JAZYKOVÝ KOUTEK
aneb co se nám už z hlavy vykouřilo
Před nějakým časem se v komentářích pod vyprávěním o souboji malého Vietnamce Taie se záludnostmi češtiny objevil nápad, aby se součástí magazínu stal jazykový koutek, který by pomohl omést prach z vědomostí, které jsme kdysi ve svém dětství do hlav pracně vpravili. A když se na osobu, která tento nápad vypustila z úst, nesneslo hromobití, byl nápad rozšířen o dotaz, zda bych se jazykového koutku neujala já. Ba dokonce se našla i taková „šprtka“, která slibovala, že si ořeže tužtičku a posadí se do první lavice, aby jí neušlo ani slovo! (Zapomněla ovšem, že největší „šprti“ sedí v lavici poslední a nevyznačují se ořezanou tužtičkou, nýbrž pytlíkem ovoce z vlastní zahrádky položeným nenápadně na učitelský stolek…) Nu což! Mateřština mě živila po několik desetiletí, tak se o takové malé poradenství pokusím. A když čtenáři nebudou spokojeni či pomine zájem, jazykový koutek prostě skončí…
Psaní bě/bje, vě/vje, pě
aneb Je třeba si zpětně uvědomit, že i vědec na kruhovém objezdu nebo při vjezdu do obce může porušit pravidla (i když jen pravopisu).![](portal/cz/seniortip/article/2584/Image/Ivo.jpg)
Jestliže jsme minule věnovali pozornost pravopisu mě/mně, je logické, že dnes bude následovat poučení o pravopise skupin bě/bje, vě/vje a pě.
Začneme skupinou pě, protože poučení o jejím pravopise bude nejjednodušší, a tudíž i nejkratší : Skupina psaná –pje- v češtině neexistuje! A proto píšeme vždy pouze –pě-.( Např.: napětí, vypětí, opětovat, zpěv…)
U skupin –bje-, -vje- pravopis záleží na tom, zda -b- nebo -v- leží na švu kořene (základu) a předpony, např.: mateřské objetí (ob + jímat = objímat –objetí), objem válce (ob + jímat), objezd (ob+jezd), smyslový vjem (v+jímat= vnímat), vjezd na dálnici (v + jezd)…
POZOR! Skupinu -bje- píšeme také u slov cizího původu objekt-objektivní, subjekt-subjektivní.
Ve všech ostatních případech píšeme -bě- ( oběh peněz, chutný oběd, obětovat život,sběr …) a –vě-(větřit, věnec,věšák,světit …).
Psaní skupin souhlásek
aneb Nemůžeme přenést přes srdce (ať již je měkké, nebo kamenné), že raci nejsou totéž jako racci.
První zastavení v této kapitole věnujeme skupině –nn-, neboť v té se chybuje velmi často.
-nn- píšeme:
1. když ke jménu, v jehož kořeni (základu) je písmeno –n-, připojíme –ný, -ní, např. den – denní, ráno – ranní, kámen – kamenný, cena – cenný, víno-vinný…
2. v přídavných jménech složených, např. jednostranný (jedna+strana), hrubozrnný(hrubé+zrno), rovnoramenný(rovné+rameno), tenkostěnný(tenká+stěna)…
3. ve tvarech 2. a 3.stupně přídavných jmen a příslovcí psaných se skupinou –nn-, např.:
účinný – účinnější, nejúčinnější
cenný –cennější,nejcennější
nevinný – nevinnější, nejnevinnější …
4. Zapamatujeme si pravopis: Anna, panna !
ALE POZOR! Pouze JEDNO –n- píšeme :
1. v přídavném jménu raný (= časný, např. rané brambory, raná zelenina, raný feudalismus…), protože toto přídavné jméno nebylo odvozeno od podst. jména ráno ( ranou zeleninu přece nejíme jen ráno, ale také v poledne či večer), ale právě naopak – podstatné jméno ráno bylo vytvořeno od příd. jména raný
2. v přídavných jménech utvořených koncovkou -í od názvů zvířat zakončených na –n, např.:
jelen – jelení parohy
krocan – krocaní pečeně
havran – havraní peří …
3.ve slovech odvozených příponami:
-ík: deník, týdeník, ceník, viník
-ice: vinice, denice (hvězda)
-ina: cenina
Zdvojené -nn- se vyslovuje jako jednoduché -n-.
Míla Nová