Dnes mají svátek Martina, Česlav, Hyacint a Alexij.
Podle občanského kalendáře má dnes svátek Martina, ačkoliv v církevním tomu tak bylo již 30. ledna. Je ženským protějškem jména Martin, jež má počátky ve starém Římě.
Je přídavným jménem k bohu války Marsovi. Jméno Martina tedy nosila dívka, která byla zasvěcena tomuto bohu. V českém církevním kalendáři se dnes sešlo více jmen. Nejprve je to Česlav. Je to polské jméno a jeho nosi tel vždy zachovával čest a svým jednáním ji oslavoval. Dnešní světec se jmenoval Česlav z Vratislavi. Narodil se roku 1180 u Opole ve Slezsku jako hrabě Česlav Odrowaz. Již v útlém mládí si vybral duchovní dráhu a roku 1218 vstoupil do dominikánského řádu. Česlav se brzy stal provinciálem polské řádové provincie. V roce 1224 založil klášter ve Vratislavi a stal se jeho převorem. Vešel do dějin jako zachránce vratislavského hradu před útokem Mongolů. Apoštol Slezska ze mřel 15. července 1242 ve Vratislavi, kde jej pochovali v kostele svatého Vojtěcha. Ve vratislavské diecézi slaví Česlavův svátek 20. července. Světový kalendář jej připomíná 15. července a pouze dominikánský řád a naše země jej slaví dnes.
Stejně odlišně je slaven i další světec Hyacint Polský, shodou okolností Česlavův bratr. Církevní světový kalendář jej slaví až 20. srpna. Hrabě Hyacint Odrowaz se narodil koncem dvanáctého století v Opoli. Stejně jako bratr šel po duchovní cestě. Také on si později vybral dominikánský řád. Byl to neobyčejně vzdělaný člověk, který studoval v Krakově, Praze, Bologni a dokonce získal doktorský titul. Po návratu do vlasti založil četné osady dominikánského řádu. Jeho působnost se tak rozšířila, že zahrnula vedle Polska i Rusko, Čechy, Moravu, Braniborsko, Slezsko, Prusko a Pomořany. Hyacint neúnavně šířil Evangelium. Po veleú spěšném životě nalezl svou smrt 15. srpna 1257 v Krakově.
Posledním dnešním světcem je Alexij z Edessy. Narodil se asi ve čtvrtém či pátém století v Římě a jeho život je velkou legendou. Podle tradice byl synem římského patricije. V den své svatby uprchl do Sýrie, kde se živil žebrotou a vše, co získal, ihned rozdal. Později se vrátil do Říma a žil zde nepoznán jako sluha v domě svého otce, kde spal v pod schody.
Jan Kareta
Vybráno z knihy Václava Rameše – Encyklopedie křestních jmen, kterou vydalo Nakladatelství Libri. Kniha podává přehled o vzniku a původu našich jmen jak je nalézáme v kalendáři, jakož i o mnoha významných osobách, které je nosily.
Jména v kalendáři