Dva papežové
Tento film mnohého diváka překvapí a jistojistě obohatí. Roli odstupujícího papeže Beneddikta XVI. - Ratzingera hraje Antony Hopkins a kardinála Františka – Jorge Bergoglia hraje Jonathan Pryce.
Kardinál Bergoglia přiletí do Říma za papežem. Přináší s sebou rezignaci na funkci kardinála. V setkání dvou významných osobností v parku letního vatikánského sídla Gndolfo je položeno nespočet otázek a na každou pohotová moudrá odpověď jako např: Celibát jsme zavedli ve 12. století. Je požehnáním, ale může být i kletbou. Padne i otázka svátosti oltářní u rozvedených a František cituje Marka v kapitole II.: Přišel jsem pozvat hříšníky. František posléze argumentuje: „Poslední léta trávíme tím, že trestáme každého, kdo s námi nesouhlasí v otázkách rozvodu, antikoncepce a orientace. Zatímco lidstvo ničí vlastní planetu, my řešíme, jestli sloužit mše latinsky.“
V rozhovoru se prolíná nespočet moudrých vět. Divák při nich vstřebává každé slovo, poznání a udělá si úsudek o mravních hodnotách a koloritu tisícileté církve. Zároveň velkou roli při rozhovoru hraje mimika herců v obličeji, dává každému slovu svou váhu, podtrhuje myšlenku. Pětaosmdestátiletý papež v bílém a kardinál o deset let mladší v černém se navzájem oťukávají jako by se pohybovali po šachovnici, Papež kardinálovi vytýká, že nepřebývá ve své arcibiskupské rezidenci. „Je moc grandiózní,“ na to krátce František.„Na všechno máš odpověď,“ shrnuje papež.
Posléze František argumentuje i slovem z písma: „O andělích nebylo do 5. století ani zmínky a teď jsou všude. Jako holubi.“
„Uvažuješ jako já.“
„Ne. Změnil jsem se.“
„Ne, podlehl. Změna rovná se podlehnutí.“
Papež mu nakonec říká, že s ním nesouhlasí. Kardinál mu několikrát podává abdikační listinu k podpisu, aby si papež konečně uvědomil, proč přijel.
„Copak pastýř opouští své ovečky, když přijde vlk?“
„Neopouštím svatý otče, půjdu na faru.“
Není to návštěva na jedno odpoledne. Další setkání se uskuteční přímo v Sixtínské kapli. Divák má možnost pochopit, že papež si uvědomuje Frantičkovy názory a v podtextu rozhovoru i změny kardinála k neměnnému postoji církve a že se mu do mysli podsouvá jistota, že sám je už na jakékoliv změny unavený a že má vlastně před sebou svého nástupce.
Film na diváka celou dobu působí pohodově, musí o něm přemýšlet a nakonec dospěje k názoru, že to byla od režiséra Fernanda Meirelles vynikající myšlenka natočit tento film. A že měl i šťastnou ruku při výběru hlavních postav. Jejich herecké výkony působí tak věrohodně, jako by se opravdu setkali dva papežové.
Dva papežové
