Máme rádi zvířata… Máme rádi zvířata, zvířata, zvířata,
Protože jsou chlupatá a mají hebkou srst.
V zoologické zahradě, zahradě, zahradě
Nehlaďte lva po bradě, ukousne vám prst.
Nedávno na stránkách našeho magazínu začal úspěšný seriál, do kterého přispíváte svými příběhy. Seriál má název "Máme rádi zvířata...". Jak bude dlouho trvat, bude záležet jen na vás tím, že se rozpomínáte a budete nám posílat své příběhy (info@seniortip.cz). Nejedná se o odborné texty, ale jen o veselé i neveselé, zajímavé příběhy o zvířátkách a zvířatech kolem vás.
Zde je další váš příspěvek…
JAMALA WILDLIFE LODGE
Skoro dva roky jsme si s přáteli slibovali, že k výročí našich svateb, musíme vymyslet něco speciálního, na co budeme dlouho vzpomínat. Blížilo se naše 45. a známých 40. výročí. Společně jsme si vychválili do nebe naše dlouholeté přátelství.
Nebyl to výlet z našeho města, právě naopak ‐ oslava v domácím prostředí v Jamala Wildlife Lodge (divoké ubytování, neboli divoká lóže) v canberské zoologické zahradě. Momentálně nejvyhledávanější atrakce v Canbeře i v Austrálii.
S kamarádkou jsme se do Zoo dostavily pro nabídku jedné noci. Vyplnily patřičné požadavky a překvapily naše manžely.
Jamala nabízí tento itinerář:
1 den ‐13.30‐14.15 příjezd
14.20 safari exkurze
16.00 ubytování v Jungle bungalow
18.30 občerstvení před večeří
19.15 večeře (7 chodů)
22.00 odvoz zpět na ubytovnu
Jamala vlastní individuální apartmány s přilehlými zahradami. Ubytovny jsou roztroušené po pozemku.
Co návštěvníky odděluje od divoké zvěře jsou skleněné okna (výlohy). Za nimi leží, nebo se promenádují divoká zvířata a to podle požadavku zákazníka.
V kanceláři jsme měli tři možnosti při výběru. Kamarádka preferovala tygra a potom jí na tom nezáleželo. Já jsem do přihlášky uvedla lva, medvěda, leoparda.
Měli jsme dojem, že nás ubytují vedle sebe, ale chyba lávky. Zoologická je roztahaná, jako skoro každá druhá. Plán byl, že až nás ubytují, navzájem se navštívíme a určené zvíře od nás nebo od nich z pokoje budeme pozorovat. Po dvou hodinovém safari jsme zjistili, že to tak lehké nebude. Zřízenec nám ukázal bungalow ve kterém budeme a kamarády odváděl z našeho dohledu. Pouze jsme si udiveně mávali. On nás však ujistil, že u večeře se zase setkáme.
U domečku čekal jiný zaměstnanec s kbelíkem plným nakrájených jablek. Krmili jsme medvěda jablky úzkými otvory v bráně ohrady. Posléze jsme vstoupili do luxusního bungalow v africkém stylu a jásali překvapením. Za naším oknem, hned u obývacího pokoje ležel na zádech Malayan Sun Bear (medvěd malajský), který patří mezi menší druhy medvědů. Byli jsme z něho u vytržení i s jakou rychlostí se od krmení jablíčky přesunul za sklo obývacích prostorů. Mají tam připravený útulný kutloušek s vyhříváním, hlavně přes studené canberské noci. To, že jsme se za sklem objevili a byli jen pár centimetrů vzdálení, nic neznamelo. Zrovna měl večeři. Něco ostrými dlouhými drápy dlabal z plastické trubky, posléze z plastické flašky. Vedle něho se válela mražená ryba, které si zatím nevšímal. Bylo tam více nabídek a méďa všechny postupně likvidoval. Do zmrzlé ryby se dal naposled. Zřejmě zákusek. Byla to podívaná k nezaplacení. Nakonec se odporoučel do výběhu. Tam byly připraveny všelijaké klády, houpačky a vyvýšeniny s plošinami.
Medvěd byl krásné překvapení, neboť nám neřekli co pro nás z těch tří nabídek vybrali. Vybalili jsme kufřík, uvařili si kávu a připravili se na odpočinek před večeří.
Ejhle, kdopak se nám to objevil za oknem? Medvědice? Tak s párem medvědů jsme nepočítali. Očichala a vylízala trubky a misky po medvědí hostině. Nic na ní chudáka nezbylo. Chamtivý partner jí nic nenechal, zbyly po něm pouze šupiny z ryby.
Příběh medvídků nás trochu zaskočil.
Medvěd Arataki se narodil roku 1999 ve Wellingtonu, NZ. Když dospěl, byl převezen do canberské zoologické zahrady za účelem rozmnožování (breeding program).
Medvědice Otay narozená roku 2004 se do Canberry dostala roku 2007 z Kambodže.
Arataki v krátké době pobytu v Austrálii onemocněl rakovinou kůže (melanom). Díky tomu, má ve svém výběhu mnoho úkrytů. Australské spalujici sluneční záření nemá slitování ani se zvířaty. Byl podroben ošetření (chemoterapii) a uzdravení zvládl na jedničku.
Malá Otay byla odchycena pytláky a uvězněná v kleci né o moc větší než její velikost. Tam prožila kruté dva roky svého mladého života. Zachráněna byla Australankou Mary Huttonovou, šampionkou o záchranu medvědů, kteří jsou na pokraji vymření. Během její kampaně se jí podařilo zachránit skoro 1000 malajských i jiných druhů medvědů od hrozné předčasné smrti.
Plánované se podařilo a partnerům se po čase společného žití narodila malá medvědice Mary, jménem po maminčině osvoboditelce. Ta je nyní součástí programu rozmnožování v sydnejské Taronga Zoo.
Hraví medvědi poskytují potěšení návštěvníkům v canberské zoologické zahradě již několik let.
Další příběh se točí kolem leoparda jménem Solo a psa Zama. Při narození Sola maminka leoparda neměla dostatek mléka k přežití mláďátka. Solo byl odebrán k umělému dokrmování. Aby osamělé, ohromné kočce nebylo smutno, náhražku sourozence vyplnila fenka Zama. Toto neobvyklé přátelství láká návštěvníky k nezapomenutelné interakci. Každý den se mohou čtyři zájemci přihlásit a absolvovat denní procházku s tímto neobvyklým párem ráno od 9.30 do 10.30. Zvířata si spolu hrají, spí a nespustí ani na okamžik jeden od druhého svůj pohled. Bylo to úžasné pozorovat.
Večeře se sedmi chody také nezklamala. Na toto výročí svatby se jen tak nezapomene! Kamarádi měli vysněného tygra k pozorování a tak byla spokojenost po všech stránkách. Kamarádka se však dobře nevyspala, neboť líný tygr přes den spal, v noci byl aktivní, dělal povyk s opicemi z vedlejšího výběhu a z dálky bylo slyšet i řev lva.
Naši medvídci spali v objetí mezi plyšovými medvědy a jinými plyšáky spokojeně celou noc a my také.