Můj spolužák velešpion
Ze sdělovacích prostředků jsme se dověděli, že zemřel enderácký šéf Stasi Markus Wolf, uznávaný mistr řemesla. Naše televize si ke svědectví o jeho kvalitách přizvala českého velmistra mezi špiony, Karla Köchera.Karel byl můj spolužák na Francouzském gymnasiu v Praze. Chodil sice o ročník níž, ale už tenkrát byl středem pozornosti. Když jste narazili na chodbě na skupinku diskutujících studentů, bylo téměř jisté, že je tam i Karel. Vzpomínám, že dokonce kolovala fáma o jeho románku s mladou ruštinářkou.
Pak jsem o něm dlouho neslyšel, až teprve v roce 1986, kdy v ČT ukázali, jak došlo na jednom berlínském mostě k výměně odhaleného špiona KGB Karla Köchera za ruského disidenta Anatolije Ščaranského, který pak emigroval do Izraele.
O podivuhodné kariéře Karla Köchera píše ve své knize někdejší archivář KGB Vasilij Mitrochin. Ten po 12 let takřka denně vynášel opisy přísně tajných materiálů zahraniční rozvědky KGB a schovával je na své dače. V roce 1992 navázal styk s britskou tajnou službou, která ho i s jeho archivem propašovala do Británie.
Karel Köcher s manželkou Hanou po dohodě s Stb emigrovali do USA v roce 1965. To už v Praze vystudoval matematicko fyzikální fakultu UK a FAMU. Karel se stal spolupracovníkem radia Svobodná Evropa a začal studovat na Indiana University a získal doktorát na Kolumbijské univerzitě. Tam byl jeho profesorem i Zbygniev Brzezinsky, pozdější poradce pro národní bezpečnost presidenta Cartera, který doporučil vynikajícího studenta s IQ 180 a perfektní znalostí čtyř jazyků do CIA. Samozřejmě, že Karel vystupoval jako zarytý antikomunista. Stal se odborným asistentem katedry filosofie na Wagner College na Staten Islandu, Hana obchodovala s diamanty, dojížděla do Evropy a působila jako kurýr.
„Köcherovi byli nejspíše sexuálně nejvýkonnějšími nelegály v historii prosovětské špionáže, v čemž se postupně zdokonalovali nejen na večírcích, kde se střídali jejich partneři, ale i při skupinových orgiích v newyorkských sex klubech“, píše ve své knize Mitrochin.
Není divu, že se takový život Köcherovým zalíbil, a tak Karel odmítl v r. 1970 odjet na pokyn Stb do Prahy a spolupráci s tajnou službou ukončil. V r. 1973 se přestěhoval do Washingtonu, získal práci překladatele v sovětské sekci CIA s přístupem k nejtajnějším materiálům. Washington byl, jak později sám prohlásil, hlavním městem sexu na světě, a získal při něm řadu přátel mezi agenty CIA. V r. 1974 Karel obnovil své kontakty s Stb, a protože KGB neměla v té době významného člověka v USA, stal se pod krycím jménem RINO i jejím agentem. O rok později dodal newyorkské rezidentuře KGB vysoce oceněné materiály o operacích CIA proti SSSR v zemích třetího světa. Dodávané materiály osobně ohodnotil Andropov jako důležité a cenné.
Počátkem 80. let byli Köcherovi prozrazeni agentem CIA působícím v Stb, v roce 1984 byli zatčeni, a po dvou letech vráceni do ČSSR, onou výměnou za Ščaranského. Po návratu pracoval Karel Köcher v Prognostickém ústavu s V. Klausem. V. Dlouhým, M. Zemanem a dalšími. V Reflexu č. 34-35 z roku 1991 si reportér Josef Klíma mj. povšiml jeho fyzické podoby s V. Klausem, která asi není náhodná. (Viz foto)
Třída gymnázia, již navštěvoval Karel, byla pozoruhodná i jinak. Chodil do ní i můj další spolužák z obecné školy, potomek známého historika z 19. století, Vácslav Vladivoj Tomek. Ten se proslavil na opačné straně barikády: zorganizoval protikomunistickou skupinu mladíků, v níž byl i další spolužák, Vladimír Straka. Ta, aby získala zbraně, přepadla v roce 1952 vojenskou hlídku ve Strašnicích, a jednoho vojáka zastřelila. To však je už námět na jiný článek, který by se mohl jmenovat, Můj spolužák terorista. Sluší se tady poznamenat, že ani Köcher, ani Tomek nebyli žáky školy od r. 1945, ale přistoupili až o hodně později..jpg)
V nedávné době, po více než 50 letech, se konala schůzka absolventů gymnázia. Na ni, ač prý nepozván, přišel i Karel Köcher. Seděl opodál, mnozí spolužáci se od něj distancovali, někteří považovali za drzost, že vůbec přišel. Mne však Karel zajímal, přisedl jsem, vzpomněl si na mne podle jména a ochotně si se mnou povídal. Některé věci, které uvádí Mitrochin bagatelizoval, o sovětských agentech KGB mluvil s jistou úctou. Byli to prý velice inteligentní lidé, kteří dobře chápali vady sovětského systému a s nimiž prý bylo možné nalézt společnou řeč. Někteří prý dokonce usilovali o progresivní změny. Na otázku, zda nenapíše paměti, jsem jednoznačnou odpověď nedostal. Není divu. Je stále aktivní, má firmu zaměřenou na ekonomické a organizační poradenství a není pochyb, že je nadále využíván jako odborník na desinformace a zpravodajské hry.
V příštím roce se schůzka absolventů gymnázia má opakovat. Bude nás určitě zase méně. Stařečkové a stařenky přišedší nejen z Česka, ale z celého světa, nostalgicky zavzpomínají na život, který tak rychle uplynul a z něhož už tak moc nezbývá…
Ivo Krieshofer
P.S. Pokud vás námět zaujal, zkuste si přečíst Necenzurované noviny: http://www.volny.cz/vyber_cr/vyber1/rehabilitace.html?
