Nevíte kam na výlet (?) tady je náš tip. Vezměte vnoučata a zajeďte se podívat do Muzea rekordů a kuriozit.Muzeum je ideálním turistickým cílem. Na své si přijdou všichni – děti, dospělí i senioři. Uvidíte stovky exponátů největších, nejmenších, nejdelších, nejtěžších…
Už v roce 2015 se do databanky pelhřimovského Muzea rekordů a kuriozit zapsali kreslené postavičky, které nás (a houfy dalších čtenářů) provázely celým dětstvím. Časopis Čtyřlístek je v rámci České republiky nejdéle vycházejícím dětským komiksem - první číslo spatřilo světlo světa 15. května 1969. Od té doby jeho čtyři hlavní hrdinové (vynálezce Myšpulín, jedlík a silák Bobík, kuchařka Fifinka a strašpytel Pinďa) potěšili milióny dětí - Čtyřlístek je vydáván v nákladu 53 000 výtisků, v počtu 20 čísel ročně, v roce 2015 vyšlo již 600. číslo.
Tušili jste, že předobrazem domku ve fiktivní obci Třeskoprsky byly severočeské Doksy, v jejichž blízkosti má tvůrce komiksu Jaroslav Němeček chalupu? Poblíž se pod hradem Bezzubem (Bezděz) nachází rybník Blaťák (Máchovo jezero). Spoluautory časopisu se postupně stali i přední scénáristé (např. paní Ljuba Štíplová jej spoluvytvářela 39 let).
V roce 2016 vznikají ve stánku Čtyřlístku v Olympijském parku Rio-Lipno nejdelší české omalovánky - k 17. srpnu dosáhla délky 201 metrů a vybarvovalo je celkem 3400 lidí ! Gratulujeme všem tvůrcům, děkujeme jim a zdravíme z Pelhřimova do Třeskoprsk !
Jeďte se za nimi podívat – máme pro vás dárky! Domluvili jsme se s rekordmany z časopisu Čtyřlístek – tedy Myšpulínem, Bobíkem, Fifinkou a Pinďou, pod jejichž velením vznikly nejdelší české omalovánky (mrkněte na video ) a kousek z nich jsme vystavili u nás v Pelhřimově v malovacím koutku. Můžete se s nimi v muzeu i vyfotit – čtyřlístkoví hrdinové letos slaví už 50-té narozeniny a pořád jim to moc sluší. Do 17. března dostanete navíc ke každé dětské vstupence Čtyřlístek zdarma coby dárek. Máme otevřeno každý den od 9 do 17 hodin a těšíme se na vás.
* * * Muzeum rekordů gratuluje
14. února se požehnaných 100 let dožil cestovatel a spisovatel pan Miroslav Zikmund. Velice si vážíme celoživotního díla vytvořeného dvojicí Hanzelka-Zikmund, jejich nezdolného optimismu a šíření dobrého jména České republiky po širém světě.
V rámci festivalu Pelhřimov - město rekordů jsme jim v minulosti vzdali poctu zařazením do Rekordmanské síně slávy (panu Hanzelkovi bohužel již pouze In memoriam) a měli jsme velkou radost, když pan Zikmund navštívil i naše muzeum. Přejeme mu mnoho zdraví a děkujeme za jeho inspirující životní příběh! Vypravte se za námi do Pelhřimova i Vy.
* * * Muzeum rekordů děkuje za největší čapku T. G. Masaryka!
Jan Brabenec, výtvarník žijící od roku 1980 ve Vídni, kde tvoří a s manželkou provozuje galerii, je autorem zvětšeniny čepice s kšiltem, která byla typická pro prvního československého prezidenta. Čapka s tradiční trikolórou na přední části má průměr 140 cm. Rekordní dílo bylo zaregistrováno v rámci autorovy výstavy v Lomnici nad Popelkou a následně po oslavách 100 let založení Československa předáno jako dar k nám do Pelhřimova. Děkujeme! Přijeďte se s čapkou vyfotografovat!
* * *
Mimo jiné muzeum rekordů zve na Nejohnivější výstavu v Čechách!
Tvoří jí 571871 sirek a 248344 sirkových hlaviček, ze kterých Tomáš Korda dokázal vyrobit více než 90 předmětů - vedle funkčních kytar, houslí a mandolín u nás najdete i obrazy a vázy. Vytvoření světově ojedinělé kolekce zabralo autorovi více než 40 let života.
Pro radost všem dobrým lidem a ku poctě zlatých českých ručiček je zde jeden z nejzajímavějších exponátů - Japonská váza (je jediná, u níž je zachycen průběh výroby). K jejímu zhotovení si Tomáš Korda musel shánět v 70.letech minulého století - tedy v době, kdy neexistoval internet, zato fungovala železná opona a cenzura 40 584 sirek (!) a obnášelo to 4 324 hodin práce.
JAPONSKÁ VÁZA - původní slovo autora
Touto vázou jsem chtěl trochu přiblížit Japonsko. Japonci mají svoji zvláštní květomluvu a tak jsem ji zakombinoval do obrazů na této váze. Je na ní symbolicky květ lotosu, symbol pohody a štěstí, dále věnečky, půlvěnečky a cípy šátku UČIKUI a FUROŠIKI. Štěstí, lásku a bohatství zde představují květy slivoně, lístky bambusu a větvičky borovice. Dále jsou zde čtyři obrazy jako symboly historických památek Japonska:
- Posvátná hora Fudžijama jak ji maloval japonský malíř Asajama na konci 17. století.
- Zámek HIMEDŽI, budhistická pagoda. Pro Japonce je tento zámek něco jako pro nás
KARLŠTEJN. V pagodě jsou prý uloženy ostatky Budhy…
- Žena z KAORO, žena z KAIGECUDO. U nás, hlavně na Moravě jsou to kroje, v Japonsku zase kimona…
- Knížecí statek, brána chrámu slunce na ostrově MIJAKŽIMA (šintoistická svatyně). U nás hrad a rytíři, u nich statky a samurajové.
Toto ale i mnoho dalších zajímavostí najdete v muzeu. Máme otevřeno každý den od 9 do 17 hodin a senioři toho v hojné míře využívají.
