Česká přísloví
Kdo by neznal krásná česká přísloví, která nám zanechali naši předkové, a která nás provázejí od školky. Je jich snad nespočet a jedno je lepší než druhé. V tomto článečku bych si chtěl na tuto starou lidovou tvořivost tak trochu s nadhledem posvítit.
Prověřování věrohodnosti českých přísloví začněme známým - „Pravda vítězí“, které už Jan Masaryk doplnil velmi výstižně – „ale dá to fušku“! Zde mi to nedá a musím zmínit i novější Havlovu inovaci – „Pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí.“ Vzpomínáte, jak nám toto heslo před lety zalahodilo? Dnes už je slýcháváme většinou pouze s výsměšným či dokonce pejorativním přízvukem a téměř se zdá, že je to stejně nemorální a nechutné, jako mluvit o provaze v domě oběšence! Ale na morálku a politiku ještě dojde. Nyní si však připomeňme několik přísloví, která je třeba tak nějak doplnit. „Ranní ptáče dál doskáče“, ale navíc také – „víc sežere a dřív chcípne!“ Nebo dále – „Ryba smrdí od hlavy“, ale - „u člověka je tomu naopak.“ „Na každého někdy dojde“ - „ale někdy to trvá tak dlouho, že se toho jeden nedožije!“ Rčení - „Kdo se směje naposled, ten se směje nejlépe“, je třeba také doplnit o - „ale také bohužel většinou už jen krátce!“ Podívejme se i na známá rčení o lásce: „Láska kvete v každém věku“ – „ale rychleji odkvétá v mládí“, nebo – „Láska prochází žaludkem“ – „ale důležité jsou i jiné orgány!“ Velmi nedokonalých a často velmi zavádějících je dle mého názoru bohužel značná část našich jinak krásných přísloví. Třeba – „Peníze kazí lidi“ – zde ani nevíme, kterým směrem tato věta platí! „Nebo - Za blbost se platí“ – což je velké zjednodušení a je to naprosto zavádějící, protože všichni víme, že se přece platí za všechno! A naši milí předkové na tom bohužel nebyli zřejmě nejlépe ani s matematikou! Jinak by nemohli propagovat rčení, že je - „Čistota půl zdraví“ a také - „Veselá mysl půl zdraví“. Kdyby to platilo, stačilo by mýdlo a baviči, a rázem bychom měli po starostech o své zdraví a nemusela se konat reforma zdravotnictví! Nebo - jak je možné, že tvrdili – „Nula zůstane nulou na každém místě!“ Je přece nebetyčný rozdíl na kterém postu v čísle ta nula stojí a zkuste mít na účtu za jedničkou tři nuly, anebo nul šest, a jistě poznáte ten rozdíl!
Abych ale naše předky jen nehaněl, musím je také alespoň trochu pochválit. Stále jistě platí, že - „Žádný strom neroste do nebe“, dále - „Za dobrotu na žebrotu“, - „Zloděj volá – chyťte zloděje“, což je u nás nyní velmi aktuální. Jen nepatrné potíže mám se rčením - „Čas jsou peníze“, a kupodivu zejména u našich politiků platí, že – „Mluví, co mu slina na jazyk přinese“, jako by ani věta nebyla pronesená myšlenka, vznikající v mozku! Když jsem jen letmo proběhl pár internetových stránek, sám jsem se podivil, kolik moudrostí naši předkové do svých pořekadel a rčení vložili. To mne ovšem vyburcovalo k další snaze, podívat se této lidové tvořivosti na zoubek, takže musím pokračovat.
„Ráno moudřejší večera“ může být pouze v případě, že se nejedná o kalné ráno opilcovo, - „Protivy se přitahují“ nejen ve fyzice, ale dle činnosti našich současných potentátů se zdá, že i v politice! Přísloví, která padnou našim politikům jako něco na hrnec, a kterými by se měli řídit, ale neřídí, je celá řada. Měli by vědět, že - „Každý chvilku tahá pilku“, - „Kdo s čím zachází, tím také schází“ a zejména, že - „Komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí!“ Naši politici by také měli hledat „pravdu nejen ve víně“, ale i mezi lidmi, měli by si častěji „sypat popel na hlavu“ a méně používat rčení - „Ruka ruku myje!“ Dále je třeba se zastavit u zajímavého přísloví - „Kdo rychle dává, dvakrát dává.“ Zde je jasné, že značná část našich občanů by jistě dala přednost rozdávání pomalejšímu, ale zato častějšímu, nejlépe dennodennímu! O -„Máslu na hlavě“ ví u nás snad každý, zejména pak o tom na hlavě druhých. Příslovím - „Nemaluj čerta na zeď“ by se měli řídit, ale opět bohužel neřídí, četní sprejeři. Naopak velmi se v našich krajích uchytilo heslo - „Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně,“ a to zejména ta část o slečně, která se rozšířila i o manželky. Podstatně se také rozšířil okruh působení rčení - „Bez peněz do hospody nelez“ a také - „Líná huba – holé neštěstí.“ „Z bláta do louže“ a - „Z deště pod okap“ se dostal jistě každý, ale naopak kde kdo z nás má výhrady k - „Lehce nabyl – lehce pozbyl“, protože často platí pouze ta jeho druhá část. U rčení - „Komu se nelení, tomu se zelení“ si dovolím lehce zaveršovat a dodat, že – z toho se radují zejména jeleni.
Dávno zřejmě neplatí, že - „Slovo dělá muže“, ale dle mého názoru se bohužel stále více prosazuje, že - „Šaty dělají člověka“, přestože je tomu právě naopak. Člověk přece dělá šaty a žádné sebedražší šaty z lotra pořádného a poctivého člověka neudělají! Leckdo, zejména milenci, budou mít jistě výhrady k tomu, že - „V nejlepším je třeba přestat“, i když většinou přijmou, že - „Opatrnost je matka (nejen) moudrosti.“ Bez uvozovek pak mohu uvést, že chytrost sice nejsou žádné čáry a ve dvou se to lépe táhne, ale boží mlýny bohužel melou stále pomaleji a dokonce i nejistě! Střepy už dávno nepřinášejí štěstí a práce kvapná už není málo platná, ale často se cenní téměř více, než práce pořádná. Také lžím se stále více prodlužují nohy a kam to vede, to vidíme všude kolem. Břehy nyní mele spíše voda divoká než tichá a – opět bohužel se udržuje platnost rčení – „Vyráží klín klínem.“ Zde musíme vděčni, že se naštěstí nejedná o klíny ženské... Velké oči nemá už jen strach, ale doslova kdekdo a leckde, a hole na bití psa se stávají nedostatkovým zbožím. Také panenky sedávající v koutě už dávno nejsou v módě a marně bychom je hledali ve dne i s lucernou. Takto bych mohl negativně pokračovat do aleluja, ale měl bych samozřejmě zakončit probírku našich krásných lidových pořekadel pozitivně, i když to dá asi pořádnou práci! Takže nakonec snůška toho nejpozitivnějšího, co jsem v našich lidových pořekadlech objevil.
Protože odvážnému štěstí přece jen někdy přeje, měly by dobré hospodyňky pořádně trénovat, aby hravě pro pírko plot přeskočily. Vezměme rozum do hrsti, opravdu bychom neměli stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko, a když je teď už mnohem více mostů. Dále bychom měli věřit, že dobrá rada stále platí nad zlato, a že v nouzi poznáš přítele. Uznávejme, že - „Chybovati je lidské“ a - „Chybami se člověk učí“, ale nevymlouvejme na to! Nekopejme jámy, abychom do nich sami nespadli, vězme, že - „Není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem“ a moudřejší nechť ustupují, ale od jen „odcamcať“ „pocamcať“! Zcela určitě se učme nejen v mládí, ale neustále, abychom to na stará kolena našli a zcela určitě se řiďme rčením - „Nečiň druhému co nemáš rád sám!“ Zde je ale opravdu třeba v nejlepším přestat, a tak mi dovolte zakončit jedním velmi známým a jedním téměř neznámým příslovím: „Pýcha předchází pád“ a „Ozdobuj se vědomostmi a ne oblečením!“
