Tahání za dvojsmysly Užívání dvojsmyslných výrazů, vět i celých příběhů oživí každý text a každou beletrii. Dvojsmysly dodají každému dílu příslovečnou šťávu, špetku tolik potřebného koření, humoru a vzrušení. Pozor, dvojsmysly však nemusí být vždy jen erotické, je to jakékoliv slovní spojení, které se dá pochopit dvěma způsoby. Efekt se dostavuje záhy: čtenáře pobaví, když pochopí, že při druhém významu dostává text docela jiný smysl. Dvojsmysly se zkrátka vyplácí. Bystří čtenářovu pozornost, baví ho. Jen se to nesmí přehnat, text by se stal nesrozumitelným.
„Tolik po ní toužil, že až nemohl spát. Celou noc myslel jen na ni, televizi značky…“ mohla by znít reklama využívající dvojsmysl. V románě často používáme vtípků a nedokončených vět, ze kterých čtenář vycítí výzvu.Zapoj svou fantazii nebo…! Potěší samozřejmě také ironie: „Tak tchyně dneska odjela. Bude se mi stýskat!“ A pokud se tak neděje příliš často (nesmíme čtenáře otrávit), nevadí ani použití běžně užívaných frází, nejlépe trefně zasazených do textu: „S překvapením si uvědomil, že zatímco v posteli je sám, vstávají dva.“
Někdy se autoři snaží čtenáře úmyslně mást. Chtějí, aby danou věc čtenář pochopil jinak, než jak ji nakonec vysvětlí sám. Triku tahání loutek za provázky se používá především pro stvoření napětí a v detektivkách autor nejednou pomocí dvojvýznamových vět mystifikuje či vyloženě zatají důležitý moment či důkaz, aby byl vrah odhalen až na konci. Podobného efektu lze přirozeně dosáhnout i v textu zcela nekriminálním.
„Vstávej, miláčku,“ promluvila něžně k zarostlé tváři na vedlejším polštáři. „Co si dáš k snídani?“ zeptala se, ale aniž by čekala na odpověď, naložila na talířek sušenky a připravila kysanou smetanu. „Tak pojď už, nebo odejdu a ty budeš zase snídat sám!“ Teprve teď kocour zavrněl a pomalinku, s ladným protáhnutím, se vydal na průzkum.