Vzhledem ke skutečnostem, že Zoo Ostrava je dlouholetým úspěšným chovatelem rysa karpatského v rámci mezinárodního chovného programu, podílela se na jeho znovuvysazení do české přírody i na dalších místech v Evropě a aktuálně spolupracuje s Hnutím DUHA a Mendelovou univerzitou na ochraně volně žijících rysů, plně podporuje kroky Hnutí DUHA a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR ve věci nelegálního postřelení rysa v Beskydech.
Spolupráce na ochraně rysa karpatského, ať už v rámci mezinárodního chovného programu nebo ve volné přírodě je dlouhodobě jednou z priorit Zoologické zahrady a botanického parku Ostrava. Historie chovu této největší kočkovité šelmy Evropy sahá v zoo až do poloviny 60. let minulého století. Do poloviny 80. let se podílela na projektu návratu rysa do české přírody, odkud byl rys vystřílen už na konci 19. století, i na další místa v Evropě. Projekt spočíval v tom, že na Slovensku, kde divocí rysi přežívali, se legálně odchytávala mladá zvířata a ta se převážela ke karanténě do ostravské zoo. Rysi byli poté vypouštěni na Šumavě, dále pak v Německu, Rakousku, Slovinsku a Itálii. Tento repatriační projekt byl tehdy velmi úspěšný a i díky němu se rysi opět rozšířili na mnoho míst Evropy.
Rys ostrovid, respektive jeho karpatský poddruh, je historicky jedním z vlajkových druhů Zoo Ostrava, především kvůli výskytu této šelmy v našem regionu. Zoo Ostrava se jeho chovu věnuje mnohá desetiletí, ale novodobá historie sahá do roku 2006, kdy se připojila do mezinárodního chovného programu pro tento druh pod záštitou Evropské asociace zoologických zahrad a akvárií (EAZA). Hned první dvě ze čtyř mláďat narozených v Zoo Ostrava v roce 2008 v rámci novodobého managementu se podařilo vypustit do volné přírody na Slovensku díky zcela jedinečné spolupráci, o níž vznikl neméně unikátní dokument „Návrat rysov“. Vypuštění třetího mladého rysa do volné přírody se podařilo zopakovat ještě i v roce 2011.
Celkem se v Zoo Ostrava podařilo úspěšně odchovat 20 rysů karpatských, z nichž 3 byli vypuštěni do přírody, 11 zamířilo do 9 evropských zoologických zahrad, konkrétně na Slovensko, Ukrajinu, do Rakouska, Německa, Maďarska, Itálie, Švýcarska a Anglie. Ve svých nových domovech se tato zvířata v mnoha případech (např. Zoo Kyjev, Zoo Straubing atd.) i úspěšně rozmnožila, předala své geny další generaci a zajistila tak přežití svého druhu i pro budoucnost. Chov tohoto taxonu v evropských zoo je natolik úspěšný, že jsme museli přistoupit i k jeho regulaci – šest rysů bylo nutné utratit z důvodu udržení genetické rozmanitosti, zdraví a životaschopnosti populace chované v lidské péči. Právě udržení genetické rozmanitosti, zdraví a životaschopnosti populace ohrožených druhů chovaných v lidské péči také v budoucnu je hlavní prioritou všech moderních zoologických zahrad. Podrobné informace o chovu rysa karpatského v Zoo Ostrava najdete zde.
Od roku 2018 Zoo Ostrava spolupracuje s organizací Hnutí DUHA a Mendelovou univerzitou na ochraně volně žijících rysů na moravsko-slovenském pomezí. Zakoupením GPS obojku k telemetrickému sledování Zoo Ostrava podpořila práci terénních výzkumníků, kteří tak mohou získat unikátní poznatky o prostorové aktivitě a habitatových preferencích rysa. GPS obojek navíc výrazně zvyšuje šance divokého rysa na přežití, protože pomůže terénním pracovníkům zvíře dohledat v případě, že by například došlo k jeho zranění, a také může odradit případného pytláka, a zachránit tak šelmu před zastřelením.
Zpráva o úhynu rysa v Beskydech, který byl nelegálně postřelen, nás velmi zasáhla a bohužel utvrzuje v přesvědčení, že stále přetrvává obrovská překážka (právě v podobě pytláctví a nelegálních zástřelů), která zcela zásadně brání případné repatriaci, tj. vypouštění rysů odchovaných v lidské péči do volné přírody.