Že Čechy najdeme na Moravě a Polsko v Čechách, to vypadá na pěkné nesmysly, ale je tomu tak. Třeba ty Čechy na Moravě se správně jmenují Čechy pod Kosířem - jsou spojeny s Mánesem - a osada Polsko je u našeho Žamberka. Ale že by Rychnov nad Kněžnou byl v Rusku? A že dokonce to má souvislost s Greenwichem? Vezměme to po pořádku.
Mám rád lidi hloubavé, jedním z nich je Jaroslav Kos, donedávna místostarosta rychnovského městského úřadu. Toho upoutal zápis v městské kronice z roku 1836, kde je uvedena zeměpisná poloha města: severní šířka 50 stupňů 10 minut 10 vteřin a východní délka 33 stupňů 56 minut 22 vteřin. Mě by nenapadlo nad tím dumat, jeho ano. A tak jsme ho mohli spatřit, jak doprovází pracovníka úpické hvězdárny Libora Vyskočila, ověřujícího tyto údaje na rychnovském Starém náměstí. A ejhle - na náměstí 50 stupňů 9 minut 47 vteřin severní šířky a 16 stupňů 16 minut 27 vteřin východní délky. Těch čísel je trochu moc, ale v každém případě odlišně, než je v kronice. My si povíme, že měření prováděl přístrojem Magellan GPS 3000, který na první pohled připomíná mobilní telefon. Kdybychom vzali za své údaje z kroniky, Rychnov na Kněžnou by ležel někde v Rusku na spojnici Petrohrad-Oděsa. Vysvětlení nám podal Libor Vyskočil. Tomu se podařilo zjistit, že do roku 1884 byl nultý poledník v oblasti Kanárských ostrovů, a to koresponduje s údajem v rychnovské kronice.
Aby to nebylo tak jednoduché, přidáme trochu historie - rozhodnutím francouzského krále Ludvíka XIII. byl roku 1634 ustaven nultý poledník jako protínající nejmenší a nejzápadnější z Kanárských ostrovů - ostrov Ferro. 1724 se modernějšími přístroji zjistilo, že údajný nultý poledník oním ostrovem neprochází, ale o kousek dál v tomto souostroví. No a v roce 1884 se přešlo na nový souřadnicový systém, kdy se začínalo s odečítáním od Greenwiche.
„Měřením v našem městě se nám potvrdilo, že se nacházíme v Evropě. Chovejme se proto tak, abychom tam byli nejen zeměpisně,“ dodal Jaroslav Kos.
Mám rád lidi hloubavé, jedním z nich je Jaroslav Kos, donedávna místostarosta rychnovského městského úřadu. Toho upoutal zápis v městské kronice z roku 1836, kde je uvedena zeměpisná poloha města: severní šířka 50 stupňů 10 minut 10 vteřin a východní délka 33 stupňů 56 minut 22 vteřin. Mě by nenapadlo nad tím dumat, jeho ano. A tak jsme ho mohli spatřit, jak doprovází pracovníka úpické hvězdárny Libora Vyskočila, ověřujícího tyto údaje na rychnovském Starém náměstí. A ejhle - na náměstí 50 stupňů 9 minut 47 vteřin severní šířky a 16 stupňů 16 minut 27 vteřin východní délky. Těch čísel je trochu moc, ale v každém případě odlišně, než je v kronice. My si povíme, že měření prováděl přístrojem Magellan GPS 3000, který na první pohled připomíná mobilní telefon. Kdybychom vzali za své údaje z kroniky, Rychnov na Kněžnou by ležel někde v Rusku na spojnici Petrohrad-Oděsa. Vysvětlení nám podal Libor Vyskočil. Tomu se podařilo zjistit, že do roku 1884 byl nultý poledník v oblasti Kanárských ostrovů, a to koresponduje s údajem v rychnovské kronice.