Stvoření světa
I když my, moderní lidé, v jednadvacátém století máme jiné starosti, přesto se možná najdou zvědavci, kteří se zajímají o to, jak to vlastně vypadalo při vzniku světa. Je docela zajímavé, že i když to bylo pěkně dávno, stále se tak nějak nedovedeme dohodnout, jak se to seběhlo. Teorií o vzniku světa je samozřejmě několik a měli bychom k nim být tolerantní! Nemá cenu bazírovat na nějaké té miliardě let v případě Velkého třesku ani na tom, jak se ten začátek povedl Pánu Bohu. Jen tak mimochodem – vypočítat stáří „světa“ podle biblických údajů se pokoušeli i velikáni vědy jako Johannes Kepler a Isaac Newton. Také se jistě už dávno zapomnělo na to, že v roce 1658 se našel troufalec, který určil božské stvoření světa na rok 4004 př.Kr. Byl to irský arcibiskup James Ussher. A nebyl to žádný lajdák, neboť si dal tu práci a sčítáním věků starozákonních postav vypočetl, že Bůh stvořil svět v tom zmíněném roce, a to v neděli 23. října v devět hodin dopoledne! Bohužel se netraduje, zda zohlednil i četné změny historických kalendářů. Žádná ze známých vývojových teorií samozřejmě zdaleka není tak přesná.
Ani při popularizaci vědy se však fixlovat nesmí, a proto je třeba poslechnout moudrých rad našeho poněkud opomíjeného velikána Jana Amose Komenského. A tak – ač samozřejmě „malikán“ - musím se snažit v jeho duchu poučovat pokud možno vesele, s jistým nadhledem (Schola ludus) a možná i alespoň s mírným přeháněním…
Začněme dvěma citáty: „Čas je způsob, jakým příroda zajišťuje, aby se všechno neodehrávalo najednou.“ Autorem druhého je pak sám slavný Albert Einstein: „Věda bez náboženství je chromá, náboženství bez vědy slepé!“
Zamyslíme-li se – i když se říká, že myšlení bolí – tak obě výše uvedené verze vzniku světa si vlastně ani tak moc nekonkurují. Stačí si jen uvědomit, že obě „teorie“ vycházejí vlastně z předpokladů, které si prostě nikdo neumí přestavit. Teorie Velkého třesku předpokládá, že asi před 14 ti až 15 ti miliardami let byl Vesmír, jsa stlačen do jediného bodu, v takovém stavu, že měření času a délky bylo bezpředmětné, teplota a tlak byly nekonečné, a že právě začalo jeho nekonečné rozpínání. Ach – jaká to lahůdka pro naši představivost, když o nekonečnu většinou víme jen to, že tam musí být pořádný rámus, neboť tam neustále probíhá srážka veškerých rovnoběžek, a že jich na tom našem světě je nespočetně! Ještě složitější je, představit si, že zpočátku nebylo nic (nebo bylo nic?). Tedy ani hmota, ani čas. A protože nikdo neví, proč ten Velký třesk vypukl, nic nebrání hypotéze, že to klidně mohlo být na pokyn něčeho, nebo někoho, a že někdo tomu může říkat Bůh. Při sledování vývoje našeho světa sice nalezneme v obou těchto teoriích mnoho rozdílů chronologických i věcných, musíme ale spíše hledat to společné. Tedy upozornit třeba na to, že v obou případech se zřejmě na úplném začátku ihned objevilo světlo. V Bibli to máme černé na bílém a při Velkém třesku to bylo zcela jistě nepřehlédnutelné široko daleko, protože se právě zrodila šířka i délka a jistě i výška. Bohužel, ani v jednom případě nebylo nikoho, kdo by to viděl na vlastní oči! Je jasné, že se musely uvolnit všechny možné fyzikální síly, z nichž téměř okamžitě se osamostatnila gravitace. Silám elektrickým a magnetickým se pak pospolu tak zalíbilo, že spolu velmi kamarádí dodnes, o atomových sílách jsme se pak dozvěděli teprve až asi před sto lety. Tehdy v časovém bodě 0 vznikly kvarky, leptony, gluony, baryony a další –ony, a daly se velmi rychle do práce. Začaly se různě pospojovávat, už za sekundu se objevily protony, neutrony a neutrina a za necelé dvě minuty vznikl první zárodek ještě neúplné hmoty – jádro helia. A to je ještě třeba dodat, že všech těch procesů se účastnila i antihmota.
Tím opouštíme první okamžiky po časovém bodu 0 a je jistě velmi zajímavé, že se potom v celém Vesmíru zhaslo, a to snad na 300 tisíc let. (Nepřipomíná vám to něco??!) Během té první vesmírné doby temna se Vesmír neustále rozpínal a chladl, i když jeho teplota byla stále doslova nepředstavitelná. No – on vlastně nebyl nikdo, kdo by si to mohl představovat! Doposud volné elektrony pak zatoužily po zasnoubení s atomovými jádry a vytvoření první úplné hmoty bylo dokonáno. Že přitom vznikly i jakési plynné izotopy vodíku a helia, a údajně se mezi ně zamotalo i nějaké lithium, což byl první kov, i když hodně lehký, to samozřejmě bylo objeveno mnohem později. Bůh, ač vševědoucí, to vědět nemohl, neboť prostě nemohl znát tabulku pana Mendělejeva. Trvalo asi 1 miliardu let, než se začaly tvořit galaxie a na naši Sluneční soustavu, včetně naší matičky Země, přišla řada po dalších asi 8 mi až 9 ti miliardách let.
Naše Sluneční soustava pak vznikla jakýmsi ohromným shlukem částic z „prasluneční“ plyno-prachové mlhoviny, nejspíše po výbuchu nějaké velmi blízké a velmi hmotné hvězdy, tzv. supernovy. Právě po takovémto výbuchu se totiž do tvořící se Sluneční soustavy dostaly chemické prvky, které už dříve vznikly v nitrech hvězd starších galaxií.
Kdybychom trochu přeháněli, tak se dá říci, že celou naši Zemi tvořila z počátku jakási „praatmosféra“, neboť to byl jeden mohutný chuchvalec žhavých plynů a plazmy. No, a že podle Bible byla stvořena naše Země dříve než hvězdy, to je malý božský renonc, který lze zahrnout do lítosti. On totiž Pánbůh byl otcem konzervativním, a proto i tvrdým zastáncem geocentrické teorie světa, která měla pořádný kořínek, neboť vydržela až do středověku. Teprve Mikuláši Koperníkovi se podařilo tuto teorii nahradit novou teorií – heliocentrickou. Prosadit její uznání dalo jeho následovníkům pěknou práci a někteří na to doplatili i vlastním životem… To ale trochu poučenější čtenáři jistě už dávno znají a navíc jsme notně poskočili v čase. Přiznejme si nakonec, že je klidně možné, že apoštolové – evangelisté i prastaří kronikáři při sepisování Bible něco popletli a trochu to všechno zpřeházeli – známe přece své Papenheimské!
Tím jsme letmo prolétli prvními miliardami let našeho Vesmíru, které by se v biblickém pojetí vlastně daly připojit k prvnímu dni stvoření světa. Pokud bude někdo protestovat, prosím, aby se vrátil na konec druhého odstavce tohoto elaborátu!
Stvoření světa
