Rýmy skoro absolutní – 3
Katastrofické
Zelená se travička, je svatého Jiří,
odsouzená travička k šibenici míří.
Před popravou na cele
prozradil vrah potmě:
smrtelný dnes na čele
vyrazil teď pot mně.
Odsouzenec ve své cele
oddával se smutku cele.
Milí lotři – tenhle provaz,
je připraven právě pro vás!
Hodila by se pečená husa
na letošní výročí Mistra Jana Husa?
Mladý strážník nerozuměl ničemu,
klidně pustil prohnaného ničemu!
Vdovec mrtvou nesa ženu, smutně hlásá do světa -
takovou už neseženu – morbidní to osvěta.
Nejhorší je, když se blýská,
nejen z dálky leč i z blízka.
V koupelně mu bouchla karma, čímž se naplnila karma.
Vypadá docela svěže i přesto, že spadl s věže.
Když pan Souček sekal souček,
tak jako pan Paleček, usekl si paleček.
Když sekal pan Doucha, tak se sekl do ucha.
A co na to náš pan Diviš: „Proč se tomu chlapče divíš?
Narazila naše Madla, spadla na kovová madla.
Ječící naše zhrzená Týna, skočila s věže pražského Týna!
Zeptal se před kinem zabiják – copak to bylo za biják?
Jestli vaši pejsci pošli, jejich ostatky mi pošli!
Pro letošek zatím stačí,
že tu máme chřipku ptačí.
Muži vousatí i muži holí - mydlí se hlava nehlava - holýma rukama ba i holí.
Při poslední leči pořádně se lek',
dodnes se teď léčí, denně bere lék!
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: František Kratochvíl
* * *
Zobrazit všechny články autora