Chvála WC
A nyní se budu poněkud žinýrovat, ale podobně jako koupelnu, ne-li ještě více, musím vychválit WC – tedy Water Closet – splachovací toalety. Mimochodem – tuto zkratku jsem přijal do svého slovníku až v pubertě, do té doby jsme snad všichni říkali tomuto zařízení prostě záchod nebo dokonce hajzlík. Snad i proto, že byl většinou společný několika domácnostem. Ó jak se lidem ulevilo, když v noci a zejména v zimě nemuseli na dvůr do mrazu, i když noční vázy samozřejmě pomáhaly. Jistě by bylo nejslušnější používat pro tato zařízení, která jsou určena k vylučování tělesných odpadů tekutých i tuhých termín toaleta, ale když ono se to slovo někdy může plést s dámskou róbou…
Historie tohoto veledůležitého hygienicko-sanitárního zařízení je stará jako lidstvo samo, ale můj vrozený stud mi nedovoluje pouštět se do větších podrobností a snad to ani není nutné. Je jasné, že zbavovat se svých přebytečných výměšků se musí všichni živí tvorové. A o tom, jak to udělat najdeme radu i v Bibli! Jinak všechny lidské společnosti se s tímto problémem vyrovnávaly různě, a už před tisíciletími se v Indii, Číně, v Egyptě snažili do likvidace exkrementů zapojit vodu. Téměř k dokonalosti to pak dotáhli staří Římané, kteří své záchody často spojovali s lázněmi. Ve středověku pak lidé na hygienu poněkud zanevřeli a své většinou suché záchody stavěli, kde se dalo. Některé byly i přenosné a těm, které „přilepovali“ na mohutné zdi hradů zvenčí se říkalo prevéty. S vodou pak často neměly nic společného. Že se to projevilo různými nejstrašnějšími epidemiemi je na snadě…
Samozřejmě jsem za svůj dlouhý život byl nucen používat toalet všech druhů. Od skautských táborových latrín, přes suché záchody kadibudky na venkovských dvorcích i na naší staré chatě, turecké záchody na vojně, či ještě v osmdesátých letech neuvěřitelné mokré záchody v Moskvě, kde vedle mísy byly koše na použitý papír, aby se nezacpalo odpadové potrubí. A nechce se ani věřit, že podobné mají ještě dodnes v některých řeckých hotelích. Tamní výmluva je ale ekologická – chrání své slané vodstvo, pro sebe i pro nás. Kanalizace je prostě problém, chybějí čističky a odpad teče do Egejského i Jónského moře. Jednu svou fotku zahradní, už nepoužívané toalety – kadibudky si pak nemohu nechat jen pro sebe, takže zde je.
Ale spějme k závěru, který by měl být pozitivní, a tak se musím vrátit k vlastní chvále WC. Ani si možná dostatečně neuvědomujeme, jaký význam mají WC pro naše zdraví a jak se zasloužily o prodlužování lidského věku. A o tom, jaké blaho nám poskytnou zejména v ošemetných situacích netřeba pochybovat. A zde mi dovolte na opravdový konec této chvály jednu osvědčenou radu nejen pro seniory: „Používejte WC ne až když je to nezbytně nutné, ale kdykoliv se naskytne vhodná příležitost! Tedy – ne když musíte, ale když můžete!“ Věřte, že pak poznáte, že toto hygienické zařízení bude ještě chvályhodnější!
