Pìt let práce, tøi publikace, jedna Ostrava Vychází trilogie Literární Ostrava – více ne¾ sedmisetstránkový projekt, který jako první svého druhu v Èesku pøedstavuje literaturu nejen jako umìleckou oblast, ale i jako klíè k pochopení historie, identity a duše mìsta. Knihy s mapou vznikly v rámci rozsáhlého badatelského projektu, na nìm¾ se podílel Antikvariát a klub Fiducia, Ostravská univerzita a Archiv mìsta Ostravy, ve spolupráci s øadou dalších institucí.
Trilogie, vydaná v limitovaném nákladu 600 výtiskù, je výjimeèným ètenáøským i sbìratelským poèinem. Kni¾ní soubor Literární Ostrava 1918–2018 se skládá ze dvou knih a jedné literární mapy. Jednotlivé èásti vznikaly postupnì bìhem pìti let intenzivního výzkumu, hledání a zaznamenávání souvislostí. Fungují i samostatnì, ale teprve dohromady nabídnou ucelený obraz Ostravy, jak je zachycen v mnoha literárních dílech. Uvedení trilogie doplní literární festival (22.–26. záøí), který nabídne sérii akcí pro veøejnost a vyvrcholí slavnostním køtem trilogie v klubu Fiducia.
Trilogie Literární Ostrava 1918–2018 je prvním pokusem zachytit „osobnost“ Ostravy v literatuøe. Na Literární mapu Ostravy navazují dvì knihy nazvané Ani sí», ani hvìzda… a Ostrava je, kdy¾… Vydání trilogie pøedcházely odborné recenze historika Martina Jemelky a také literárního kritika a historika Michala Jareše, který na adresu trilogie uvedl: „Ostrava je mimo Ostravu stereotyp, který trojice publikací Literární Ostrava 1918–2018 nabourává – ukazuje ji toti¾ jako mìsto nejen ‚rudé‘ nebo ‚èerné‘, ale té¾ mimoøádnì kulturní, bohaté na tradice i na osudy, které by se jinde sotva mohly stát. Tøi publikace nabízejí ètivé dobrodru¾ství poznávání minulých událostí, napínavé hledání míst i bloudìní mìstem a zároveò s ním i dvacátým a jednadvacátým stoletím. U¾ dávno není Ostrava jen místem ¾elezných srdcí a chacharù, stejnì jako to není jen místo jedné poetiky. Je dìlnická v základech, ale je pestrá, barevná a pøekvapivá. A navíc nezapomínejme, ¾e je to dáma – Ostrava toti¾ byla a stále je rodu ¾enského!“
Zajímá vás, odkud povstalo ostravské slovo „chachar“ a ¾e jeho pùvod zùstává dodnes nejasný? ®e rod prezidenta Havla je natrvalo spojen s Ostravou, proto¾e pradìdeèek prvního polistopadového prezidenta kdysi dávno zalo¾il na dole Salm jeden z prvních zdejších ètenáøských spolkù? A ¾e v rodinné literární tradici pokraèoval i Havlùv dìdeèek Hugo Vavreèka, diplomat, ba»ovec a rodák z Hraneèníku, který s oblibou sepisoval povídky v ostravském náøeèí? A ¾e sám Václav Havel v heømanické vìznici psal své slavné Dopisy Olze? Napadlo by vás, ¾e se literatura na Ostravsku nechává inspirovat také fotbalem? Víte, ¾e z Ostravy pochází v zahranièí oceòovaný spisovatel a gurmán Josef Wechsberg, po nìm¾ je v Americe pojmenována presti¾ní kulináøská cena? A ¾e ostravské haldy, šachty nebo hutì zachytilo ve svém díle mnoho slavných autorù, tøeba Josef Kainar, Milan Kundera, Oldøich Mikulášek, Ludvík Aškenazy, Jiøina Hauková, Jan Balabán, Jana Krejcarová, stejnì jako øada dalších, kterým uhranula jedineènost Ostravy? Nejen tyto, ale i jiné pozoruhodnosti èi málo známé skuteènosti se ve vyprávìní o historii Ostravy a její literatuøe dozvíte.
Autorem jednotného literárního stylu textù trilogie je literární historik Pavel Hruška. Tým pìtice odborníkù vedla literární historièka Iva Málková: „Pokoušíme se vyjádøit nepøehlédnutelný magnetismus Ostravy, která pøitahuje i ty, kdo s ní nemají nic spoleèného, a zároveò leckoho odpuzuje pøekotností, tvrdostí a trváním ‚navzdory‘, tak jak se projevují v krásné literatuøe v prùbìhu sledovaných sta let. Mapu a knihy jsme pøipravovali v autorském týmu, který se po poèáteèním hledání ustálil ve slo¾ení Pavel Hruška, Iva Málková, Jan Malura, Roman Polách a Ilona Rozehnalová. Graficky knihy i mapu upravila Kristína Pupáková, sjednocený vizuál vazeb navrhla Gabriela Pilaøová.“
Trilogie vznikla i díky finanèní dotaci statutárního mìsta Ostravy a Ministerstva kultury ÈR a také díky štìdrému daru MUDr. Davida Feltla. Primátor mìsta Ostravy Jan Dohnal, který ji spolu s autorským týmem, rektorem Ostravské univerzity Petrem Kopeckým a øeditelkou Archivu mìsta Ostravy Hanou Šústkovou, pøedstavil na tiskové konferenci, ocenil její podobu i rozsah: „Velmi si cením nejen erudované badatelské práce, která vzniku Literární trilogie 1918–2018 pøedcházela, ale také její nadmíru pøístupné finální podoby. Vìøím, ¾e obì knihy a Literární mapa Ostravy zaujmou jak literární historiky a milovníky mìsta, tak mnohem širší skupinu ètenáøù. Celá trilogie toti¾ zprostøedkovává pøedevším ducha Ostravy, a to v období zásadních promìn charakteru mìsta. Ètenáø se tak mù¾e tìšit na dobrodru¾nou pou» nedávnou ostravskou historií, jak ji ve svých dílech zaznamenaly nejvìtší literární talenty.“ Kniha pøitom primátora Jana Dohnala inspirovala k vlastnímu vyznání vztahu k moravskoslezské metropoli. „Novì vydaná kniha Ostrava je, kdy¾… zaèíná slovy: ‚Èlovìk mù¾e platonicky, jako vznešený ideál, milovat sto a jedno mìsto, ale Ostravu ne.‘ A já jsem v tom s autorským týmem zajedno – Ostrava se skuteènì nedá milovat zlehka, platonicky, ale jedinì naplno – kdy¾ u¾ jejímu kouzlu propadnete, je to láska na celý ¾ivot. A dokazuje to také tato trilogie – a» u¾ v pøípadì literárních osobností, jim¾ se Ostrava doslova ‚propsala‘ do srdcí a do jejich tvorby, tak v pøípadì celého autorského týmu a spøátelených institucí, díky jejich¾ úsilí a láskyplné péèi trilogie vùbec mohla vzniknout.“
Trilogie se objeví poprvé na prodejním pultu bìhem køtu 26. 9. 2025 v Antikvariátu Fiducia. Den poté, od 27. 9., bude k osobnímu zakoupení za cenu 900,- Kè nejen ve Fiducii, ale také na všech poboèkách ostravských infocenter, v Ostravském muzeu a v Univerzitním obchodì a knihkupectví Ostravské univerzity. Trilogii bude mo¾né od 27. 9. poøídit také na e-shopech www.klubfiducia.cz a www.antikfiducia.com.
Jedna z redaktorek publikací, Ilona Rozehnalová, dodává: „Výrobní náklady na jednu trilogii jsou ve výši 1 200 Kè, ale díky dotaci na èást nákladu od statutárního mìsta Ostravy a Ministerstva kultury ÈR a velkorysému daru MUDr. Davida Feltla jsme mohli prodejní cenu výraznì sní¾it, a trilogii tím více cenovì zpøístupnit. Projekt vznikl nejen díky této finanèní podpoøe, ale také díky výzkumné práci v rámci programu NAKI II, z nìho¾ vzešla spolupráce Ostravské univerzity, Fiducie a Archivu mìsta Ostravy. Všem patøí naše velké podìkování.“
Program tematického týdne Festivalu Ostrava je, kdy¾… (22.–26. 9. 2025)
Pondìlí 22. 9. – Literární dolování (17.00, Archiv mìsta Ostravy)
S literární historièkou Ivou Málkovou a archiváøi se podíváte na vzácné literární pozùstalosti, motáky z vìzení a další kuriozity. Støeda 24. 9. – Literární pou» (17.00, sraz u Ostravského muzea)
Prùvodce a literární historik Pavel Hruška propojí muzejní exponáty a literární témata s putováním a¾ na Bazaly. Pátek 26. 9. – Literární guerillová ètrnáctka (17.00, tramvajová zastávka Pøívoz, Hluèínská)
Speciální literární tramvaj è. 14 projede mìsto s výstupy na literárních místech. Èíst bude 14 ostravských autorù ètyø generací – mj. Ivan Binar, Irena Š»astná, Petr Èichoò èi Jan Tìsnohlídek. Pátek 26. 9. – Køest trilogie Literární Ostrava (19.00, Fiducia)
Slavnostní uvedení knih Ani sí», ani hvìzda…, Ostrava je, kdy¾… a Literární mapa Ostravy.
Ukázka z kapitoly Ostrava, je kdy¾… (ze stejnojmenné tøetí èásti trilogie):
Støedobod všeho toho, co z Ostravy dìlalo prùmyslové velkomìsto, její „kámen uhelný“, tak pøedstavovaly právì nekoneèné zásoby stromových pøeslièek, plavuní a kapradin, je¾ se v prastarých geologických èasech propadly do hlubokých ba¾in a po miliony let èekaly na to, a¾ je v podobì èerného uhlí zaènou tì¾it ostravští havíøi. Vznešená vìkovitost dávných procesù vývoje zemì jako by pak propùjèovala všem tìmto masivním podzemním vrstvám prouhelnìné prastaré flóry („èerné d¾ungli“, B. Èurda-Lipovský) urèité rysy posvátnosti a velkoleposti. Nejednou bývaly glorifikovány a mytizovány coby zdroj ¾ivotodárné energie a jako cosi kosmogonického („èerné slunce“), pøièem¾ jejich majestát do jisté míry obestøel i jinak znaènì namáhavou a nikterak romantickou hornickou profesi.
„Øíkají ti èerná,
a zatím pod tebou spí
nesmírné spousty slunce
v pravìkých kapradinách.“
(Jiøina Hauková: Ostrava – z výboru Ty stará šachto Ely, sbohem. Horníci v poezii, 1969)
ROZHOVORY A CITACE K TRILOGII LITERÁRNÍ OSTRAVA PLUS PODROBNÝ PROGRAM FESTIVALU
CITACE:
Michal Jareš, odborný recenzent všech tøí èástí trilogie
„Ostrava je mimo Ostravu stereotyp, který trojice publikací Literární Ostrava 1918–2018 nabourává – ukazuje ji toti¾ jako mìsto nejen ‚rudé‘ nebo ‚èerné‘, ale té¾ mimoøádnì kulturní, bohaté na tradice i na osudy, které by se jinde sotva mohly stát. Tøi publikace nabízejí ètivé dobrodru¾ství poznávání minulých událostí, napínavé hledání míst i bloudìní mìstem a zároveò s ním i dvacátým a jednadvacátým stoletím.
U¾ dávno není Ostrava jen místem ¾elezných srdcí a chacharù, stejnì jako to není jen místo jedné poetiky. Je dìlnická v základech, ale je pestrá, barevná a pøekvapivá. Literární kostka, která vám po ka¾dém hodu uká¾e jinou podobu. Chcete poezii? Originální prózu? Chcete zajímavou populární literaturu, úderníky stejnì jako fanatiky? Chcete najít spiritisty, malíøe a fotbalisty, stejnì jako osamìlé melancholické pijáky ne nepodobné èínským mudrcùm? Všechno to se tady mísilo a mísí jako v tavicím tyglíku, v ulicích se potkává, miluje i nenávidí, pomlouvá a zároveò se vzájemnì ochraòuje.
Ostrava je cejch, ale i hrdý a hlavnì vášnivý štít. Nelísá se, ale umí zapálit. Kdyby u¾ to nebylo øeèeno døíve básníkem Františkem Halasem, tak by mohl ka¾dý, kdo nìkdy okusil Ostravu, pronést povìstné: Já se tam vrátím…
A navíc nezapomínejme, ¾e je to dáma – Ostrava toti¾ byla a stále je rodu ¾enského!“
***
Gabriela Pilaøová, kni¾ní design
„Trilogie Literární Ostrava 1918–2018 se skládá ze dvou knih a jedné mapy. Jednotlivé èásti vznikaly postupnì v prùbìhu zhruba pìti let výzkumu, hledání, nacházení, promìn, propojování, sepisování, zaznamenávání… Jednotlivé èásti fungují i samostatnì, ale dohromady teprve dávají kompletní obraz. Sjednocující kni¾ní design celé trilogie je postavený na èistém materiálu: sametovì matném grafickém papíru, který u ka¾dé z jednotlivých èástí trilogie, a» u¾ jde o knihu nebo mapu, tvoøí rozvírací vzdušný pláš» spojený s tìlem knihy/mapy jen ve høbetu. Materiálovost obalu je hmatatelná, a¾ bujná, má svá zákoutí a vrstvy, a zároveò se dá plnì rozevøít a rozprostøít. Stejnì jako se v knihách rozprostírá a dýchá ostravská literárnì kulturní scéna. Haptická celistvost plochy je jen lehce narušena zapuštìnou typografií názvu jednotlivých knih/mapy. Všechny tøi èásti zároveò do sebe zapadají vzájemnou barevnou inverzí. Tmavá zelená a sluneèná ¾lutá jsou barvy pro Ostravu nikoli prvoplánové, ale v kontextu hlubším mají právì tyto dvì barvy kapradin a slunce jasný a prapùvodní smysl. Odkaz na zaèátek, pùvod, koøeny, teplo a zdroj následné hojnosti (v kontextu Ostravy) nejen fosilních materiálù, ale i hojnosti literární a kulturní. S respektem a laskavou pokorou. Tak jak to vystihuje Jiøina Hauková v básni o Ostravì, kterou jsme vybrali jako emblematickou.“
***
Kristína Pupáková, kni¾ní design
„Ani sí», ani hvìzda a Ostrava je, kdy¾… jsou knihami, které se ètou oèima stejnì intenzivnì jako myslí. Jejich vizuální architektura je postavena na poctivé typografii, která nese váhu prùmyslové minulosti i citlivost literárního výkladu. Typografickým základem tìchto knih je písmo Neue Haas Grotesk Text Pro – modernistický grotesk s jasným tahem a zdr¾enlivou elegancí. Tento font ztìlesòuje industriální estetiku mìsta, jeho hrubost i systematický øád, a funguje jako strukturální nosník celé knihy. Proti nìmu stojí Sora, font pou¾itý pro citace a literární fragmenty. Sora, digitální písmo s geometrickým výrazem, je tichým protipólem základní sazby – souèasné, a¾ futuristické. V knihách funguje jako ozvìna: jiné hlasy, jiné èasy, které vyvstávají ze stránek jako nalezené pøedmìty v haldì literárních sedimentù.
Rozvr¾ení knih je støídmé a vzdušné, s dùrazem na vertikalitu sazby. Pracuje s rytmem prostoru. Vizuální tempo knih pøipomíná vrstvení uhelných slojí nebo plynulé fárání do hloubky mìstské pamìti. Kapitoly jsou oddìleny èistì a s respektem, jako kdyby design chtìl dát textu prostor se nadechnout. Tyto knihy nejsou jen výpravou za Ostravou – jsou jí samotnou. V ka¾dém øádku, ka¾dém øezaném písmenu, ka¾dé citaci, která dýchá jinak ne¾ okolní text. Grafický design zde není jen rámem obsahu. Tichá typografická krajina, která v sobì nese huèení dolù i ozvìnu básníkù a spisovatelù.“
***
Olga Pavlová, Ministerstvo kultury ÈR
Ostrava je mìsto s pøíbìhem, který se skrývá pod povrchem. V hlubinách zemì le¾í èerné uhlí, pozùstatek pradávných rostlin, které tu pøed miliony let vytvoøily svùj vlastní svìt. Tyto vrstvy èerné hmoty jsou tichými svìdky historie, které dávají Ostravì její charakter a sílu. Stejnì jako tajemství skrytá v tìchto hlubokých zásobách, i knihy, které vydává Antikvariát a klub Fiducia, co¾ je italský výraz pro dùvìru, odhalují to, co bývá èasto skryto. Jsem ráda, ¾e odborná komise Ministerstva kultury doporuèila a následnì i Ministerstvo kultury schválilo podporu této trilogie. Mìla jsem tu èest zpracovat dotaèní ¾ádost spolku a vìøím, ¾e právì takové projekty, které otevírají dosud neprozkoumaná témata, mají velký smysl.
Rozhovor s autorem knihy Ostrava je, kdy¾… a spoluautorem trilogie Literární Ostrava Pavlem Hruškou vedla Michaela Dvoøáková: Co pro vás osobnì znamenalo pìt let práce na tak rozsáhlém projektu?
Docela divokou „pìtiletku“.
Jaký byl okam¾ik bìhem výzkumu, který vás nejvíce pøekvapil nebo dojal?
Bylo by jich víc, uvedu alespoò jeden. Pøekvapilo mì a dojalo tøeba zjištìní, ¾e v Ostravì jako prvním mìstì v republice zaèaly v roce 1968 vznikat dìlnické výbory na obranu tiskové svobody, tedy v podstatì na obranu široké a svobodné celospoleèenské diskuse. Vznikly v Moravských chemických závodech, v NHKG, na jednotlivých pracovištích vítkovických ¾elezáren i na nìkterých dolech a mezi své po¾adavky dokonce zaøadily odstranìní mocenského monopolu KSÈ! Pøi tomhle zjištìní jsem byl na Ostravu hrdý a odpouštìl jsem jí, anebo si alespoò relativizoval, nìkterá její selhání…
Trilogie ukazuje Ostravu z mnoha úhlù – existuje pro vás ale jedna „ústøední tváø“ tohoto mìsta?
Ostrava má nepochybnì stokrát rozbitou a sešitou (anebo ještì lépe pøešívanou) tváø (tedy spíše ksicht), to ano, tak kdy¾ se do takového oblièeje díváte, máte nutkání jej popisovat urèitým zpùsobem, naturalisticky, expresionisticky, se zálibou v syrovém detailu… Ale to mù¾e být jen reakce „na první dobrou“. Zajímavìjší je, ¾e se do té hluboce rozbrázdìné „krajiny“ její tváøe vejde i velká porce nìhy, jemnosti, neoèekávané citlivosti, lyrismu… Pro mne je Ostrava spíše takový janusovský kontrfekt. Promiskuitní figura (nemyslím to nutnì zle). Ozývá se ti tak, jak na ni zavoláš. Mo¾ná to dost dobøe souvisí i s tím, ¾e po dlouhá desetiletí ¾ila jen pouhou pøítomností, minulost ji nezajímala, a asi to u¾ proniklo i do její DNA.
A kdyby mìla Ostrava promluvit sama za sebe – jak by znìla její vìta?
Dnes asi jako promluva nìjakého udøeného stoického filozofa, pùvodnì vášnivého epikurejce, který ke svému aktuálnímu pøesvìdèení došel díky dobrodru¾né ¾ivotní praxi. Ka¾dopádnì by šlo o hrdý, leè neokázalý stoicismus, pøemýšlím, z jaké historické fáze, ale asi nìjaký mix, cosi od Seneky, cosi od Epiktéta, cosi ještì odjinud. Víte, ¾e Ostrava je bytostnì filozofické mìsto? Nìkterá mìsta jsou afilozofická, tøeba Brno, Ostrava je v tomto smìru úplný opak. Vlastní filozofickou „tres»“ by v ní nepochybnì nalezli napøíklad takový Schopenhauer, Camus, Kierkegaard nebo i dalajlama. Ostrava nabízí urèitý typ metafyzických pro¾itkù, které jiná mìsta patrnì nabídnout nedoká¾ou (divné, ¾e, obzvláš» kdy¾ ji všichni pova¾ovali a mnozí ještì i pova¾ují za a¾ ilustrativní ukázku brutálního materialismu). Faktem je, ¾e vše je tu zároveò tak nìjak zesvìtštìlé, ¾e jsou to vlastnì „jen“ jakési poctivé ¾ivotní deriváty, které ale bývají pøesvìdèivìjší ne¾ kdovíjaký teoretický koncept.
Jaké momenty literární historie Ostravy zùstávají nejvíce podceòovány èi zapomenuty?
Trochu si vaši otázku zjednoduším a zmíním se zde pøedevším o nìkterých ostravských autorech, jejich¾ dílo – díky øadì okolností – uniklo širší pozornosti. Napøíklad ostravský rodák, spisovatel Svatopluk Pekárek, je pohøíchu málo známý a ètený, ale jeho prózy jsou vynikající. Bohu¾el doplatil na své stateèné obèanské postoje, tak¾e normalizace jej vymazala z ètenáøského povìdomí. Kdy¾ mluvím o normalizaci, musím zmínit, ¾e Ostrava má nejlepší román o tomto neradostném období, který byl kdy v èeské literatuøe sepsán. Jmenuje se A¾ budeme velcí a jeho autorem je Jiøí „Hnát“ Danìk. Málokdo jej ale zná a ještì menší poèet lidí ho skuteènì dokázal pøeèíst – je to nároèná èetba, musíte ten román ¾výkat a bolestivì polykat, ale stojí to za to, a a¾ ho doètete, budete mít v hlavì stejnì odpornou kaši, jakou pøedstavovala doba, o které vypráví. Jinými pozoruhodnými literárními postavami a zdejšími rodáky, o nich¾ se nejen v Ostravì hroznì málo ví, jsou pak tøeba ¾idovská básníøka a hudebnice Ilse Weberová nebo v zahranièí proslavený spisovatel a novináø Joseph Wechsberg. Jejich domovské mìsto jako by na nì zapomnìlo a vìnuje jim jen minimální pozornost. A takových pøípadù by bylo vícero.
Jaký další literární nebo kulturní poèin podle vás Ostrava stále potøebuje, aby její pøíbìh byl úplnì vyprávìn?
Nevím, netuším. Jediné, co vím, je, ¾e nelze pøestat vyprávìt, i kdy¾ ten pøíbìh (Ostravy) nebude nikdy dovyprávìn. Ostrava je jako „Èerná Múza“, která vás nenechá na pokoji a bude vám asi napoøád pouštìt ¾ilou, aèkoli se dovede pøesvìdèivì zatváøit coby neviòátko. To adjektivum „èerná“ ale nevnímejte jako nìjaké tradièní barevné signum, to spojení by mìlo vyjadøovat spíše nìco neodolatelného, co èlovìka pøitahuje i proti jeho vùli, osudového a hlubšího, co èlovìk nenávidí a nechce, ale je tím pøesto uhranut, od èeho nedoká¾e odmyslet, co jej fascinuje a inspiruje a nutí tvoøit. Vlastnì a¾ nìco subverzního. Rozhodnì se nejedná o Múzu, která pobývá na Parnasu. Ostrava je nikdy neukonèená metafora, ano, mo¾ná i tím, jak sebeznièujícím zpùsobem uvìøila pouhé pøítomnosti, a její pøíbìh tedy nebude nikdy dovyprávìn. Všichni vypravìèi døíve nebo pozdìji zemøou, ona ale zùstane a bude vyhlí¾et další pošetilce.
NEZKRÁCENÝ PROGRAM FESTIVALU:
22.–26. 9. 2025
OSTRAVA JE, KDY®…
Literární festival a køest trilogie Literární Ostrava
PONDÌLÍ 22. 9. v 17.00 LITERÁRNÍ DOLOVÁNÍ
Literární prùzkum vzácných archiválií
Prozkoumejte spolu s literární historièkou Ivou Málkovou literární poklady, které skrývá Archiv mìsta Ostravy. Spoleènì s archiváøi pro vás vydoluje zajímavé literární pozùstalosti, motáky i další kuriozity. POZOR! Sraz pøed Archivem mìsta Ostravy na nám. Svatopluka Èecha.
STØEDA 24. 9. v 17.00 LITERÁRNÍ POU«
Literární putování z muzea na Bazaly
Objevujte spolu s literárním historikem Pavlem Hruškou zajímavé muzejní exponáty, texty, autory a témata, související s obrazem Ostravy v literatuøe. POZOR! Sraz u Ostravského muzea.
PÁTEK 26. 9. v 17.00 LITERÁRNÍ GUERILLOVÁ ÈTRNÁCTKA
Literární happening
Literární tramvaj èíslo 14 z Hluèínské do Fiducie s výstupy na klíèových literárních místech moravskoslezské metropole. K tomu ètrnáct souèasných ostravských autorù ètyø generací: Ivan Binar, Janusz Klimsza, Marek Pra¾ák, Irena Š»astná, Petr Èichoò, Romana Vaverová, Roman Polách, Jan Tìsnohlídek, Marek Skøipský, Vasilios Chaleplis, Jakub Strouhal, Viktorie Pra¾áková, Michal Jareš a Monika Kubicová. POZOR! Sraz na tramvajové zastávce Pøívoz, Hluèínská.
PÁTEK 26. 9. v 19.00 KØEST TRILOGIE LITERÁRNÍ OSTRAVA
Slavnostní uvedení trilogie vìnované literatuøe Ostravy a Ostravì v literatuøe
Pøedstavíme tøi kni¾ní projekty, mapující nejen literární duši Ostravy, ale také její historii. Literární mapu Ostravy a dvì knihy nazvané Ani sí», ani hvìzda… a Ostrava je, kdy¾…, které vznikaly postupnì 5 let, nyní vydáváme a pokøtíme jako ucelenou trilogii.
