Střípky z mocnářství
vám nabízíme neučesaně a na přeskáčku. Kyvadlo odporu k Rakousku se už přesunulo na opačnou stranu, a tak i ty střípky jsou spíše vlídné a úsměvné…
* * *
Rudá arcivévodkyně
Alžběta Marie Henrieta Stefanie Gizela Rakouská, rodným jménem Elisabeth Marie Henriette Stephanie Gisela von Österreich (1883–1963), byla jedinou dcerou korunního prince Rudolfa. V rodině jí říkali Erzsi, což je maďarská zdrobnělina pro Alžbětu. Otec ji prý velmi miloval, ale mnoho si ho neužila. Po pátém roce jejího života spáchal v Meyerlingu dodnes nevyjasněnou sebevraždu.
Láska k Alžbětě prý se přenesla z otce na dědečka a císař František Josef I. prý miloval svou jedinou vnučku až nekriticky. A tak není divu, že na císařském dvoře rostlo půvabné, ale velmi rozmarné stvoření, zvyklé vždy prosazovat svou. Mladičká Alžběta se zamilovala „o patro níž“, do knížete Oty z Windisch-Graetze, a snad poprvé se setkala se zásadním odporem milujícího dědečka, císaře. Starému „Frantovi Procházkovi“ zjevně tolik nevadily v rodině „bokovky“, ostatně sám o nich dost věděl, ale oficiální mesaliance, jak tomu říkával, tedy sňatky „pod úroveň“ odmítal. Nakonec ovšem milující dědeček povolil, arcivévodkyně se ovšem musela zříci všech nároků na trůn, atd. Ve věcech protokolu byl nekompromisní.
Velmi pikantní je, že mladý ženich se o svatbě dozvěděl jako poslední, měl už jiný vztah a císař mu manželství vlastně dal rozkazem, jako vrchní velitel mladému poručíkovi. Vlastní manželství bohužel nic moc, řečeno dnešní terminologií. Vzešly z něj sice čtyři děti, ale také mnoho skandálů a jeden z nejslavnějších rozvodů té doby. Těžko asi hledat jasného viníka. Arcivévodkyně měla zdá se opravdu mimořádný sexuální apetit a její ložnicí prý prošly doslova oddíly mladých poručíků, zejména námořníků. Na druhé straně ovšem byla mimořádně žárlivá, a když na počátku nového století zjistila, že její muž má poměr s tehdy velmi populární subretou Mařenkou Zieglerovou, zasáhla osobně a nekompromisně. Umělkyně naštěstí ránu z pistole přežila, a tak mohla císařské rodina skandál ututlat.
Rozvod už tolik ututlávat rodina nemusela, konal se v roce 1924, tedy už v demokratické republice, v níž šlechtické tituly neplatily. Ovšem rozvod to byl takový poloviční, definitivně byla rozvedena až v roce, který pro nás má příchuť pelyňku, v roce 1948. A hned si vzala sociálně demokratického politika Leopolda Petzneka, se kterým žila už od roku 1921. A sama vstoupila do sociální demokracie v roce 1925, odtud označení Rudá arcivévodkyně.
Zdá se, že v dalším manželství už žila klidně a celkem spořádaně, svého manžela přežila o pár let a světlo tohoto světa opustila Rudá arcivévodkyně v Rakousku v roce 1963.
* * *
Zobrazit všechny články autora