Pojďte s námi do bijáku aneb Kino, biograf, bijásek Máte zrovna volnou chvíli, kousek vzácného času? Stačí se jen v pohodlí posadit a kliknout na odkaz krátkého filmu, který je vždy po ruce. Iluze velkofilmu nás uvede do seriálu amatérských snímků z různého prostředí, nevypulírovaného profesionální úpravou a dokonalou technikou. Nabídne vám prostý námět, jaký zažíváte denně při své práci, při životě rodiny a běžných starostech. Ukáže vám na místa, kde jste ještě nebyli, nebo jste je shlédli poněkud jinak a upomene vám pohledy vašich vzpomínek z fotografií, které jste při cestování nasbírali. Poslechnete si hudbu, která vás uklidní nebo uvede do příjemné nálady s pohledy na památky a významná místa naší země. To vše můžete spatřit v novém seriálu amatérských snímků, které mimo dobré nálady přinesou i plno inspirace. Dopřejme si prosté krásy a poutavých pohledů na SeniorTipu.
* * *
Chléb náš vezdejší z Lenory
Chléb náš vezdejší, slova modlitby zaznívala často u pece, která sloužila lidem díky tehdejšímu majiteli skláren Mayerovi již od roku 1834. Obecní pec na chleba je od roku 1958 zapsaná jako nemovitá kulturní památka. V roce 2000 bylo založeno občanské sdružení Velká lóže pecařská. Kořeny novodobého veřejného pečení chleba spočívají především v úctě k tvořivé lidské práci. Pekař Augustin Sobotovič a jeho pomocníci obětavě zachovávají tradici pečení chleba, ale také housek, koláčů a výborných lenorských česnekových placek.
Tradiční pečení chleba a pečiva v Lenoře získalo svoji pověst v celém tomto koutě Šumavy. Při cestách po Šumavě jsme nemohli tuto událost pominout. Do Lenory se každý rok sjíždí turisté a návštěvníci z celé republiky. Popularita místa narostla zejména díky pecařskému mistru Sobotovičovi. Odtud nápad, pečení chleba s jeho pomocníky zachovat v krátkém filmu.
Jeho přitažlivé vyprávění o chlebu, jeho pečení a kvalitě návštěvníky fascinovalo. Obdivuhodným líčením, jak chléb připravit, jak rozpálit pec a jak sázet bochníky do pece, s praktickou ukázkou si získával úžasný zájem návštěvníků. Překvapivě si po upečení mohli diváci jeho výrobky ochutnat na místě, nebo si je vzít s sebou. Film jeho lásku k řemeslu a práci s božím darem zachovává v jeho vyprávění.
Kdo by se nechtěl podívat na jelení zvěř v jejím přirozeném prostředí v přímém kontaktu. Ve filmu, který byl natočen na cestě mezi šumavskou Kvildou a Horskou Kvildou pro tento účel vzniklo péčí Národního parku Šumava prakticky vybavené návštěvnické centrum s parkovištěm a útulkem pro psy.
Je pamatováno i na vozíčkáře s dálkovým kamerami. Ve středisku jsou názorné panely o životě jelení zvěře a rovněž jsou promítány ukázkové filmy. Obora má vyhrazené stezky s vyhlídkovými místy pro pozorování. Film ukazuje bezprostřední pozorování jelena, který se na závěr nechá krmit a hladit. Dotyk se ovšem nedoporučuje pro možnou nečekanou reakci zvířete.
Jeden z dalších krátkých filmů se v dalším díle týká poněkud náročné cesty za vulkanickou činnosti, která stále hrozí nebezpečným působením a ohnivým gejzírem s potoky lávy.
Pokud byste zatoužili po takovém fascinujícím cestovním zážitku, můžeme doporučit shlédnutí nejvyšší evropské činné sopky, nejvyšší hory Sicílie, u níž se její nadmořská výška 3.340 m mění vlivem erupcí.
Úchvatnost pohledů na území, kde Etna vládne a které znali již staří Řekové jejichž bůh ohně a kovářských řemesel Hefaistos měl své dílny pod Etnou, přibližují inspirativní obrázky, které pro tuto galerii vybrala výtvarnice Jana Haasová.
Návštěva Etny je mimořádným zážitkem a inspirací k malování. Návštěvníky zaujmou nejen její ohnivá dramata, ale i lesy a rostliny, osídlující mladé lávy zejména nad hranicí lesa (přibližně nad 1750 m n.m.).
K prohlídce obrázků s doprovodem hudební produkce vám přeje Jana Haasová příjemný zážitek.
* * *
Ilustrace https://www.jiznicechy.cz https://prachaticky.denik.cz
Obraz Etny malířka a spisovatelka Jana Haasová https://www.obrazkovysvet.cz/gp/id_galerie=1072 Zobrazit všechny články autora