Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Oldřich,
zítra Lenka.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Šuplík plný legend a pověstí...

 

 

Posázaví - Pověst o převozu zlata

 

 

V dnešním článku čtenáře asi trochu překvapím tím, že nebude obsahovat doprovodné fotografie, které mnohdy však mluví více jak mé vyprávění. Prozradím však na sebe, že nemusím stále chodit s fotoaparátem v ruce, ale že si velice rád popovídám je-li k tomu příležitost, nejen se starými kmety a starousedlíky v místech svých cest. Tak se totiž člověk často dozví lecjakou zajímavost, dostane typ na zajímavé místo, či si vyslechne nějakou tu pověst. Jindy se mi pod prsty dostane zajímavá kniha, či rukopis. O jednu pověst se s vámi nyní podělím. Váže se totiž přímo k místům, která jsme již v mých článcích navštívili, a která ještě postupně navštívíme.

 

Pověst o převozu zlata

 

V druhé polovině 13. století za českého krále Přemysla II. Otakara, který byl nazýván též králem železným a zlatým, se dle pověsti stala prapodivná věc. Záhadným způsobem se při cestě z královských dolů v Jílovém do Prahy ztratily čtyři truhlice plné zlata. Hodnota byla osm set hřiven, za což by se v tehdejší době mohly koupit skoro celé severní Čechy. Vyšetřením záhady byl pověřen královský prokurátor Oldřich z Chlumu, protože bylo jasné, že v pozadí musí stát někdo z předních šlechticů království.

 

 

V Jílovém mincmistr Eberhart vlastnil velikou tvrz na náměstí, které se říkalo Věže. Sem se soustřeďovalo do sklepení všechno zlato, které se ve zdejších dolech vytěžilo. Tvrz Věže spravoval úředník pro celý revír perkmistr Fridlín. Na druhé straně náměstí, u kostela, je dvorec, který se jmenuje U Mince. Zde sídlil urburéř krále Mikeš z Dobronína. Ten dohlížel, aby král nebyl ošizen o dohodnutý nájem, který byl povinován platit mincmistr za výnos z celého zlatonosného revíru, a aby vše pobíhalo podle zemského práva.

 

 

Jednoho dne byly na povoz tažený koňmi naloženy zapečetěné čtyři truhlice zlata, které byly za doprovodu mincmistra, perkmistra, královského urburéře a dvaceti vojáků vezeny do Prahy na hrad. Když truhlice dorazily na hrad a král je odpečetil a otevřel, k jeho velkému překvapení byly truhlice plné kamení, místo zlata. Jak to bylo možné? Kde se zlato ztratilo? Bylo ukradeno zde na hradě, při převozu na cestě, kdy byl povoz přepaden loupežníky, či již přímo v Jílovém? Tuto záhadu dostal za úkol zjistit královský prokurátor, neb král nutně potřeboval zlato pro svoji zahraniční politiku.

 

 

Královský prokurátor na vyšetření celého případu měl bohužel navíc ještě málo času, neb král měl zlato předat vyslancům v den konání významného turnaje, který již měl proběhnout za několik dní. Pokud by prokurátor neměl od krále příslušné pověřovací listiny a pravomoci vyšetřovat a trestat na území Prahy i Jílového, nemohl by i s pomocí svých věrných spolupracovníků, kteří v mnoha případech nasadili i svůj vlastní život, celý případ rozlousknout, vyřešit a zlato ukradené předat v den konání turnaje králi.

Již v této době bylo mnoho prostých poctivých lidí využíváno pro zájmy bohatších zemanů, statkářů, rychtářů i jiné vrchnosti. Snad proto čtenář nebude překvapen tím, že za zosnováním ukradení čtyř beden zlata nakonec nestál nikdo jiný, jak perkmistr zlatých hor v Jílovém Fridlín a jílovský rychtář Henslin. Ti totiž vymysleli plán, jak konvoj se zlatem přepadnou loupežníci z Libře a odlákají tak vojáky od vozu při jejich pronásledování, aby koně mohli být fiktivně přepřaženi do jiného stejného vozu. Původní vůz byl později prázdný nalezen v jedné nedaleké štole.

 

 

Zlato však již odcizili přímo ve Věži v jejím sklepení, které bylo přístupné spuštěním důmyslného mechanizmu a odsunutím kamenného kvádru, který pak umožnil vstup do spletitých štol, které zde zůstaly po dřívější těžbě zlata. Celá krádež však byla zosnována tak, aby za ni byli odsouzeni zcela nevinní lidé, kterých také za tímto účelem nemálo nechali povraždit. Vše se však nakonec přeci jenom podařilo objasnit a hříšníky neminul spravedlivý trest. Zda je vše pouze výmysl, či pravda, nejlépe by objasnil seriál Věřte – nevěřte. Jedno je však jisté, v této lokalitě je vskutku co objevovat.

 

 

Luděk Horký

Zdroj:Kniha Vlastimila Vondroušky Záhada zlaté štoly

Vydalo Nakladatelství MOBA

 

* * *

Koláž anotace © Marie Zieglerová

Zobrazit všechny články autora



Komentáře
Poslední komentář: 05.09.2013  21:24
 Datum
Jméno
Téma
 05.09.  21:24 Láďa K.
 04.09.  17:50 Vesuvanka díky
 03.09.  15:08 Blanka B.
 03.09.  10:20 Luděk Horký Zajímavosti Posázaví - pověst o převozu zlata - Venca
 03.09.  07:01 KarlaA
 03.09.  00:32 venca