Zvíře s tímto podivným jménem je největší cibetkovitá šelma světa obývající lesy jihovýchodní Asie. V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava ji mohou návštěvníci vidět na dvou místech - v expozici Čitván ve společném výběhu s vydrami malými a v Pavilonu indických zvířat, kde momentálně pár odchovává mládě.
Mládě se narodilo 16. dubna 2021. Celou dobu je v péči svých rodičů, prospívá, ale zatím se ještě neví, jakého je pohlaví. První týdny po porodu trávilo mládě ukryté v boudě, pak začalo postupně objevovat okolní svět. Nejdříve uvnitř pavilonu, pak se postupně odvažovalo vyjít i do venkovního výběhu. Zde mladý binturong využívá množství větví a tlustých bambusových stvolů, po kterých obratně šplhá. K jištění využívá ovíjivý ocas, za který se mláďata binturongů dokáží i zavěsit.
Rodinu binturongů v Zoo Ostrava zachycuje video při krmení. Přestože se jedná o šelmy, v jejich jídelníčku převažují plody, čímž se v přírodě významně podílejí na šíření semen. Binturongové jsou ale i lovci - jejich kořistí jsou hlodavci, ryby či ptáci, také vybírají ptačí hnízda a nepohrdnou ani mršinami. V zoo se jejich krmná dávka skládá především z ovoce a zeleniny, masitou část potravy tvoří mleté hovězí maso, kuřata a ryby.
* * *
Binturong (Arctictis binturong) žije v tropických lesích od Nepálu až po Malajsii, na ostrovech Sumatra, Jáva, Borneo a Palawan. Dobře šplhá po stromech. Při pohybu ve větvích si pomáhá dlouhým chápavým ocasem. Je aktivní převážně v noci, den tráví zpravidla spánkem v korunách stromů. I když patří mezi šelmy, je binturong spíše všežravý. Je veden v Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) jako zranitelný druh (Vulnerable). Za posledních 30 let klesla jeho populace o 30 %! Příčinou poklesu je ničení přírodního prostředí z důvodu těžby surovin a přeměny na zemědělskou půdu. V současnosti se jedná zejména o zakládání plantáží palmy olejné. Je také nelegálně loven pro penisovou kůstku, která je využívána v tradiční čínské medicíně.
Foto: E. Gombala.
* * *
Biodiverzita v Zoo Ostrava: Babočky – barevné skvosty naší přírody
Naše nejznámější babočky, tj. admirál, paví oko a babočka kopřivová patří k barevným skvostům naší přírody. Společné mají to, že jako živné rostliny pro své housenky využívají nejčastěji kopřivy dvoudomé – pro mnohé zahradníky nenáviděný plevel, pro babočky zásadní rostlina pro jejich existenci.
Babočka bodláková na motýlím keři Babočka kopřivová na motýlím keři
Babočky kladou každý rok dvě generace vajíček. Pro vývoj housenek těchto pestrobarevných motýlů jsou nezbytné porosty kopřivy dvoudomé. Dospělí motýli pak velmi rádi sají nektar tzv. motýlích keřů – komulí. Nepohrdnou ani dalšími kvetoucími rostlinami, jako jsou levandule, dobromysl a podobně. Pomoci jim můžeme jednak vysazováním kvetoucích bylin, ale taky tím, že na zahradě ponecháme kout s rostoucími kopřivami.
Babočka paví oko na levanduli
Housenky babočky paví oko
V případě, že všechny kopřivy vysečeme, neumožníme těmto nádherným motýlům se rozmnožovat. K přezimování pak dospělci využívají sklepy budov anebo nejrůznější dutiny.
Foto:Kateřina Holubová, Šárka Nováková a Otakar Závalský.
Pozn.: 11. září 2021 mají senioři do Zoo vstup zdarma.
