Deficit Soustředění Pozornosti
Pozn.:Jak už jsem psala včera, poslední dobou není mezi lidmi mnoho optimismu a také na mne dost svého smutnění přenášíte. Při takovém jednom meilovém smutnění se přece jen dostavil i optimismus a v odpovědi jsem v závěru meilu obdržela toto povídání. 
Kdo mě zná, tak už dobře ví, že takové meily – přepošli dalším… zásadně přehlížím a ignoruji. Ale tento jsem se po přečtení rozhodla pro zvednutí nálady předat na stránky. Naplním tak požadavek na přeposlání vrchovatě. Upozorňuji, že nejsem autorkou níže uvedeného povídání a autora neznám… Ludmila
Nedávno mi byla diagnostikována následující choroba:
VPDSP - Věkem Podmíněný Deficit Soustředění Pozornosti.
Projevuje se například takto:
Rozhodnu se zalít zahradu. Když jdu k hadici na zdi garáže, všimnu si, že i auto potřebuje opláchnout. Jdu si pro klíč od auta, abych ho vyvezla na prostor před garáží. Ovšem přitom uvidím na stolku v předsíni neotevřenou poštu. Asi bude rozumné se podívat, jestli tamnejsou nějaké složenky k zaplacení. Položím klíče od auta na stolek a začnu probírat poštu. Přitom vidím řadu reklamních letáků a jdu je hodit do odpadkového koše v kuchyni. Vidím, že je plný, takže letáky položím na kredenc a půjdu vyhodit odpadky z koše do kontejneru na ulici. Přitom si uvědomím, že vedle kontejnerů je schránka na dopisy, takže by bylo dobré hned dát do schránky i ten dopis, co jsem večer psala.
Jdu si tedy pro něj do pokoje.
Na stole u dopisu leží hrnek s kávou, kterou jsem před chvílí pila. Vezmu ho do ruky a cítím, že káva už vychladla. Nevadí, uvařím si nový hrnek kávy. Vezmu hrnek a jdu do kuchyně. Cestou vidím, že kytka ve váze začíná uvadat. Tak položím hrnek na parapet a chci vzít vázu a napustit do ní čerstvou vodu. Přitom uvidím na parapetu své brýle, které jsem hledala ráno. Musím si je dát na svůj pracovní stůl, abych o nich věděla. Ale nejdříve přece jen doleji vodu do vázy! Položím brýle, vezmu vázu do ruky a vidím, že za vázou leží dálkové ovládání od televize. Proboha, zase ho budeme večer hledat. Musím ovladač položit k televizi v obýváku. No ale to počká, napřed přece jen je nutno dolít vodu do vázy. Jdu do kuchyně a napouštím vodu - přitom mi vyšplouchne na kuchyňskou linku a trochu i na podlahu. Jdu do koupelny pro hadr, abych to utřela. Pak se vracím do předsíně a přemítám, co jsem chtěla dělat.
K večeru - zahrada není zalitá, auto není umyté (ale nemůžu k němu najít klíče), na okně je hrnek se studenou kávou, kytky ve váze jsou už úplně zvadlé, dopis není vhozený do schránky (ale taky ho nemůžu najít), ztratily se mi brýle a televizi musíme ovládat ručně, ovladač je bůhví kde. Divím se, že nic není hotovo, když jsem se celý den nezastavila a jsem docela utahaná…
No nic, jdu zkontrolovat došlé maily…
Udělejte mi laskavost. Přepošlete to všem známým, protože si nemohu vzpomenout, komu jsem to napsala a komu ne. Jo a nesmějte se, jestli tyhle stavy neznáte - Váš den se blíží!!!
Pozn.: Jak už jsem psala v úvodu – nepřeposílám jen dávám k dispozici. Kdo chtěl četl, kdo nechtěl ignoroval…
Další články autorky: