Jana Reichová: Český hrad v Austrálii
Mezi národnostními menšinami v Austrálii jsme my čeští exulanti či emigranti jedni z nejmenších. Přesto dosti Čechů přispělo Austrálii v mnohých oborech. Nemohu a nechci je zde nyní vyjmenovávat, je jich opravdu dosti, ale bohužel nejen Češi zde v Austrálii, ale ani v našem domově za mořem o nich neví. Nelze proto obviňovat Australany, že ani oni o nich většinou neví. Jeden příklad za mnohé. Australský balet založil rozený Moravan Eduard Josef Skřeček. Jeho jméno by anglicky mluvící člověk nikdy nemohl vyslovit, přijal tedy jméno své manželky, ruské primabaleriny – Borovanský. V sydneyské opeře má pamětní desku, co ta ale Australanům říká?
Co potom znají, a konečně i většina zde žijících Čechů, třeba o zakladateli makadámské oříškové farmy, o kterém jsem psala v minulém článku. Budu tedy opět psát o jednom téměř neznámém Čechoaustralanovi.
Karlštejn patří jistě k nejznámějším a také nejoblíbenějším středověkým hradům v Čechách a to hlavně i proto, že ho nechal postavit císař Karel IV. v roce 1438.
Kdo kdy jel vlakem od Prahy na Beroun, nemohl přehlédnout vysoko mezi lesnatými kopci náhle vystupující ty tolik známé krásné věže tohoto hradu.
Daleko, moc daleko od Berouna, když jsme cestovali po australském Severním teritoriu z Darwinu směrem na Litchfield Park, projížděli jsme městečko Batchelor. Náhle vedle silnice v travnatém parčíku uprostřed eukalyptů se objevily ty krásné typické věže Karlštějna. Různá překvapení člověk v životě zažije ale Karlštejn v Austrálii? Ovšem co se před námi objevilo byly nejen věže, ale celý hrad, snad tři metry či více vysoký, postavený na navršených kamenech a červené australské hlíně.
Fata morgana tropického severu?
Docela jistě ne. Velice živé a čilé ještěrky se vyhřívaly na jeho hradbách a střechách, tak skutečné jako ta stavba sama.
Kde se tady vzal ten náš český hrad?
Informační tabule u základů hradu hlásá, že Karlštejn stojí v Parku Berniho Havlíka!
Na pamětní desce zasazené do kamenného podstavce je jméno pana Bernarda Havlíka a verše Jaroslava Vrchlického v češtině i anglickém překladu.
„Poutníče postůj, v dálku než
bludná tě zanese noha!
Kamenů poslouchej hlas,
vlastí ti jimi zní řeč!“
Kdo byl tento Bernard či v Austrálii Bernie Havlík?
Narodil se roku 1912 ještě za Rakousko-Uherska. Po komunistickém „puči“ v roce 1948 emigroval do Austrálie. Zde žil a pracoval v různých pracovních oborech ve Victorii, v Jižní Austrálii a v Queenslandu. V Severním teritoriu začal pracovat v uranovém dole Rum Jungle Mine až v roce 1954. V roce 1971 tento důl byl zavřen.
A tak později s přítelem Milanem Vodičkou založili velkou sosnovou – Cypres Pine farmu asi 30 km od hlavní dálnice Stuart Highway nedaleko nynější Darwin krokodýlí farmy.
Byl to Bernard, který zasadil a pěstoval v Městečku Batchelor první sosny- pine tree a mangovníky. To již byl členem městské zahradnické party.
V době zahradnické práce mu vadila v parčíku hromada velikých kamenů, které nebylo snadné někam odklidit.
Tento problém vyřešil, když na hromadě tohoto kamení postavil repliku Karlštejna. Na tomto projektu pracoval pět let, dokonce, když byl již nemocen. V den jeho úmrtí roku 1990 pod jeho lůžkem bylo nalezeno mlýnské kolo, kterým chtěl projekt dokončit.
Obyvatelé města Batchelor na něj nezapomínají. Turisté projíždějící z Darwinu do Litschfield národního parku, nikdy neminou Havlíkův Karlštejn a fotografují si ho ze všech stran. Zejména japonští turisté.
Za bližší informace k tomuto článku děkuji panu Milanu Vodičkovi, které nám poskytl v roce 2004.
* * *
Foto z archivu autorky
Zobrazit všechny články autorky