Jaro ve skle
Dostala jsem pozvánku od paní Víznerové na vernisáž skla jejího manžela Františka Víznera, akademického sochaře, sklářského výtvarníka a umělce (1936 – 2011). Výstava je v Horácké galerii v Novém Městě na Moravě a potrvá do konce září tohoto roku.
Pan Vízner se vyučil malířem skla, ještě za studií se začal zabývat techniku lisovaného skla. Vystudoval pražskou vysokou uměleckoprůmyslovou školu. Deset let pracoval ve škrdlovické sklárně jako výtvarník, kde navrhoval ručně foukané hutní sklo. Prostřednictvím moderní technologie lisovaného skla povýšil zdánlivě běžné užitkové předměty na umění. Od r. 1970 se věnoval tvarování skla broušením. Spolupracoval několik let se sklárnou Moser. Ostatně na výstavě se můžete na jeho vázy, mísy a umělecké předměty dívat donekonečna. Hovoří s vámi umění protkané světlem. Ze všech úhlů jinou řečí. Pan Vízner patří k světovým špičkám výtvarníků, jehož práce a jméno jsou známé po celém světě.
Současně je o poschodí výš stálá expozice skla dalšího výtvarníka z Vysočiny pana Jaroslava Svobody, jehož Galerii na Karově mnohý z vás navštívil. Od útlého věku spolupracoval v brusičské dílně svého otce. Absolvoval sklářskou školu v Železném Brodě a navíc studoval historii na Filosofické fakultě UK. Jako vedoucí sklářské huti ve Škrdlovicích se staral o její výtvarnou úroveň. Svůj sen si splnil, když v roce 1990 založil v Karlově sklářskou huť a vyrábí umělecké a dekorační výrobky hutnického skla.
S panem Víznerem oba patří k světovým špičkám výtvarníků, jejich práce a jména jsou známá nejen u nás. Možná je to tak, jak praví lidové rčení, že jméno těchto dvou umělců zná víc svět než lidé doma.
.jpg)
