Ukradená továrna
Své druhé a poslední povídání o mých slavných rodácích bych chtěla uvést životním postojem prastarého rodu a to konkrétně postojem k majetku. Za péči o svěřený majetek je odpovědný současný majitel další generaci a má se o něj starat tak, aby ho mohl s nejlepším svědomím a vědomím předat k péči a rozvíjení dalšímu potomstvu.
Tento přístup se dá vztáhnout i na jiné životní hodnoty, ale hlavně na chování k přírodě. Jak řekl jiný moudrý člověk, jediné co nám lidem patří je čas, vše ostatní je nám propůjčeno. Ta kontinuita starosti o svěřený majetek (a nejen o něj) byla násilně přerušená počínaje rokem 1948. Mnoho úspěšných firem, které převzaly další generace, aby je rozvíjely a pečovaly o ně, bylo násilně ukradeno a jejich majitelé byli často i vězněni. 
Tak jako jinde, i v mém rodném městě byli lidé pilní, zruční a nejen řemeslně zdatní. Velkou zásluhu k připomenutí těchto mých rodáků má autor knihy Osobnosti Vysokého Mýta 1310 – 2001, p. Dr. Augustin Andrle. Kniha je to objemná a je vidět, že těch úžasných lidí z jednoho malého městečka bylo tolik, že to na tak objemnou knihu vydalo.
K těm z nejslavnějších z nich, patřil i zakladatel firmy na výrobu hasicí techniky pan Václav Ignác Stratílek, který se narodil 30.7.1873 ve Vysokém Mýtě. Svojí firmu budoval celý život a svým umem vyvinul hasící techniku ke světovému věhlasu. Získal několik medailí i diplomů na tuzemských i zahraničních výstavách. Mnoho práce a úsilí stál vývoj od ruční berlové stříkačky, přes kolové, parní, ke stříkačce motorové, která byla vyvinuta hned v prvních dobách, kdy začal pronikat benzinový motor.
Zakladatel firmy, Václav Ignác Stratílek zemřel 24.7.1940. Firmu svým synům Vlastimilovi (1906) a Václavovi (1907) předal již v polovině třicátých let.
Ve válečných letech, mimo výroby stříkaček, musela firma jeho následníků vyrábět trupy letadel typu STORCH a závěsných transportérů DOBAS. Majitelé továrny zaměstnali co nejvíce lidí, aby je uchránili před totálním nasazením. Po válce se firma dále modernizovala a rozšířila program, o výrobu motorové ruční lištové sekačky s motorem Stratílek.
V roce 1948 byla továrna vyvlastněna, Vlastimil a Václav museli odejít z podniku. Václav byl uvězněn na 15 let a Vlastimil těžko sháněl zaměstnání. Továrna byla na krátkou dobu začleněna pod Sigmu Lutín, ale brzy se stala samostatným státním podnikem s názvem THZ. A tuto dobu již pamatuji.
V roce 1962 se podnik sloučil se státním podnikem Karosa, v té době vyrábějící autobusy. Tak se vlastně propojily dvě slavné firmy – Stratílek a Sodomka (viz článek Tatraplán pro Stalina) .
Vlastimil Stratílek zemřel 6.11.1983 a Václav Stratílek dne 27.3.1986. Oba jsou pochováni na vysokomýtském hřbitově, shodou okolností vedle hrobu rodiny mého muže.
Dobové foto hasičů ve Vysokém Mýtě v akci:
A podařilo se i to, že stále platí, zlaté české ručičky:
http://hobby.idnes.cz/stoleta-rucni-hasicska-strikacka-ma-vykon-srovnatelny-s-modernimi-vozy-1oj-/hobby-dilna.asp?c=A100129_184643_hobby-dilna_mce
Další obrázky a texty je možné najít na internetu, kde je jich hodně, protože hasiči jsou jedni z mála, kteří jsou na svoji historii pyšní a k tomuto povolání nebo k této dobrovolné činnosti mají krásný vztah a jsou velkými fandy na historickou techniku.
Zdroj informací: kniha - Osobnosti Vysokého Mýta od autora Dr. Augustina Andrle, fotografie z internetu
Naďa Dubcová