Pamětníci vzpomínejte a pojďte se spolu se mnou poohlédnout po historii chat v údolí Ostravice (v Beskydech), které vyhořely. Postupně navštívíme chatu Solárku, Sokolskou chatu, Ostravskou chatu, Albrechtovu a Bezručovu chatu na Lysé hoře a nakonec tu, která byla nejkrásnější – Masarykovu chatu na Beskydě.
Možná vás při čtení mých článků napadne, jak jsem na toto téma přišla. K těm krásným skvostům, které již neexistují, mě přivedly dobové pohlednice. Už asi dva roky se snažím soustřeďovat staré motivy z údolí Ostravice. A při rozjímání nad těmito záchvěvy starých časů mě napadlo, že u těch chat, které vyhořely, by stálo za to, poohlédnout se po jejich historii. Chaty byly většinou dřevěné a z hlediska požární ochrany byly nedokonale zajištěny a proto zpravidla v zimním období v důsledku nedbalosti a neopatrnosti vyhořely.
Teď vám tedy nabízím moje povídání, všechno, co se mi podařilo zjistit, jsem poskládala dohromady a výsledek můžete zhodnotit sami. Vím, že údaje mohou být neúplné či nepřesné, proto bych uvítala případné ohlasy. Něco jsem se dozvěděla prostřednictvím internetu, něco mi vyzradil můj archiv, ale taky jsem své pátrání probírala se spřízněnými lidičkami.
Lysá hora – Bezručova chata
Lysá hora – nejvyšší vrchol Moravskoslezských Beskyd (1324 m . n. m.) - je poprvé zmiňována v roce 1261 jako Lissa huera. Patřila vždy na území Slezska. Toto místo je samozřejmě spojováno s rozvojem turistiky zejména od poslední třetiny 19. století. Již kolem roku 1880 byla vystavěna útulna na vrcholu Lysé hory a roku 1895 byla slavnostně otevřena útulna Arcivévody Albrechta, která byla v roce 1911 podstatně rozšířena, po vzniku Československa přejmenována na Slezskou chatu.
Snaha o vybudování české chaty sahá do roku 1926, kdy byl na vrcholu Lysé hory odkoupen pozemek k její výstavbě odborem KČST v Moravské Ostravě. Jednou z úvah bylo i vybudování chaty pod vrcholem Lysé hory v nadmořské výšce 1200 m. n. m.
Základní kámen již dlouho připravované české chaty byl položen 1. října 1933 za účasti 3000 turistů. Ještě v listopadu 1933 bylo dokončeno elektrické vedení z Ostravice, na jaře 1934 vznikl vodovod a stavební práce se rozjely v červnu. V listopadu 1934 se do chaty nastěhoval nájemce, zbývalo dokončit drobné práce a upravit okolí.
V sobotu 15. června 1935 se sešli na vrcholu organizátoři slavnostního otevření. Do večera se počasí pokazilo, stahovaly se mraky a zvedl se silný vítr. V nedělním ránu 16. června 1935 vítr ustal, vyšlo slunce a chata byla s velkou slávou otevřena. Byla pojmenována po slezském bardu Petru Bezručovi, i když se nezúčastnil ani položení základního kamene ani slavnostního otevření. Naopak při svých výplazech na vrchol Lysé hory zavítal do kuchyně chaty Slezský dům, o čemž svědčí „veršovánkové“ zápisy v pamětních knihách.
Chata byla významným objektem, na svou dobu moderně vybaveným. Měla vlastní vodárnu (na Větrech 120 m pod vrcholem), která dodávala vodu pomocí čerpadel (po opravě funguje bezvadně dodnes). Bylo zde ústřední topení, ubytování se sociálním zařízením pro 25 osob, elektrické chlazení čtyř druhů nápojů ze sudů, oddělení pro výrobu ledu, byt pro správce, jídelna s výčepem a velká terasa s nádherným výhledem do kraje. Pod chatou byl ve skále vylámán vodojem, odkud se automatickými čerpadly rozváděla voda po objektu. Architektonické řešení vyvolalo řadu rozporuplných ohlasů. Architektura bylo moderní zvítězil návrh ing. arch. Františka Knoblocha ve funkcionalistickém stylu (ve výběrovém řízení byli bří Šlapetové, Tochar – Bornkopf, František Kolář a Rubý). Tento styl vyvolal řadu negativních ohlasů a současně byl kladně přijat částí laické i odborné veřejnosti, protože nic nenapodoboval a působil nadčasově.
Stylová stavba zcela do základů vyhořela v březnu roku 1978. Okolnosti požáru nebyly zcela objasněny, příčinou byla zřejmě vadná elektroinstalace. Při vyšetřování se vyskytla řada nejasností. O život přišel třiapůlletý syn zaměstnankyně chaty. Kolem požáru se také šířila řada fám. Třeba, že byl oheň založen úmyslně, aby vedoucí chaty zakryl manko. Skutečnost však byla jiná: manko odhalila kontrola již den před požárem a bylo tichou cestou uhrazeno. Vyšetřování bylo o to složitější, že údržbář, který neodborně zapojil bojler, přišel zanedlouho po požáru o život při autonehodě. Jak vyplývá z usnesení z 9. listopadu 1978, dokazování zavinění požáru nebylo právě proto ukončeno a příčina nebyla jednoznačně objasněna.
Dlouhodobě se objevovala snaha o znovuvybudování Bezručovy chaty. Byl zpracován projekt, nově postavená chata by měla vnějším vzhledem připomínat svou předchůdkyni, interiér by měl být účelný a moderní. Pro hrubou stavbu je navržen kámen a cihelné zdivo, venkovní fasáda má být obložena z části dřevem, aby byl zachován původní vzhled chaty. Projekt počítá s dvojím vodním hospodářstvím, to znamená využití dešťové vody pro sociální zařízení a pitné vody pro vaření a sprchy. V projektu je navrženo využití alternativních zdrojů energie (solární, voltaické články, tepelné čerpadlo apod.). Kromě restaurace by v ubytovací části mělo být 30 lůžek, ski a cyklo servis, klubovna pro skauty, veřejně přístupné WC a sprchy, byla by tu např. i stálá výstava o beskydské fauně a flóře. Orientační cena stavby byla stanovena na částku okolo 30 miliónů.
Dlouholeté úsilí o vybudování nové chaty začala vypadat nadějně, když 28. října 2004 byl položen základní kámen za účasti hejtmana Moravskoslezského kraje Evžena Tošenovského a předsedy KČT Jana Havelky. Předpokládalo se, že následující rok začnou stavební práce a že za dva, tři roky dojde ke slavnostnímu otevření. Píše se rok 2008 ana místě chaty zůstává jen základní kámen, záležitosti kolem chaty se komplikují. Neustále se okolo chaty něco řeší, problematika je složitá, možná pro turistu, který by se rád občerstvil ve stylové jizbě, nepochopitelná. Nezbývá nám než věřit, že až jednou dorazíme na vrchol, přivítá nás nová chata v plné kráse.
