O lásce
Většina českých pořekadel je zakořeněna na hluboké pravdě. Ne nadarmo se například říká, že láska prochází žaludkem. Nedovedu si vůbec představit, kdyby moje žena Máňa, se kterou jsem sdílel lože dobrých 50 let, než mě nařkla z chrápání a odstěhovala se do vedlejší ložnice, vařila blafy!
O tom, že je vynikající kuchařka jsem ovšem v první fázi hlubokého zamilování neměl tušení. I kdyby mně tenkrát řekla, že vařit neumí, tak by mně to bylo docela šuma fuk. To jsem na ní vrhal vlaze zamilované pohledy, ve tmě kina jsem jí žmoulal ruku a cestou domů jsem jí potichu recitoval milostnou poezii. Na nějaké pokrmy jsem neměl ani pomyšlení. Vůbec jsem si jako mladík neuvědomoval, že dobře uvařené knedlo, vepřo, zélo nebo s láskou nakládané okurky, jsou vrcholem štěstí. To byla pro mě tenkrát přízemní věc.
Když se postupem času nevinné chození na procházky držíce se za ruku, pugéty růží a čučení si z očí do očí přeměnilo ve fyzický chtíč, tak na nějaké buřty s cibulí nebylo ani pomyšlení. Ty jsem si nakonec láskou vyčerpaný, mohl dopřát v noci u stánku na Václaváku. Jenže jak většina z nás bohužel ví z trpké zkušenosti, tak krásná, ničím neposkvrněná, ryzí láska, je postupem času nahrazena něčím prozaičtějším.
Po narození ratolestí manželčina touha po vašem, láskou vychrtlému tělu, k vaší hůze uvadne a pak docela zmizí. Žena vámi začne opovrhovat, zcela se upne se na dětičky a začne na vás vidět jenom špatné věci. Na to, že jste jí díťátka udělali v první řadě zapomene a začne jí náhle vadit, že chodíte z hospody pozdě večer a navíc opilý jako carský důstojník, že pak v noci chrápete ještě více než když jste střízlivý, o častém chození na toaletu nemluvě. Vy zatnete zuby a peskování vydržíte jen do té doby, než vám manželka vypere a dobře uvaří.
Jelikož většina mužů jsou štvanci dámského pohlaví, tak potichu doufá, že si k němu, až děti vyrostou, přece najde cestičku a bude jako dříve. Marná sláva, protože se jejich touhy zřídka kdy vyplní. Co se stane je, že manželky vůbec nepropadnou nízkým vášním pohledem na manželovo pivem otylé tělo a většinu času mrhají staráním se o vnoučátka. O nich také dominuje konverzace, pakliže ovšem po tolika letech vůbec nějaká při večeři existuje.
Vnoučátka, jejichž rodiče chodí brzy po jejich narození do práce, manželky hlídají od rána do večera. S vámi se stroze ráno rozloučí s tím, že si v troubě máte ohřát zeml bábu, kterou naprosto nesnášíte. Mně například Máňa nutí jíst zeleninu, boby a luštěniny, které se mi příčí a najednou z neznámého důvodu mně začala vařit taková hrozná jídla jako plněné papriky, škubánky a buchtičky ze šódou. Zato vnoučátkům, jak dobře víme, se podstrojuje o sto šest, a pomalu, ale jistě manželka ztrácí na přitažlivosti.
Abyste ukojili přirozenou touhu po ženských křivkách, klíčovou dírkou v koupelně potupně šmírujete někoho, kdo byl ještě před pár lety ztepilou ženou, které jste podlejzali jen aby si vás všimla a šla s vámi na rande. A teď jste dopadli jako sedláci u Chlumce. Že vám žena vypere, to je vám fuk, to zvládnete. Avšak když vám nepřipravuje jídlo, ale stravu, nesdílí s vámi lože, natož milování, má pro vás pouze slova pohrdání, nutí vás si do zblbnutí hrát s vnoučaty, která vám lezou na nervy, tak víte, že je čas se poohlédnout po nějaké patřičně vyvinuté krasavici, která vám naběhne na špek a uvěří vám, že jste milionář. Ta vám bude dělat co vám na očích uvidí včetně vaření vašich nejmilejších pokrmů.
Jenže vy dobře víte, že za žádnými krasavicemi běhat stejně nebudete, protože byste se při běhu kopal koleny do břicha nebo by vás nakrásně mohl trefit šlak. A uvědomíte si, že když se přimějete abyste se chovali ke své ženě tak jako když jste byli hluboce zamilovaní, nosili jí květinky, šeptali jí do ouška zamilované nesmysly, tak vám bude vařit ta vaše nejmilejší jídla. O škubánkách se vám pak budou zdát jenom hrozné sny. A možná, že se i neuvěřitelné stane skutkem a žena podlehne vaším toužebným naléháním a v manželské loži se vám láskyplně oddá. Navíc pochopí, že jste pouze přízemní tvorové a štvanci dámského pohlaví a dobrého jídla…