Tímto titulem se pyšnila řada panovníků, ale Češi jím rozumí především Karla IV. Do 21. května je o tomto největším z Čechů otevřena výstava v Praze, kam se přesunula z USA. Dvě části výstavy jsou na Hradě, a to v Obrazárně a v tereziánském křídle, třetí část v Národní galerii v klášteře sv. Anežky na Starém městě. Protože výstava v Obrazárně obsahuje mnoho vzácných exponátů za půjčených z celého světa, je do ní přístup omezen na 1,5 hodiny v určenou dobu, aby se dostalo na všechny zájemce a také je stanoven omezený počet návštěvníků, aby neohrozil exponáty. Podívejme se tedy, co tam uvidíme, a co o tom soudí lidé.
Poté, co si odložíte v šatně vstoupíte do prvního sálu. Na celé zdi vlevo si můžete prohlédnou barevnou mapu znázorňující Evropu z vlády Lucemburků. Do říše patřila Marseille a Arles na jihozápadě, ale též Srbsko a Makedonie na jihu, Holandsko a Pomořany na severu. Samozřejmě též Uhry, Moldavie, Slezsko a Lužice. Berlín byl malou vískou poblíž severní hranice.
Na protější zdi je pak genealogická mapa Lucemburků. Vlevo od sálu je filmová místnost, kde se promítají dokumentární filmy a na obrazovkách televize videokazety. Vpravo se vchází do patnácti místností, v nichž je na stěnách zaznamenán vzestup Lucemburků od Jana až k Zikmundovi, který byl nakonec po porážce radikálních husitů přece jen zvolen českým králem, ale dlouho se z toho neradoval. Po roce 1437 zemřel. Výstava dokumentuje, že byl králem schopnějším a lepším diplomatem než jeho bratr Václav. Žádná šelma ryšavá!
Uvnitř sálů jsou pak exponáty, především početné Madony ze dřeva i z kamene, vzácné obrazy, svědčící o tom, že Praha byla centrem uměleckého dění té doby. Najdete tu poklad, nalezený při přestavbě Karlštejna po roce 1877, i zajímavou historii, jak měnil svého majitele, aby skončil v týchž rukou, do nichž byl po nálezu umístěn: v Uměleckoprůmyslovém museu. Je zde i několik vzácných knih, v nichž můžeme obdivovat ruční práci klášterních písařů. Z nich jmenujme alespoň Sborník Tomáše ze Štítného s šesti traktáty. U každého exponátu je tabulka s vysvětlením v češtině a angličtině.
Krásu starých uměleckých pokladů nelze popisovat, snad si uděláte představu z fotografií v galerii Seniortipu. Je na místě připomenout, že se v obrazárně nesmí fotografovat a snímky nám poskytla Kancelář presidenta republiky.
Výstava dokumentuje, že v době Karlově a jeho nástupců vznikla v Čechách pozoruhodná výtvarná díla a celý druh nového umění, nazvaný krásný styl. Zejména za Václava IV. vznikaly bohatě zdobené rukopisy, které patřily k nejkrásnějším uměleckým dílům vzbuzujícím obdiv např. u francouzského krále. Výtvarné umění té doby ukazuje na to, jak veškerý život byl ovlivňován křesťanstvím a církví, a jak hluboko víra zasahovala všechen lid, včetně panovníka. Když se rozdíl mezi evangeliem a skutečným životem odlišil nad přijatelnou míru, objevili se kritici stávajících pořádků. Celá země se postavila na obranu víry pravé a radikálové se pokoušeli o nastolení království božího na zemi. Proti „kacířům“se vydalo na pochod několik křižáckých výprav, nichž se přívrženci Kristovi navzájem zabíjeli.
O doby těchto evropských náboženských válek uplynulo zhruba 600 let. Křesťanství poté expandovalo na další kontinenty, nichž se šířilo ohněm a mečem, aby přineslo opravdové spasení všech nevěřících.
Tady se naskýtá takovýto exkurs: Od Kristova narození uplynulo v době Lucemburků zhruba 1400 let. Zhruba stejný počet let uplynul od působení Mohameda, Alláhova proroka, a opět se zfanatizované davy valí městy a hovoří o svaté válce proti nevěřícím. Pokračovat netřeba, není to téma tohoto článku.
Kniha návštěv podává obraz o názorech lidí. K obsahu se vyjadřují velice pochvalně, a to nejen v češtině. Kritické názory jsou proti velikosti popisků, které se musí číst zblízka, a tak, při větší návštěvě o víkendech či svátcích, jsou s tím problémy. Návštěvníkům se také nelíbí, že se vpouštějí celé skupiny naráz, takže vzniká u exponátů chumel, který neumožňuje klidnou prohlídku. Navrhují vpouštět skupiny po 10ti minutách, aby se příchozí rozptýlili. Z uvedeného vyplývá, že k návštěvě je lepší zvolit všední den, či ještě pár týdnů vyčkat, než se uspokojí nejzvědavější.
.jpg)
Tímto titulem se pyšnila řada panovníků, ale Češi jím rozumí především Karla IV. Do 21. května je o tomto největším z Čechů otevřena výstava v Praze, kam se přesunula z USA. Dvě části výstavy jsou na Hradě, a to v Obrazárně a v tereziánském křídle, třetí část v Národní galerii v klášteře sv. Anežky na Starém městě. Protože výstava v Obrazárně obsahuje mnoho vzácných exponátů za půjčených z celého světa, je do ní přístup omezen na 1,5 hodiny v určenou dobu, aby se dostalo na všechny zájemce a také je stanoven omezený počet návštěvníků, aby neohrozil exponáty. Podívejme se tedy, co tam uvidíme, a co o tom soudí lidé.