Pamětníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlavě mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemůže do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonečna s námi, aniž by poučení či radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snažíme zabránit jejich ztrátě. Spolu s vámi popisujeme dějiny všedního dne obyčejných lidí od dětství, přes poznávání světa až po překážky, které případně museli překonávat.
Těšíme se na příspěvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše příspěvky redakčně upravíme tak, aby byly čtivé.
Do jedné vzpomínky se teď s námi přeneste.
Život tropí hloupost aneb mé životní paradoxy a renoncy (81)
A nyní přicházejí na řadu „vrcholné renoncy“ mého života. Já bláhovec - ve svých sedmapadesáti letech - jsem se zapojil na jaře 1992 do předvolební kampaně a několik příspěvků mi tenkrát noviny dokonce otiskly. Zde je výňatek z Lidových novin ze dne 19.3.1992: 1. března 1992 bylo u nás založeno nové politické hnutí Demokrati 92 a už z prvních ohlasů je cítit, že tak trochu nahánělo strach už ve své prenatální podobě. Nové hnutí by totiž mělo vyplnit mezeru mezi OH a ODA, chtělo by navázat na myšlenky původního Občanského Fóra a počítá s přízní těch, kteří na podzim podpořili zákonodárné návrhy prezidenta Havla. Varovné hlasy se ozývají zejména od malých stran, a dokonce i od jinak velmi sympatických politiků, od nichž by to nikdo nečekal. Všichni varují před dalším tříštěním politického spektra. Příliš velký počet politických stran samozřejmě svědčí o malé vyspělosti nás všech, ovšem na druhé straně faktem zůstává, že ani desítky stran nám asi nestačí. Jen tak je možné, že podle průzkumů tři měsíce před volbami není nejméně 30 % občanů rozhodnuto, koho má volit! A Demokraté 92 by chtěli oslovit právě ty nerozhodnuté a také ty, které dosavadní strany zklamaly.
Musíme doufat, že se nové hnutí vyvaruje chyb původního OF, jehož politické spektrum bylo opravdu neúnosně široké. D 92 nechtějí mít ve svých řadách ani bývalé komunisty a jejich cílem by nemělo být jen obligátní podílení se na moci, ale maximální snaha o nastolení spravedlivého demokratického řádu. Vždyť už Karel Čapek říkal, že lidi nepotřebují moc, ale pomoc!
Podaří-li se novému hnutí oslovit pověstnou mlčící většinu, pak by měla v červnových volbách opravdu zabodovat, a to od Šumavy k Tatrám!
No – jak víme, nepovedlo se! A to jsem se snažil pomáhat hesly jako – „Nejlevnější předvolební kampaní do Guinessovy knihy rekordů a do parlamentu.“ Natočili jsme několik televizních propagačních klipů, zúčastnil jsem se několika mítinků v Čechách i na Moravě a dokonce jsem naivně přestal na čas předpovídat počasí v televizi, aby nám nebylo vytýkáno, že jsme na obrazovce „zvýhodňováni“! Protože jsme měli volební číslo 13 a na Slovensku Mečiárovo HZDS číslo 7, vymyslel jsem další nepoužitý slogan – „Se šťastnou třináctkou chceme flekovat červenou sedmu od Šumavy k Tatrám a nikdy jinak!“ A právě v tomto jsme asi narazili, to byl kámen úrazu! Nazrával totiž čas na rozpad Československé republiky. Ve volbách jsme dopadli hůře než sedláci u Chlumce a v tom smutku jsme se museli smát, jak se pak v novinách rozebíralo, zda naše hnutí Demokraté 92 těch necelých 33.000 hlasů „ukradlo“ Občanskému hnutí či Občanské demokratické alianci, které v těch volbách také dostaly na frak!
Volby do Sněmovny lidu Federálního shromáždění 1992 – výsledky hlasování za Česko
Strana
Počet hlasů
Procentuální vyjádření
Počet mandátů
Občanská demokratická strana Křesťansko demokratická strana
2 200 937
33,90 %
48
Levý blok (KSČM a SDL)
926 228
14,27 %
19
Československá sociální demokracie
498 030
7,67 %
10
Sdruž.pro rep.-Republikánská str. Čsl.
420 848
6,48 %
8
Křesť. dem. unie - Čsl. str. lidová
388 122
5,98 %
7
Liberálně sociální unie
378 962
5,84 %
7
Občanská demokratická aliance
323 614
4,98 %
0
Občanské hnutí
284 854
4,39 %
0
Hnutí za sam.dem.-Sp. Mor.a Sl.
274 489
4,23 %
0
Hnutí důchodců za životní jistoty
214 681
3,31 %
0
Str. čs. podnikatelů, živnostníků a rolníků
166 325
2,56 %
0
Klub angažovaných nestraníků
129 022
1,99 %
0
Nezávislá iniciativa
76 678
1,18 %
0
Strana přátel piva
68 985
1,06 %
0
Hnutí za sociální spravedlnost
59 585
0,92 %
0
Demokraté 92 za společný stát
32 746
0,50 %
0
A teď se musím vypořádat s tou nejnepříjemnější stránkou mého pošpinění politikou. Na podzim v roce 1993 jsem jel s přítelem Egonem Lánským jeho BMW do Bratislavy na konferenci D 92, kde se mělo jednat o tom, zda hnutí bude dále pokračovat. Egon byl věčně nevyspalý, nechal mě asi v půli cesty mezi Brnem a Bratislavou řídit a na vedlejším sedadle si schrupl. Bylo po obědě a já ho bohužel asi po čtvrthodince řízení následoval mikrospánkem! Otřeli jsme se o pravé svodidlo, to nás probudilo, strhl jsem řízení příliš rychle doleva a než jsem to stačil ubrzdit, ještě jsme narazili předkem do svodidla levého. Ó – jak příznačné, pro začínajícího a zároveň končícího středového „rádobypolitika“! Měli jsme ohromné štěstí, že za námi nic nejelo, vůbec nic se nám nestalo, auto bylo dokonce pojízdné a dojeli jsme do Bratislavy i zpět. Ale pak přišlo strašné Egonovo oznámení, že svůj vůz nemá pojištěný!
Vůbec mne nenapadlo, že by to bylo možné, a zděsil jsem se. Egon mě sice uklidnil, že to nějak uděláme, a nakonec jsme se dohodli, že škodu zaplatíme napůl, což se jakž-takž stalo. I tak to pro mne tehdy znamenalo téměř polovinu mého ročního příjmu. Na dobu opravy jsem mu půjčil našeho Favorita a také jsme mu jeli do Mnichova pro nějaké náhradní díly. Mou novou partnerku můj přítel moc rozhněval, když dílem vážně, dílem z legrace prohlásil, že by k té havárii nedošlo, kdyby jela s námi, což jí navrhoval. Ale zkrátím to. Egon sice prohlásil, že by kvůli penězům nerad ztratil kamaráda, ale bohužel - stalo se. Opět se ukázalo, že o peníze jde až v první řadě a také opět šlo o úhel pohledu. Protože jsme věděli, že Egon ve Švédsku vždy volil konzervativce, přišla nám – tedy partě, která spolu pekla od konce padesátých let - jeho další politická kariéra příliš pragmatická a nejen mé, ale i přátelství některých dalších starých kamarádů s ním bohužel skomíralo, až skončilo. A od té doby jsem už jen dvakrát „mluvil“ s Egonovým záznamníkem, když jsem mu gratuloval k dalším státním funkcím, ovšem s výhradou, že na místo senátora mu pomohli komunisté, proti kterým celou emigraci bojoval! Tehdy jsem samozřejmě vůbec netušil, jakou kalvárií bude procházet naše společnost v dalších pětadvaceti letech!
Ještě jsem si vzpomněl, jak nám Egon, který vystudoval politologii ve Švédsku, říkal, že největší evropský státník dvacátého století – Churchill - během své kariéry dokonce několikrát změnil svou stranickou příslušnost a zřejmě si z něj vzal příklad. Bohužel si myslím, že to morálně není to pravé ořechové! No – už je to pryč a za námi.
Text: Vladimír Vondráček
Ilustrace: FrK Kratochvíl
Pamětníci, vzpomínejte!