy.

 


15. 6.
Na svatého Víta ve dne v noci svítá.

Přišla dobrá zpráva, na seno schne tráva,
na louku se sedlák chystá, proto sucho vítá.


16. 6.
V červnu rolník ví, jaké posvícení bude, zda bohaté či chudé.

Zbyněk sice rolník není, pouze na trumpetu hude.
Jaké bude posvícení? Tož takové – jaké bude!


17. 6.
Často-li se v červnu hrom ozývá, kalné léto potom přicházívá.

Adolf v červnu chodí na golf a tam bouřka všechno mění,
na každou hůl potřeba je specielní uzemnění.


18. 6.
V červnu-li zamrazí, úroda se zkazí.

Pro Milana tohle rčení podivný má nádech,
v červnu přece může mrazit jedině snad v zádech.

 

19. 6.
Na svatého Gerváze a Protáze posečeš seno nejsnáze.

Asli je suchý odvést chceš, do Jána si pospěš.
Ti dva svatí to vám byla třída,
namísto nich dneska seno Leoš hlídá.


20. 6.
Roj v květnu stojí za fůru sena,

roj v červnu - skoro práce marná.
Kdykoliv se včely rojí, Květa ven se vyjít bojí,
zvláště když udeří parna.


21. 6.
Na svatého Aloise – poseč louku – neboj se!
Na sykavky pozor dej, chceš-li slyšet hezký rým,
jinak vlastní informace může býti pouhý šprým.


22. 6.
Hřmění v červnu oznamuje pochmurné léto.

Pavlu přestalo už bavit, s Petrem, Pavlem svátek slavit,
vybrala si vlastní den – předběhla je o týden.


23. 6.
Na svatou Agripinu odpočívej jenom ve stínu.

Shůry na nás totiž zírá zrádná ozónová díra,
dnešní Zdeňka na tom ale nemá žádnou vinu.


24. 6.
Na svatého Jána otvírá se létu brána.

Otvírá se dokořán, hlásili to z Komořan.
Hospůdka v lesíku na zteč je brána,
výčep tam uvítá pána i kmána.


Další červnová zajímavost při probírání lidových rčení je v tom, že v nich nenajdeme ani zmínku o tak důležité události, jako je letní slunovrat. Na ten ale reagovali naši všímaví předkové v pranostikách připsaných 24. června právě svatému Janu Křtiteli – Na svatého Jána nebývá noc žádná. Toto však platí jednoznačně třeba v Helsinkách, v Petrohradě či na Aljašce a všeobecně nad 60. rovnoběžkou severní šířky, kde panují známé bílé noci.


25. 6.
Ivan bývá plačtivý pán, nevěřte však příliš tomu,
vždyť s tváří tak uplakanou styděl by se vyjít z domu.

 


26. 6.
Svatý Jan Burian mlátí bez cepů.

Jak to dělá? – zeptala se Adriana Buriana.
Svatý hbitě odpovídá této dívce vnadné -
s bouřkami a s krupobitím
je to přeci snadné.


27. 6.
Prší-li na Ladislava,
déšť po sedm neděl trvá.

Mnohem větší nežli Medard
byl by Láďa borec,
jeho „monzún“ pak by zničil
každý korec ba i dvorec!

 

28. 6.
Červnové večerní hřmění – ryb a raků nadělení.

Kdekdo má rád ryby, raky, Lubomír je může taky,
jako gurmán nejvíce, má rád ale ústřice.


29. 6.
Na Petra Pavla den jasný a čistý, rok úrodný bude jistý.

Mládež ale touhle dobou trápí problém jediný,
jaké bude vysvědčení - jaké budou prázdniny.

 


30. 6.
Je-li červen mírný, nebude v prosinci mráz silný.

Když Šárka v červnu teplotu měří,
v poledne, ráno i po večeři,
rozčilením ani nedýchá. Rtuť vždy dole udržuje,
ať mráz v zimě nepíchá!


Protože Velikonoce byly až v poslední dubnové dekádě, máme letos v červnu další křesťanské pohyblivé svátky, jejichž pranostiky jsou samozřejmě velmi problematické. Ale pro pořádek si připomeňme alespoň pár z nich.

Svatodušní svátky – Letnice mohou být od 10. 5. do 13. 6.
Svátek Božího těla může být od 21. 5. do 24. 6.


8. 6.
Déšť o Letnicích – slunce na Boží tělo.

Oba tyto staré svátky upadly už v zapomnění,
je to škoda, oprášit je, opět by to chtělo!


19. 6.
Když o Božím těle zmoknou na oltářích věnečky,
zmoknou na lukách děvečky.

Když prší, tak prostě prší, potom zmokne všecko,
pole, louky mladý, starý, ba i každé děcko!

 

Text: Vladimír Vondráček
Obrázky: FrK Kratochvíl

* * *

Zobrazit všechny články autora

 




Komentáře
Poslední komentář: 03.06.2014  06:06
 Datum
Jméno
Téma
 03.06.  06:06 Bobo :-)))
 02.06.  17:41 Von
 02.06.  10:16 Antonín suk červnové pranostiky.
 01.06.  11:24 Blanka K.
 01.06.  06:20 Květa
 01.06.  00:15 Blanka B.