Zírala na mne nevidomým okem a já jsem zažívala pocit překvapení, zadostiučinění a smutku, že už TO skončilo. Myš. Malá, šedá myška s krásným lesklým kožíškem. Naneštěstí si vybrala (a možná byla donesena našimi kočkami) nevhodné stanoviště. Nastěhovala se rovnou do centra dostatku, a to - do mojí kuchyně.Nejprve rozcupovala - i když ne docela, od každé si ukousla kousek - moje utěrky pečlivě poskládané v úhledném komínku. Jelikož se ten komínek počal naklánět na jednu stranu, pojala jsem podezření, že je cosi jinak, než má být. Brzy jsem zjistila co. Místo části bavlněné tkaniny - cupanina a kolem malá myší hovínka. Nejprve jsem dostala zlost, ale pak jsem si řekla, že vygruntovat nikdy nezaškodí a kuchyň se ještě ten den blýskala čistotou.
Jenže jí to nevydrželo dlouho. Druhý den zase myší hovínka - a kočičky přitom neprojevovaly - tedy kromě intenzívního zájmu o potravu - žádné vzrušení. Proto přišla na řadu stará dobrá pastička na myši. Jenomže byla sobota a v Hypernově tento sortiment nevedou. Nasedli jsme na motorku a jeli jsme kvůli obyčejné pastičce 40 km na chalupu, kde jsme žádanou pomůcku našli ve stodole. Kousek špeku nalíčený na správné místo spolehlivě učinil konec bydlení nezvaného nájemníka. Byla jsem spokojena a zároveň jsem si vzpomněla na jednoho mého přítele - kutila, který již roky vymýšlí něco, co by nahradilo a dokonce předčilo vlastnosti obyčejné dřevěné pastičky na myši. Zrovna zítra za ním jdu na návštěvu a tak se ho zeptám, jak pokročil ve svém bádání.
Při cestě na chalupu to všude vonělo zemí, lesem, také siláží a hnojem, ale to bylo stejně krásné. Při každém průjezdu branou lesa nás obklopovala jiná vůně - podle stanoviště rostlin, poražených stromů a teploty místa. Bylo to tak opojné a silné, vítr svištěl kolem přílby a my jsme letěli po asfaltce vstříc další vesničce. Silnice se vinula a točila jak hadí tělo a já jsem viděla staré domky se zavřenýma očima i ty nové s vyceněnými zuby. Na poli se jen tak projížděl traktor v červeném oblečku a prášil hebounký hnědavý prach z rozdrobených hrud. Listnaté stromy při okraji cesty třepetaly žlutými listy, balíky slámy opásané igelitovým pruhem vydávaly silnou obilnou vůni, slunce ržálo a padaly z něj malé třpytivé hvězdičky.
Tak takový to byl krásný den!
