Kručinka (Genista - někdy bývá používán název Ginestra) je rostlina z čeledi bobovitých, která zahrnuje přibližně 100 druhů. Jsou to polokeře nebo keře, ale i nižší stromky, které kvetou zářivě žlutě. Jsou to teplomilné rostliny, vyhledávající obvykle sušší a často kamenitá místa. Většina druhů roste ve Středomoří. U nás jsou původní dva druhy, a to kručinka barvířská (Genista tinctoria) a kručinka německá (Genista germanica), na jižní Moravě ještě kručinka chlupatá (Genista pilosa).
Více druhů kručinek bychom našli na svazích Vesuvu, zejména v pásmu nad hranicí lesa (přibližně 1000 m nad mořem a výš), kde vytvářejí souvislé porosty. Italský básník Giacomo Leopardi obdivoval tyto rostliny, že se uchytávají na místech, kde jsou při erupci zasypávány popelem nebo zality lávou, a přesto se znovu vracejí. Giacomo Leopardi jim věnoval dlouhou oslavnou báseň Ginestra. Básník žil na přelomu 18. a 19. století, kdy byl Vesuv často aktivní.
Při erupci v dubnu roku 1906 vychrlil Vesuv obrovské množství popelu. Ještě v témže roce byla dovezena z Etny kručinka etnenská (Genista aetnensis), která byla vysazena pro zpevnění svahů. Tato kručinka, dorůstající do výšky až 3 m, se na Vesuvu velmi dobře ujala a v současné době šplhá téměř k jeho vrcholu (1281 m nad mořem).
Kvetoucí kručinky zaujmou i dnešní návštěvníky Vesuvu. Pro mě byly inspirací k napsání krátké básně a namalování obrázků - se zájmem sleduji postupné osídlování popelu a lávy rostlinami. Pro zajímavost přidávám tři obrázky kručinek, poslední jsem namalovala podle fotografie z července 2016.
A nakonec ještě báseň.
KRUČINKY
Neapolský záliv
pozdravilo slunce
modř rozlila se
po nebi i po moři
Z ranního oparu
vynořil se Vesuv
hora básníků
i ji pohladilo slunce
Zaradoval se Vesuv
a záplavou tisíce květů
potěšil srdce poutníků
z dalekých krajů
A nakonec ještě báseň.