Bejvávalo, bejvávalo? V První republice se říkávalo – Za Rakouska-Uherska bylo lépe! Za Hitlera se říkávalo – Za První republiky bylo lépe! Za komunistů se říkávalo – Za Hitlera bylo lépe. Za Havla se říkalo – Za komunistů bylo lépe! Až tady bude (například) prezidentem valašský král Bolek Polívka, bude se říkat – Za Havla bylo lépe!
Největší zajímavostí a zároveň nepochopitelnou blbostí jsou setkání, kdy bývalý akční komundíra říká – Za komunistů to bylo lepší. A já vím, že má tři auta, kouří ameriky, pije plzeňskou dvanáctku, má chalupu u Rakovníka, bydlí v baráku za pět milionů, každý rok má dovolenou u moře, děti mu studují a na tričku má nápis – O.K. USA.
Vyvstává otázka – po čem se mu stýská? Po schůzích? Po Sovětském svazu? Po oslavách Prvních májů? Po sjezdech? Po konferencích? Po dovolené u Černého moře? Po vodce? Po oslovení – soudruhu? Po pozdravu – Práci čest? Po důstojnické hodnosti v Lidových milicích? Po přehlídkách Spřátelených armád na Letenské pláni? Po skandování – Ať žije KSČ – Ať žije soudruh Husák – Se Sovětským svazem na věčné časy! Lituje, že už nepochoduje s mávátkem v průvodu pod rudou vlajkou? Je mu líto, že už nestojí na tribuně vedle krajského tajemníka? Nevím! Nechápu!
Vždyť většina těch, kteří byli ve straně SRPU A KLADÍVKA a měla vůdčí postavení (od okresu po ÚV), má dnes opět postavení ve společnosti. Naopak – tak zvanou Něžnou revolucí získali to nejcennější. Mohou se svým majetkem chlubit a nemusí zatajovat a předstírat.
Konečně vyměnili výlety do Moskvy za výlety a služební cesty do Paříže, Vídně, New Yorku. Své moskviče a lady šoupli do bazarů a sedí v posledních modelech světového autoprůmyslu. Mají moc ekonomickou a tím i politickou. Tlustá bílá čára jim otevřela cestu k úspěšnému životu. Děti a vnuci jim studují v Americe, v Anglii, místo gorodek hrají golf. A dál nazývají spoluobčany „lidem“, „ulicí“, dál sponzorují své oblíbené umělce, místo soudružských MDŽ-hostin chodí na rauty a hlavně nechtějí nic slyšet o minulosti.
Jen mezi svými si postesknou – Jó, za komunistů to bylo lepší. Ale nikdy už neřeknou – Za nás! Oni vždy vědí, kam obrátit plachtu, kam pohnout kormidlem, jak využít vítr. Minulým generacím znárodnili (ukradli) majetek a nyní mají svůj. Skoupili, co se dalo. Mají za sebou peníze a tím mají i moc. Zajímalo by mne, jak by tihle překabátění bolševici zírali, kdyby se zase vrátil ten jejich socialismus a „lidový stát“ by jim znárodnil to, co získali v demokracii. Ale co není, může být – říká se.
Podle mého názoru by zase neprohráli. Myslím si, že nadávají jen ze setrvačnosti. A proč by také nadávali? Vždyť 17. listopadu 1989 také zvítězili. On chameleón totiž nikdy neprohraje.
A já se vám přiznám. Raději je vidím se zlatými řetězy na krku, než aby nám zase dávali řetězy na nohy.
Poznámka redakce: Pravdivý fejeton Josefa Fouska byl napsán již v roce 1999 a jak vidno ani dnes neztrácí na aktuálnosti. Jak ještě dlouho?