Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Miroslav,
zítra Tomáš.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

JAROSLAV SEIFERT a FRANZ KAFKA na Filipínách

Víc než být – je milovat, můj milý,
třeba bys jen přelud miloval,
není lásky, s níž by nešel žal,
umíráme, aby jiní žili.


Jaroslav Seifert


Když jsem otevřela emailovou poštu, málem jsem vyletěla ze židle. To se mi nad zprávami mého bráchy stává častěji a nebylo by na tom zas tak nic divného. Tentokrát za to mohla euforie vyvolaná zprávou o překladu díla Jaroslava Seiferta a Franze Kafky do filipínštiny. Ihned jsem informaci rozeslala v naivní představě, že když oslovila mého bratra, kterého zajímá celá živočišná říše vyjma dvounožců, musí nadchnout a naplnit pýchou každého Čecha. Nějak jsem přitom pozapomněla, že doba vlastenců už není moderní. Kromě chladně zdvořilých odpovědí, jako že príma a co dál, následovala sprcha typu Na co jste vlastně pyšná? Nerozumím... Naštěstí těch nadšených ohlasů bylo víc.

Obálka knihy Vybrané poezie Jaroslava Seiferta zaslaná v příloze bráchova dopisu mi pořádně zamotala hlavu. Jazykem pilipino hovoří více než 20 mil. lidí, je to v podstatě uměl jazyk vycházející z jazyka tagalog, kterým se dohovoříte na největším ostrově Luzon v severní části Filipínského souostroví, ale v našich končinách těžko. Dokonce ani tehdy, když vezmete na pomoc internetového pomocníka a vyhledavače, překladač v googlu. Od čeho mám ale Arlene, hrdinku z mojí knížky Nevěsta z Filipin?





Foto obálky nové knihy Vybraná poezie Jaroslava Seiferta



Nápad byl dobrý, uvážíme-li, že Arlene byla mezi pozvanými na křest knihy, dokonce výborný. Před pár lety se právě proto, aby si práci o sobě mohla přečíst, začala učit česky. To se jí sice zatím nepovedlo, přesto se horkotěžko uvolila, že mi text na obálce přeloží. Vzhledem k tomu, že jejím jazykem je jazyk cebuano, který je jedním ze 117 jazyků na Filipínách a od jazyka tagalog se pořádně liší, musela jsem počítat s problémy, a ty tedy nastaly! Především mi ve chvilce zalehla ucho přehršel hlásek g a ch. Nerozuměla jsem dokonce ani tehdy, když se Arlene domnívala, že hovoří anglicky. Prostě – byla to potíž!

Po hodinové rozmluvě jsem pochopila, že na obálce je ve velmi hrubých rysech nastíněn Seifertův životopis - narodil se v roce 1901 a zemřel v roce 1986. Ve srozumitelném jazyce to vypadá asi takto:

Dětství a mládí prožité v dělnické rodině pražského předměstí na Žižkově poznamenalo celý Seifertův život i tvorbu. Byl nevalným žákem a studia na několika gymnáziích nikdy nezakončil maturitou. Dnes je už téměř zapomenuto, že jeho snem bylo stát se malířem. Tuto mladistvou touhu zastínila jeho první básnická sbírka, Město v slzách, vydána v jeho pouhých dvaceti letech. Brzy následovaly sbírky další, Jablko z klína a Ruce Venušiny, ve kterých už bezpečně poznáváme Seifertovu intimní lyriku, jeho nade vším převládající lásku k domovu a k ženě jako takové, milence i matce. Verše jsou zpěvné, hutné, vroucné a prosté, vyznačují se lehkostí, melodií, citovostí i smyslovostí.

Obálka se zmiňuje i o Seifertově mladistvém zanícení pro komunistickou stranu, ze které byl nakonec už v roce 1929 vyloučen. Mám za to, že svůj občanský postoj Jaroslav Seifert dostatečně vyjádřil a obhájil podpisem Charty 77, po kterém byl režimem přinucen stáhnout se do ústraní. Jeho nejčtenější díla pak kolovala mezi čtenáři v opisech.

Poezie Jaroslava Seiferta byla několikrát v jeho životě vyznamenána státními cenami a rok před Pražským Jarem, v roce 1967 byl jmenován národním umělcem. V prosinci 1984 ve svých 83 letech byl poctěn vyznamenáním nejvyšším, Nobelovou cenou. Stal se tak jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu. Překladem jeho veršů do dalšího jazyka vystoupil tento bard národa o další stupínek mezi nesmrtelnými.

Seifertův básnický rejstřík je široký a všestranný a jeho verše patří k vrcholům české moderní poezie. Jsou průzračné a prosté, objevíme v nich prvky lidových písní i scén ze všedního života. Ze všech tryská lidskost, pochopení a schopnost vcítit se do každé životní etapy. Ve třech posledních sbírkách Morový sloup, Deštník z Piccadily a Býti básníkem objevíme závan smutku nad pomíjivostí života, mládí i lásky.

Původně jsem zamýšlela k pozvánce na slavnostní matiné v Manile napsat jen pár slov, ale to skoro není možné, v hlavě mi neustále znějí a zurčí verše a rýmy ze školních let i ty pozdější, které jsem četla jak v dobách zamilovanosti, tak v počátcích exilu ovlivněných pocity stesku a samoty. Tehdy to byly hlavně sbírky čerpající z pražských motivů Světlem oděná a Kamenný most, jedny z nejkrásnějších, jaké kdy byly o Praze napsány.

Slavnostní ceremoniál

Program

Pambansang Awit

National Anthem

Pagbati Greetings

Kgg. PURIFICACION G. DELIMA, PhD

Komisyoner, KWF

Pagpapakilala sa mga Aklat

Introduction of the Books Ang Metamorposis/Franz Kafka

Salin ni (Translation by) Joselito delos Reyes

Mga Piling Tula ni Jaroslav Seifert

Inedit nina (Edited by) Gian Carlo Abrahan V at Roberto T. Ańonuevo

Pagkakaloob ng Komplimentaryong Sipi sa mga Embahador

Awarding of Complimentary Copies to the Ambassadors

Mensahe-Message

His Excellency THOMAS OSSOWSKI

Ambassador, German Embassy in Manila

His Excellency JAROSLAV OLŠA, Jr.

Ambassador Extraordinary and Plenipotentiary of the Czech Republic

Pagkakaloob ng mga Komplimentaryong Sipi sa mga

Editor, Tagasalin at Lay-out Artist

Awarding of Complimentary Copies to Editors, Translators and Lay-out Artists

Pagbasa ng mga Tula sa Czech at German

Reading of Poems in Czech and German

Paglagda ng mga Awtor

Signing by the Authors

Guro ng Palatuntunan

Master of Ceremonies G. ROY RENE CAGA

You are cordially invited

To the introduction of Ang Metamorposis

and
Mga Piling Tula ni Jaroslav Seifert

……………………………………………..

Wednesday September 16, 2015 3:00 PM

Meeting Room 5, SMX Convention Center

Mall of Asia, Pasay City

Slavnostní matiné

za přítomnosti překladatele, velvyslanců ČR a Německa a samozřejmě řady čestných hostů a novinářů, se konal 16. září a zanechal v Arlene mohutný dojem. Nedokážu posoudit, jak vnímala básníkovu zpěvnost a co si odnesla ze čtení veršů v češtině a němčině, avšak jak českou, tak národní hymnu Filipín dokázala v hrubém náznaku i zanotovat.

Jednotlivé Seifertovy básně vyšly na Filipínách už na přelomu 60. a 70. let. Nově k nim nyní přibyl Výbor z poezie Jaroslava Seiferta a Proměny Franze Kafky v překladu Joselit Delos Reyese. Širší veřejnosti se obě práce představí na mezinárodním knižním veletrhu v Manile už v září t.r. O třetím titulu, který by měl do dvou let vyjít, se teprve jedná.

Do češtiny budou naopak v letech 2015-17 přeloženy tři tituly filipínských autorů. Vzhledem k tomu, že jediným knižním titulem českého autora vydaným na Filipínách, byl dosud pouze překlad divadelní hry Václava Havla Vyrozumění, (vyšel pod názvem Ang Memorandum v roce 1990), bude se nepochybně jednat o výrazné obohacení obou knižních kultur.



"Praha nepustí. Ani Tebe, ani mě.

Tahle matička má drápy. To se člověk musí přizpůsobit

nebo – . Ze dvou stran bychom ji museli podpálit,

na Vyšehradě a na Hradčanech, pak by se nám snad

podařilo uniknout".

 

Franz Kafka


Franz Kafka (*1883 +1924) pražský německy píšící spisovatel židovského původu byl přesvědčený sionista, který snil o životě v Izraeli. Jeho mateřštinou byla němčina, ale hovořil plyně česky i francouzsky. „Němčina je mi mateřštinou, ale čeština je blízká mému srdci,“ napsal. Vystudoval práva, ale navštěvoval i přednášky germanistiky a dějin umění. Práce v pojišťovně ho nenaplňovala, od mládí se cítil především spisovatelem.

Psal s lehkostí, první texty začal publikovat ve svých pětadvaceti letech, ale jeho stěžejní romány – Proces, Nezvěstný, Proměna a nedokončený Zámek - prosluly až po autorově smrti. Přesto se stal jedním z literárně nejvlivnějších a nejoceňovanějších spisovatelů 20. století a žádný jiný pražský spisovatel není ve světě známější než právě Franz Kafka. Velkou měrou se o to zasloužil jeho přítel Max Brod, který po autorově smrti zveřejnil i fragmenty románů, které měly být podle Kafkovy závěti zničeny. První překladatelkou jeho próz do češtiny byla jeho přítelkyně, publicistka Milena Jesenská, později lingvista Pavel Eisner a řada dalších.

„Proč je na cestě k smrti tolik zastávek, proč jde vše tak pomalu?“

V roce 1917 onemocněl Kafka tuberkulózou, které po mnohaletém zápase podlehl.

Proměny „Když se Řehoř Samsa jednou ráno probudil z nepokojných snů, shledal, že se v posteli proměnil v jakýsi nestvůrný hmyz. Ležel na hřbetě tvrdém jak pancíř, a když trochu nadzvedl hlavu, uviděl své vyklenuté, hnědé břicho rozdělené obloukovitými výztuhami, na jehož vrcholu se sotva ještě držela přikrývka a tak tak že úplně nesklouzla dolů. Jeho četné, vzhledem k ostatnímu objemu žalostně tenké nohy se mu bezmocně komíhaly před očima.“

Tak začíná jedna z nejslavnějších povídek literatury 20. století.

Franz Kafka a Jaroslav Seifert si už dávno vydobyli pevné místo na vrcholu slávy. Teď se pokusím sledovat, jak moc zazáří i na Filipínách.

Na závěr bych se ráda ještě jednou vrátila k Jaroslavu Seifertovi a připomněla jeho sbírku zpěvné intimní lyriky Maminka. Vyšla v 54. roce a stojí asi našemu srdci nejblíž. Jaroslav Seifert v ní už jako zralý básník zachytil dobu dětství a domova a oslavil bytost člověku v životě první a nejdražší. Jímavé verše této drobné knížky se v neposledním dík školním létům zapsaly do paměti a duše celého národa.

První dopis mamince

Už vím, dám dopis na zrcadlo
či do košíčku na šití,
však žel dosud mě nenapadlo
co psát, jak dopis začíti.


Maminko moje milovaná,
a v zubech konec násadky,
přemýšlím; stránka nenapsaná
čeká a čeká na řádky.


Přeji Ti dnes v den Tvého svátku
- ve slově Tvého velké T -
no vida, už mám druhou řádku
a pokračuji ve větě:


štěstí zdraví – po t se píše ě –
a zdraví - a pak selhává
už nadobro má fantazie,
tak přízemní a kulhavá.


A trhám papír, muchlaje ho
- maminka stojí nad válem
a chystá něco voňavého –
tu v odhodlání zoufalém


přibíhám k ní, tiskne mě k sobě,
očima mlčky ptá se mě.
Pak zamoučené ruce obě
zvedly mě rychle se země.


Tady je možno si poslechnout národní i tradiční hymny Filipín.


Blanka Kubešová

* * *

Zobrazit všechny články autorky



Komentáře
Poslední komentář: 27.09.2015  07:42
 Datum
Jméno
Téma
 27.09.  07:42 Zdenka
 26.09.  10:16 adastra
 26.09.  07:28 Jana Reichova
 25.09.  12:21 Von
 25.09.  11:45 Blanka K.
 25.09.  10:40 Marta U. Poezie
 25.09.  09:36 Karla I.
 25.09.  03:19 Ivan