Evropská populace možná jednoho dne zachrání barasingy v Indii a Nepálu
Ostravská zoo je jediným chovatelem barasing v Česku a má na starosti koordinaci chovu těchto vzácných jelenů v celé Evropě, který může mít v budoucnu důležitou roli v přežití druhu.
Jelen barasinga se dnes v místech svého přirozeného výskytu nachází ve dvou rezervacích v Nepálu a celkem v 11 rezervacích ve střední, severní a severovýchodní Indii. Mimo tyto chráněné lokality se barasinga nevyskytuje. Brání mu v tom jednak pytlačení, jednak skutečnost, že je to zvíře žijící především na loukách. Jelikož jsou louky snadno přeměnitelné v pole, v chráněných lokalitách jsou zastoupeny jen zřídka. Výskyt jelena barasingy je proto negativně ovlivněn i zemědělstvím. Pakliže tento druh ve své domovině vymizí, lze očekávat, že se to odrazí také v populaci tygrů, pro které je barasinga jedním z klíčových složek potravy. Aby se zvýšila šance na přežití tohoto druhu, jsou barasingy chovány také v evropských zahradách. „Počet jedinců ani chovatelů není ale pro zachování druhu mimo domovinu optimální. Kupříkladu na americkém kontinentě žije jen velmi malá nekoordinovaná populace (čítající 68 zvířat). Šanci na přežití má jelen barasinga především v Evropě. Evropská populace je jedinou populací mimo Asii, která je dostatečně velká na to, aby mohla dlouhodobě prosperovat, vysvětluje vědecký pracovník Zoo Ostrava Jan Pluháček.
A jak si stojí evropská populace? Veškeré údaje o evropské populaci shrnuje Zoo Ostrava v Evropské plemenné knize pro barasingy a právě v těchto dnech vychází její nové vydání shrnující chov barasing již od roku 1919. K prvnímu lednu letošního roku čítala evropská populace 156 zvířat ve 12 chovatelských institucích. V průběhu roku 2019 se populace barasing rozrostla o 31 kolouchů, zároveň však došlo k uhynutí 26 jedinců. Došlo také k přesunutí třech zvířat mezi institucemi. „Stávající evropská populace je roztříštěna do několika izolovaných stád. Do dnešní doby téměř nedocházelo k přesunům zvířat mezi institucemi, přestože právě jimi se zajišťuje příliv nových genů do stáda. Tím se udržuje populace zdravá,“ popisuje Pluháček. V loňském roce se situace evropských chovů změnila, neboť byl pro barasingy vytvořen Evropský záchovný program (EEP) a jeho koordinace (včetně vydávání plemenné knihy) byla svěřena do rukou Zoo Ostrava. „Z dat vidíme, že barasingám by podobně jako u siků velmi prospělo samčí stádo, které by sloužilo jako rezervoár geneticky nepříbuzných dospělých samců. Ti by mohli pomoci reprodukci u celé řady chovů, což by v důsledku mělo příznivý vliv i na budoucnost celého druhu,“ doplňuje vědecký pracovník.
Chovné stádo barasing mohou návštěvníci Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava pozorovat při projížďce safari expresem ve výběhu Indie.
Safari v ostravské zoologické zahradě otevřené v roce 2014 zahrnuje tři výběhy o celkové rozloze 6 hektarů. Ve výbězích Afrika, Persie a Indie žije přes sto zástupců africké a asijské fauny ve více než 10 druzích. Návštěvníci se mohou projet safari expresem každý den v době od 10 do 17:45 hodin. Délka jedné jízdy je asi 15 až 20 minut. Nástupiště se nachází pod výběhem žiraf.
Letošní mláďata
Ve výbězích Afrika a Indie jsou k vidění letošní mláďata. V africkém výběhu je to šest mláďat vzácných vodušek abok (dva samci a čtyři samičky) a pět mláďat antilop losích (jeden samec a čtyři samičky). Při přejíždění z Afriky do Persie mohou návštěvníci zahlédnout ve výběhu velbloudů tři mláďata (jednoho samce a dvě samičky). Další mláďata jsou pak v Indii, a to u axisů indických – jeden samec a tři samičky. V tomto výběhu by v průběhu sezóny měla přijít na svět i mláďata dalších druhů – vzácných jelenů barasing a turů nilgau pestrých.
Staronový druh
Do výběhu Persie, který v současné době obývá chovné stádo vzácných divokých oslů onagerů a samčí skupina vzácných daňků mezopotámských, se vrátila gazela perská, nazývaná též džejran. Zoo před několika lety chovala dva samce této největší asijské gazely, z nichž jeden uhynul a druhého jsme pak v rámci mezinárodní spolupráce převezli do Zoo Helsinky k devítičlenné skupině samic. Jeho mise zde byla úspěšná a Zoo Ostrava získala několik jeho potomků – celkem tři samce jako základ nové samčí skupiny. Aktuálně zde pobývají dva z nich, v mezidobí byl jeden převezen do partnerské zoo v Holandsku. Po otevření hranic by měl být další odvezen do Maďarska a nahradit tamního chovného samce za účelem udržení genetické variability populace chované v lidské péči. Samec z Maďarska pak najde (dočasný) domov v samčí skupině v ostravském safari.
Historický terénní vůz
Netradiční novinkou ve výběhu afrických zvířat je exponát vozu Land Rover z roku 1971, který Zoo Ostrava věnovala ostravská společnost B of B cars s.r.o. „Vozy Land Rover jsou neodmyslitelně spjaty s přírodou na všech kontinentech, Afrika není výjimkou. Do dnešního dne můžete vidět vozy Land Rover sloužit v těch nejextrémnějších podmínkách jak místním lidem, tak světovým organizacím,“ vysvětluje Ing. David Kiša, jednatel společnosti, která je autorizovaným zástupcem Jaguar a Land Rover v Moravskoslezském kraji. „I to byl ten důvod, proč jsme se rozhodli veterán darovat právě naší ostravské zoo. Za pomocí techniků Zoo Ostrava jsme z vozu odstranili či připevnili části pro zajištění bezpečí zvířat,“ dodává.
Zoo Ostrava se drží mezi nejnavštěvovanějšími turistickými cíli v České republice
Ostravská zoologická zahrada se v roce 2019 umístila na 12. místě v žebříčku návštěvnosti turistických cílů, které pravidelně vydává agentura CzechTourism. V loňském roce ji navštívilo rekordních 580 091 lidí, což je nejvíce od založení zoo v roce 1951. V Moravskoslezském kraji si už několik let drží druhou pozici za Dolními Vítkovicemi. A mezi zoologickými zahradami se nějakou dobu umisťuje na třetím místě za zoo v Praze a Zlíně.
Loňský rok byl pro ostravskou zoo opravdu mimořádný. Kromě rekordní návštěvnosti se dařilo i na poli chovatelském – v počtu chovaných zvířat byla překonaná hranice 5000 jedinců a v průběhu roku se narodil rekordní počet mláďat – 2376, což je téměř dvojnásobné množství oproti roku 2018. V areálu zoo byly otevřeny dvě nové expozice – Tsavo (pro mangusty trpasličí a dikobraze jihoafrické) a Zahradní umění Dálného východu. Kromě toho probíhala výstavba několika nových voliér, které budou návštěvníkům otevřeny v tomto roce. Jedná se o voliéry pro naše druhy sov, pro vzácné dravce orly královské a velká voliéra pro jihoamerické ptáky, do které budou moci návštěvníci přímo vstoupit a pozorovat zvířata z bezprostřední blízkosti.
Jsme velmi rádi, že k nám lidé míří v tak vysokém počtu, a to nejen kvůli umístění v žebříčku návštěvnosti turistických cílů. Od roku 2016 je naše zoo zapojena do systému podpory projektů na ochranu přírody prostřednictvím příspěvku ze vstupného. První tři roky to byla jedna koruna ze vstupného, pak došlo k navýšení na koruny dvě. To znamená, že čím více lidí do zoo dorazí, tím více ochranářských projektů bude podpořeno. Jedná se o projekty probíhající na různých místech světa, ale samozřejmě i v České republice. Každý návštěvník tak společně se Zoo Ostrava pomáhá chránit přírodu a nejohroženější druhy živočichů i rostlin.
Zoo Ostrava je otevřena denně od 9 hod. Aktuální zavírací doba areálu je 19 hod. Pokladny a pavilony se zavírají o hodinu dříve, tj. v 18 hod.
Text: Šárka Nováková, Zoo Ostrava
Foto: Pavel Vlček
Veškeré údaje o evropské populaci shrnuje Zoo Ostrava v Evropské plemenné knize pro barasingy a právě v těchto dnech vychází její nové vydání shrnující chov barasing již od roku 1919. K prvnímu lednu letošního roku čítala evropská populace 156 zvířat ve 12 chovatelských institucích. V průběhu roku 2019 se populace barasing rozrostla o 31 kolouchů, zároveň však došlo k uhynutí 26 jedinců. Došlo také k přesunutí třech zvířat mezi institucemi. „Stávající evropská populace je roztříštěna do několika izolovaných stád. Do dnešní doby téměř nedocházelo k přesunům zvířat mezi institucemi, přestože právě jimi se zajišťuje příliv nových genů do stáda. Tím se udržuje populace zdravá,“ popisuje Pluháček. V loňském roce se situace evropských chovů změnila, neboť byl pro barasingy vytvořen Evropský záchovný program (EEP) a jeho koordinace (včetně vydávání plemenné knihy) byla svěřena do rukou Zoo Ostrava. „Z dat vidíme, že barasingám by podobně jako u siků velmi prospělo samčí stádo, které by sloužilo jako rezervoár geneticky nepříbuzných dospělých samců. Ti by mohli pomoci reprodukci u celé řady chovů, což by v důsledku mělo příznivý vliv i na budoucnost celého druhu,“ doplňuje vědecký pracovník.
Letošní mláďata