Život tohoto druhu obojživelníků začíná vajíčkem, které dospělá žába naklade ve vodě. Za krátkou dobu se z vajíček vyklubou malí pulci, kteří ještě nejsou schopní životu na souši a ve vodě se pohybují pomocí ocásků. Postupem času se jejich ocásek mění v nohy a žáby začínají žít i na souši. Aby se žáby mohly dobře pohybovat, mají na prstech přilnavé přísavky, které se vyvíjí současně s nohama. Pulci se ne náhodou podobají rybám. Žáby se totiž z ryb vyvinuly.
Jak zapadají do potravního řetězce? Živí se drobným hmyzem např. mušky, komáry atd. Samy naopak tvoří potravu ptákům. Žáby se dokáží přizpůsobit životním podmínkám. Např. žáby z oblastí s nedostatkem srážek dokáží přežít celé měsíce zahrabány v bahně. Na povrch se vynoří, až když znovu nastanou deště. Nebo žáby, které žijí v oblastech, kde se střídá období sucha a dešťů, si vytvoří silný povlak průhledného slizu, který je chrání po řadu měsíců před vyschnutím. V období dešťů se ochranný povlak rozpustí.
Vhodné podmínky pro žáby může v podstatě vytvořit každý člověk. Žáby jsou velmi skromní tvorové. Našli jsme žabí rodinku žijící v podstatě na smetišti ve starém prádelním hrnci. Vy si to na zahrádce můžete udělat hezčí. Třeba tak, že si vyhloubíte díru zhruba o velikosti 1m2 a zasypete ji zlehka pískem, aby se vyrovnaly nerovnosti. Pak jako izolaci použijete kus igelitu, který zajistíte kameny. Pak už chybí jen díru zaplnit vodou. Vznikne tak jezírko, které se stane dobrým útočištěm pro žáby. My jsme to vyzkoušeli a opravdu to funguje. Žáby v našem "bazéně" se čile rozmnožují. Voda se samozřejmě musí doplňovat, protože se odpařuje. My řešíme přívodem vody z okapu.
Zajímavosti:
Největší žábu změřili v západní Africe, vážila přes 3kg, s nataženýma zadníma nohama dosáhla její délka 90 cm.
Nejmenší druh žab se vyskytuje ve střední a jižní Americe a měří necelý 1 cm. Nejsou to jen nejmenší žáby, ale i nejmenší obojživelníci vůbec. Nejlepším skokanem se stala jihoafrická žába "ptychadena ostronosá", která skočila 5,35 m. Se skrčenýma nohama měří ale jen 7 cm. Přeskočí tedy 76 násobek vlastní délky.
Za nejjedovatější žáby se považují tzv. pralesničky („šípové žáby“). Vyskytují se v jižní a střední Americe. Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Mnoho těchto žab není přitom větší než 2,5 cm. Jsou zbarveny do křiklavých barev (varování přírody pro živočichy, že jde o nebezpečný druh.)
Nejhlučnější žáby vydávají hlasité zvuky v době rozmnožování. Např. stromové rosničky jsou hlasité, že je můžeme slyšet až 1 km daleko.