Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Kamil,
zítra Stela.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Osamělý chodec
 
Tentokrát všechno bylo jinak. Tyto verše se zrodily ve znamení Jižního kříže, pod rovníkovým žhnoucím sluncem. V ostrém kontrastu se stíny obřích staletých listnatých stromů a věčných zdánlivých poryvů větrů od moře. Zrodily se přímo v metropoli Nového Jižního Wallesu, v Sydney. Převážně v Hyde Parku, kde se kolem mne procházeli bílí ibisové a dlouhými zobáky klovali blízko mých nohou. Uklidňovali mne. Ukolébávali do snění, jehož verše vám předkládám.
 
Tak zní slovo autorky v nové knížce poezie Osamělý chodec, která v těchto dnech vychází v nakladatelství Epika.

Ilustrace k této knížce nakreslil můj vnuk Franci Urban (vlevo). A protože byste se vy, moji přátelé, s knížkou snad jen nahodile setkávali, nabízím vám pár veršů k přečtení. Poezie dokáže nejen pohladit, naladit na poetickou strunu, ale i zpříjemnit vám chvíli nebo i celý den. I stává se, že si člověk některou básničku přepíše a několikrát se k ní vrací. I na stará kolena, když ji najde po létech někde založenou, se rozněžní.
 
Ilustrace Franci Urban (pro zvěšení klikni):

 
    

Jaro v Sydney
Vlny v zálivu těžkly olovem
Topily se v nich mraky
Jen bílý ibis pod stromem
V kaluži noří zraky
 
Zdali má peří jak má být
A zobák zdatný jak se žádá
Jaro už tluče na vrata
Příroda pranic neodkládá
                             
Jižní kříž
Hledím do oblohy
Ale nevím, kde má být
Vidím okna mrakodrapů
Vzrostlých stromů stín
 
Chodím parkem, oči k nebi
Jak náměsíčný upínám
Homelles spí na lavičkách
Pranic z nebe je zajímá
 
I ptám se náhodného chodce
A on mi řekne ochotně
Zastavte se kousek odtud
Ten svítí v městské knihovně
 
 
Staletý rozložitý strom
Staletý strom ve městském parku
Chrám ticha kolem rozprostřel
A stínů provizorní bárku
Ke kořenům kotvit chtěl
 
Na lavičce v jeho stínu
Ibis na jedné noze stál
Zobák v peří zabořený
Jako by právě usínal
 
Láká mě velmi unavenou
Spočinout v stínu, nabrat sil
Kdo by však sedl na lavičku
Spícího ptáčka probudil
 
Sushi
Poslední tanec rybiček
Na otáčivém stolečku
Poskládaných sukniček
Do rýžových oblečků
 
Čekají sličné v zástupu     
Kdo si kterou vybere  
Nemají ani předtuchu
Kam si je každý odvede
 
Strávníci kolem dokola
Jak mlsní ohaři
Sáhnou po své vybrané
A odvedou ji k oltáři
 
 
Večer v parku
Hotel v parku u Central Station
Dnes je obsazeno
Batoh na batohu
Krabice na krabici
A mezi tím vším nocležníci
Živé sny o lákavých dálkách
Na voňavých polštářích
Nohy zaklíněné v klíně
Sladké Meluzíně
Takhle šťastně si tu spí
Než je město probudí

 
Poznámka redakce: Knížku je možné si za cenu 100 Kč objednat na adrese marta.urban@seznam.cz
 
Marta Urbanová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 27.06.2016  08:54
 Datum
Jméno
Téma
 27.06.  08:54 Ivan
 24.06.  08:48 Marta U. Poděkování
 24.06.  08:27 Von
 23.06.  14:35 LenkaP
 23.06.  11:50 Vesuvjana díky
 23.06.  10:17 Svatka Osamělý chodec