Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Alexandr,
zítra Lumír.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Co nesmíme ztratit
 
Třicet let jsem vyrůstala a dospívala v Československu a padesát jedna let se usazuji a velmi se snažím dospět k pocitu domova v Austrálii.
Čas narůstá a vše se mění v obou zemích.

Československo je nyní Česká Republika a i s tím novým názvem přišly ovšem věci nové. Pro občany České Republiky nebo Česka jsou mnohé změny jistě vítané. Tak jak jsme třeba znali Prahu my je dnes již Praha minulostí.
 

Minulostí je také Austrálie s kterou jsme se setkali před jednapadesáti lety. Všechno je najednou mnohem blíž. Doprava ve městech, nové dálnice i letecká doprava.

Snažili jsme se poznat ten nový domov, je opravdu veliký, velmi zajímavý v mnoha věcech samozřejmě pro nás naprosto jiný a nečekaný. Nebylo ale těch let asi dost, stále ještě dosti míst jsme nestihli a nyní bohužel víme, že nejspíš také nestihneme. Kdybych ta místa chtěla vypsat byl by to dlouhý seznam.
 
Seznam míst v Česku by nebyl o moc kratší. Po devadesátém roce jsme domov navštívili mnohokrát, dokonce také s rodinou a časem jsme rozhodně neplýtvali.

 

Jistě první byla vždy Praha. Tam jsme oba s manželem vyrůstali, tam se nám také narodil náš syn. Ach tam je těch nádherných míst nepočítaně. Prahou se musí procházet, nespěchat, rozhlížet se a stále se zastavovat, není nic, co by nestálo za delší vnímání. A to je zatím jenom Praha a když se rozjedete do dalších měst v Čechách a na Moravě, myslíte, že jste nic neminuli, ale minuli, prostě nějak objeli.

Nechci psát ten seznam, byl by dlouhý, to vidím dosti často. Hned to vysvětlím.
Právě vidím Pekařovu bránu v Českém ráji, Moravské Kraslice, zámek ve Vranově nad Dyjí, jen pár kroků a vidím Znojmo a najednou jsem v Praze. Hradčany a Karlův most, Sovovy mlýny a za nimi Pražský hrad, Malou stranu a Strahovský klášter, Vltavu a Vyšehrad, Čertovkou končím a vracím se k počítači abych to zapsala.
 
Mám sestru v Praze a přítelkyni Janu v Kunvaldu, obě dvě mně každý rok posílají kalendáře a ty ke mně potom každý týden nebo měsíc mluví, ukazují, toto znáš, ale tady jsi nebyla a nyní lituješ. Ano, lituji, alespoň díky za ty obrázky. Vlastně moc a moc děkuji za ty kalendáře.
 

A kde máme obrázky z Austrálie ? Všude kolem nás, stačí pohled z přední verandy do širokého údolí a na kopce plné buše na té druhé straně. Mám také kalendáře plné australských květin. Nekvetou všechny celý rok  a proto je mám také na kalendářích. Jsou v nich také velmi důležitá oznámení – kdy začínají a končí školní prázdniny a jiná stejně důležitá.
 
Ty australské a české kalendáře si ani trochu nepřekážejí, pěkně se jen doplňují, prostě za těch 51 let si hezky na sebe zvykly.
 
Jana Reichová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 05.10.2019  23:57
 Datum
Jméno
Téma
 05.10.  23:57 Ivan
 05.10.  16:20 JaninaS
 05.10.  15:48 Blanka K. domov
 05.10.  10:25 Von