Bajka o lišákovi a vráně

„Na vysokém dubě, sýrec držíc v hubě, kmotra vrána seděla, sýr ten snísti hleděla.“ Jedna z nejznámějších bajek o chytré lišce, která velmi snadno vyloudí na hloupé vráně sýr, už dávno zastarala. V době internetu už žádný pták neskočí na sýr ani na špek nikomu, kdo začne vychvalovat jeho „krásné“ krákání a svůj těžce dobytý žvanec si pečlivě hlídá. A tak spatřila světlo světa tato bajka.

V malebném koutě Českého ráje, v jednom menším polesí hned vedle známého Řáholce, překrásně vegetoval jeden méně známý les. Matička příroda v něm zavedla a udržovala svůj spravedlivý režim, a proto se v něm všechno odehrávalo tak, jak se sluší a patří se všemi švary a nešvary. Všechny stromy, listnaté i jehličnaté, směřovaly pěkně svisle vzhůru k nebi, i když vyrůstaly na svazích malých roklí. V nich se vinuly uzoučké potůčky s čirou vodou, ke kterým pravidelně chodívala pít veškerá lesní zvířena, včetně srnek, srnců, laní, jelenů i divočáků. Pod korunami stromů bylo dosti místa pro keře malin i ostružin a na zemi pak mezi mechem a jehličím se dařilo jak borůvčí, tak i houbám.

Ve větvích stromů švitořilo ptactvo a řádily veverky, mezi skalami své nory nacházeli nebo vyhrabávali jezevci, zajíci, králíci i kuny a sem tam se vršila mraveniště. Všichni tito tvorové a tvorečkové si pak na jaře pořizovali svá mláďata a v zimě bojovali se sněhem a mrazy, jak se dalo. V malé hájovně na kraji tohoto lesa přírodě ze všech svých sil sekundoval švarný hajný Štětivec se svou ještě švarnější blonďatou polovičkou a začínal jim pomáhat i jejich malý synek Budulínek.

Jako všude na světě, tak i v tomto opravdovém lesním ráji se však kromě výše popsaných švarů vyskytovaly i nešvary. Mezi ně patřilo na příklad to, že zde občas někdo z blízké vesnice nasadil parohy sousedovi, aniž použil paroží zdejších jelenů a konec konců jisté zanášení nebylo cizí ani jiným živočichům, čehož důkazem jsou třeba kukačky. Největší nešvar ovšem zavedl do lesa pytlák Říha, který, nemaje flinty, líčil železa na zajíce a králíky. A teprve nyní vlastně začíná nová bajka o lišákovi a vráně.

Jednou takhle koncem zimy se do těch pytlákových želez chytil lišák Ferina, a to hned jednou nohou a také svým ohonem. Už se viděl na pravdě Boží, ale měl štěstí. Našel ho zmíněný Budulínek, který měl zejména s liščím ocáskem své zkušenosti už z útlého dětství. Poradil Ferinovi, aby si kus ocasu i kus nohy prostě ukousl, že mu vše ošetří. Lišák odvážně poslechl a přežil. Samozřejmě se mu na třech nohách čím dál tím hůře lovilo, a tak na svá tři stará kolena začal podnikat. Založil si detektivní agenturu, za vydatné pomoci sojky práskačky brzy věděl doslova o všem, co se v lese šustne, a dovedl to využít ke svému prospěchu.

Vráně, která seděla ve svém hnízdě na vejcích, přinášel potravu její vraňák a jednou přiletěl s velikým krajícem chleba hustě namazaným sádlem se škvarky. Byla to svačina tehdy už študáka Budulínka, kterou občas nechával starému příteli Ferinovi pod jedním bukem. Lišáka pod stromem to pořádně namíchlo. Po vzoru staré bajky začal chválit vraní zpěv, ale ptáci byli informovaní a klidně pomalu klofali do krajíce pěkně střídavě a taky střídavě hrdě předváděli své krákání.

Ferina ale zapřemýšlel přímo svým ptačím mozečkem a vzpomněl si, že sojka práskla na kukačku její zanášení. S menší kukačkou by si ale velké vrány asi poradily, a tak si musel lišák vymyslet menší podvůdek. Nakukal vranímu páru, že mladá paní vránová má vajíčko s místním velkým výrem. Ten byl jakýmsi kápem a šéfem všech ptáků v místním polesí a na toho by si vrány určitě netroufly. Pan vraňák ihned začal nadávat, nejprve na manželku, pak na výra, mladá paní vránová se bránila a jen nepatrně naklofaný krajíc se snášel k zemi přímo před Ferinu. Účelu bylo dosaženo a lišák s bohulibým úsměvem chytil kýženou potravu přímo ze vzduchu. Přihlížející sojka mu za tento ekvilibristický kousek zatleskala a za to si mohla do krajíce třikrát pořádně klofnout.

A jaké z toho plyne ponaučení? No přece – nenadávej na šéfa, nebo přijdeš o chleba!

Obrázky - Wikipedia

Vladimír Vondráček

* * *

Zobrazit všechny články autora