Symbióza vývoje člověka a nářadí
Z výkladu ve škole si pamatuji, že vývoj člověka provázel vývoj nástrojů a do značné míry právě zdokonalování nástrojů obohacovalo schopnosti člověka.
Abych nezdržoval, přeskočím od pazourku ke kladívku, kleštím, majzlíku a ve výjimečných případech i vrtačce, t,j. nástrojům, které pod názvem nářadí bylo ve většině rodin v době mého dětství. Pomocí nich muži dokázali vyrobit potřebné věci do domácnosti, opravit žehličku, pračku později i auto nebo postavit domek svépomocí. Záleželo pouze na šikovnosti mužů, nebo žen, které pomocí jehly, nitě, pletacích drátů zhotovovaly svetry, rukavice , šaty a další.
Nyní je situace jiná a to i v případě, že k tomu nářadí přidám hoblík, dokonce elektrický a k těm pletacím drátům šicí stroj šlapací.
Kdo dnes dokáže opravit pračku, vyzdít zídku na zahradě, uplést kulicha? Mnozí už si neporadí ani s tím kladívkem k zatlučení hřebíku pro obrázek, a pro mnohé sdělení, že nádobí lze umýt bez myčky pokládají za fake-new.
Vrátím k té symbióze vývoje člověka a nářadí.
Nářadí pokročilo, a co člověk?....... Těmi tečkami se snažím popsat, že jsem se polekal, že mě napadlo ne zrovna příznivé hodnocení pro člověka.
Poté jsem se uchlácholil myšlenkou, že přece to byl člověk, lidé, kteří to dokonalé nářadí a stroje vymysleli, objevili vyrobili. Dokonce často známe i jejich jména, od Newtona, přes Einsteina, Edisona, Sklodovskou, Wata, a další, včetně našeho Heyrovského a Wichterleho.
Ale znáte tu mysl, z vážného uvažování se mě vynořil vtip o alkoholu, že ničí lidstvo a národy, ale jednotlivcům nevadí, abych si uvědomil ten rozdíl mezi lidstvem a skupinou, byť početnou, která ty stroje přivedla na svět za pasivního přihlížení toho lidstva.
Nezbývá mi proto i po popsaných pokusech si to nepřiznat, že mě v té symbióze vývoje to lidstvo pokulhává. Aby to bylo ještě horší, vybavují se mě skutečnosti ze života vyvolávající obavy, jak to s tím lidstvem dopadne. Ono to totiž vypadá tak, že čím jsou stroje dokonalejší, tím, jak to říci ohleduplně, méně dokonalý, méně zručný, méně znalý, prostě jednodušší člověk dokáže to, co před několika roky dělal člověk kvalifikovaný bez strojů a je jen otázka času, kdy tu lidskou obsluhu stroje nahradí další stroj.
To není sci-fi, to jsem dneska viděl v Globusu, když jsem doprovázel manželku na nákupu.
Vedle zaplacení nákupu pomocí pípajících paní pokladních už tam lze projít jen pípáním nějakých strojů. Když jsem se manželky ptal, proč chodí „skrz“ tu paní pokladní, tak řekla, co pak by dělaly ty paní, kdyby každý chodil vedle?
To nevím, jen vím, že to nebudou jenom pokladní, které nahradí stroje a o to více mě zaráží, že to zatím asi neví nikdo a co je horší, že to nikdo neřeší. A při tom se řeší tolik nepotřebných pitomin, stačí pustit TV, nebo internet.
Vláda to neřeší, nevyřeší to ani nyní tak populární způsob, mám na mysli pobíhání lidí po ulicích s vyvoláváním hesel. Nakonec to není nic nového, už jsem to viděl před léty ve filmu. Lidé tam oslavovali nový most přes řeku, který tam však nebyl a oni za pokřiku hesel se brodili vodou na druhý břeh, věřili tomu, co se jim řeklo. Byla to děsná sranda.
Ve filmu to skončilo tou srandou, jednak to byl film a jednak nepřišla velká voda.
Budou stroje a přístroje chytřejší než člověk? Už jsem o takových případech slyšel a jeden zde uvedu:
Blondýna rozebere chytrý telefon a praví: Ta Helena zase kecá, volala mě, že je v tom, celý jsem to rozebrala a není tady.
Zlatá doba, kdy Boženka psala na vojnu Frantovi: nedostala jsem to. A on odepsal: nic jsem ti neposlal.
