Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Eduard,
zítra Josef.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Z historie města Ostravy
 
V Kalendáři slezském z roku 1899 píše K. J. Bukovanský o slezskoostravském zámku. Vzhledem k tomu, tento zámek patří k městu Ostravě, rozhodli jsme se uvedený článek v původním a v  plném znění otisknout. Čtenáři mají možnost porovnat stav zámku z roku 1899 se současným stavem, kdy je zámek rekonstruován a konají se v něm kulturní akce.
 
Zámek Polsko-Ostravský,
 
jmenovitě zadní čásť zámku, jest stavba velmi stará. Vystaven jest na mírném návrší a obehnán velmi silnou přes tři metry vysokou a dva metry širokou zdí. Mimo to chráněn byl zámek na jihozápadu řekou Lučinou, která zde vtéká do řeky Ostravice. Ze strany severovýchodní vede opevněná brána do nádvoří zámku, kde v pozadí stojí starý zmíněný zámek. Nad branou ve zdi zasazena jest deska kamenná se znakem pánů Sedlických z Choltic s nápisem: “J. S. Z. Ch. 1548“ (Jiří Sedlický z Choltic 1548) a ještě jiná se znakem hraběte Vlčka. Nad vchodem starého zámku (na nádvoří) zasazena jest též kamenná deska se znakem a tímto nápisem: “NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“
 
Stavba tohoto starého zámku jest velmi jednoduchá. Uvnitř jest několik malých a nízkých pokojíků. Na straně severní byla zámecká kaple a severo-západně byl rytířský sál, který ale před r. 1848 zbořen byl. V zadu jest malý domek s malými komnatami, jichž vchody vroubeny jsou pěknými ornamenty v kameni vytesanými a které nyní za chlévy slouží. V rohu pozorovati lze starou zazděnou bránu a ještě jiný otvor, který vede do země, a jak se zdá, byl to tajný východ ze zámku  Až dosud vypravují si lidé o podzemních skrýších a východech tajných ze zámku. Některé z nich byly dlouhé, a jeden vedl prý až k Zábřehu, druhý do lesů. Při kopání sklepů přišlo se na tyto tajné východy, které během času byly zasypány. Při bourání rytířského sálu přišlo se na sklepení, kde byl kamenný stůl a kamenné lávky. Při kopání přišlo se na staré železné šípy, meče a p. Na straně jihozápadní zazděna jest velká koule kamenná, snad na památku nějakého oblehání tvrze Polsko - Ostravské. Na nádvoří naproti starého zámku jest stará studně.
 
Během času vystaveny jsou na straně severní a jihovýchodní (na místě, kde dříve silné zdi stály) nové stavby, byty pro úředníky. Hrad Polsko-Ostravský byl hradem pohraničním v říši polské, naproti tomu byl hrad Landek hradem pohraničním v zemi české. Podél hradu vedla za starodávna hlavní cesta z Opavy na Hlučín, odtud až pod hrad Landek, kde byl „převoz“ před řeku Odru. Od „převozu“ vedla cesta tato podél hradu Polsko-Ostravského k Těšínu a pak do Krakova. Na hradě Polsko-Ostravském mívali panovníci své kastelány čili „hradní“, a obyvatelé pohraničních okresů byli zavázáni k službě vojenské, a kastelán byl jejich vojevodou.
 
Podle Kalendáře slezského z roku 1899 připravil
Vítězslav Hettenberger


Komentáře
Poslední komentář: 27.01.2007  11:46
 Datum
Jméno
Téma
 27.01.  11:46 Karla