V Kalendáři slezském z roku 1899 píše K. J. Bukovanský o slezskoostravském zámku. Vzhledem k tomu, tento zámek patří k městu Ostravě, rozhodli jsme se uvedený článek v původním a v plném znění otisknout. Čtenáři mají možnost porovnat stav zámku z roku 1899 se současným stavem, kdy je zámek rekonstruován a konají se v něm kulturní akce.
Zámek Polsko-Ostravský,
jmenovitě zadní čásť zámku, jest stavba velmi stará. Vystaven jest na mírném návrší a obehnán velmi silnou přes tři metry vysokou a dva metry širokou zdí. Mimo to chráněn byl zámek na jihozápadu řekou Lučinou, která zde vtéká do řeky Ostravice. Ze strany severovýchodní vede opevněná brána do nádvoří zámku, kde v pozadí stojí starý zmíněný zámek. Nad branou ve zdi zasazena jest deska kamenná se znakem pánů Sedlických z Choltic s nápisem: “J. S. Z. Ch. 1548“ (Jiří Sedlický z Choltic 1548) a ještě jiná se znakem hraběte Vlčka. Nad vchodem starého zámku (na nádvoří) zasazena jest též kamenná deska se znakem a tímto nápisem: “NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“
Stavba tohoto starého zámku jest velmi jednoduchá. Uvnitř jest několik malých a nízkých pokojíků. Na straně severní byla zámecká kaple a severo-západně byl rytířský sál, který ale před r. 1848 zbořen byl. V zadu jest malý domek s malými komnatami, jichž vchody vroubeny jsou pěknými ornamenty v kameni vytesanými a které nyní za chlévy slouží. V rohu pozorovati lze starou zazděnou bránu a ještě jiný otvor, který vede do země, a jak se zdá, byl to tajný východ ze zámku Až dosud vypravují si lidé o podzemních skrýších a východech tajných ze zámku. Některé z nich byly dlouhé, a jeden vedl prý až k Zábřehu, druhý do lesů. Při kopání sklepů přišlo se na tyto tajné východy, které během času byly zasypány. Při bourání rytířského sálu přišlo se na sklepení, kde byl kamenný stůl a kamenné lávky. Při kopání přišlo se na staré železné šípy, meče a p. Na straně jihozápadní zazděna jest velká koule kamenná, snad na památku nějakého oblehání tvrze Polsko - Ostravské. Na nádvoří naproti starého zámku jest stará studně.
Během času vystaveny jsou na straně severní a jihovýchodní (na místě, kde dříve silné zdi stály) nové stavby, byty pro úředníky. Hrad Polsko-Ostravský byl hradem pohraničním v říši polské, naproti tomu byl hrad Landek hradem pohraničním v zemi české. Podél hradu vedla za starodávna hlavní cesta z Opavy na Hlučín, odtud až pod hrad Landek, kde byl „převoz“ před řeku Odru. Od „převozu“ vedla cesta tato podél hradu Polsko-Ostravského k Těšínu a pak do Krakova. Na hradě Polsko-Ostravském mívali panovníci své kastelány čili „hradní“, a obyvatelé pohraničních okresů byli zavázáni k službě vojenské, a kastelán byl jejich vojevodou.
kamenná deska se znakem a tímto nápisem: “NJ. TU. D(OMI)NE SERVABIS. NOS. FRUSTRA. VIGILANT. OCULI NOSTRI. ANNO. 1560. ARMA. GENEROSI. DD. GEOR. SEDL. N. A. CHOL. HEREDIS. IN SCLAVO. OSRAVIA.“.jpg)
východy, které během času byly zasypány. Při bourání rytířského sálu přišlo se na sklepení, kde byl kamenný stůl a kamenné lávky. Při kopání přišlo se na staré železné šípy, meče a p. Na straně jihozápadní zazděna jest velká koule kamenná, snad na památku nějakého oblehání tvrze Polsko - Ostravské. Na nádvoří naproti starého zámku jest stará studně.