Jak je ti Rakousko?........ Ouzko
Před lety (jak ten čas letí) jsem zde popsal postřehy ze země, která je od nás snad nevzdálenější –Japonsko a nyní mě napadlo napsat spíše úvahu o zemi, která je nám nejblíže.
Z vyprávění si pamatuji uvedené zvolání a odpověď ve formě ozvěny, které se mě později, při různých příležitostech vybavilo.
Slyšel jsem, že vzniklo po rozpadu Rakousko-Uherska, po vzniku Československa a bylo výrazem nadšení u nás ze samostatnosti a vyjádření domněnky, že po rozpadu císařství je Rakousku ouzko, tedy, že strádá.
V souvislosti s rozpadem Rakouska-Uherska mě s ohledem na moji limitovanou schopnost jásat nad proklamacemi a symboly už jen proto, že se neustále mění jako třeba samotný název našeho státu jsem se zajímal především na jeho praktický dopad na život lidí u nás.
Nikdy jsem se nedozvěděl, jak se změnil život a práce lidí h na poli, v továrně, dílně, na stavbě a všech ostatních tím, že se změnilo sídlo vlády.
Pamatuji se, že v počátcích televize byl pořad, který se za účasti zástupců Rakouska a Československa snažil přiblížit a zejména srovnat život pracujících v obou zemích, zřejmě s cílem poukázat na sociální vymoženosti u nás. Pořad však rychle skončil, asi to nebyl dobrý nápad, zřejmě se nepodařilo ukázat jak je těm pracujícím v Rakousku ouzko.
Následovala řada let, kdy jsem o Rakousku slyšel především v souvislosti se zimními OH, zimními sporty především lyžováním . Nějaké srovnání s námi mě ani nenapadlo, plně mě stačila naše převaha v hokeji a ve fotbale také žádní šampióni nebyli.
Koncem 70 let jsem byl několik dní ve Vídni na konferenci a během večerních procházek městem jsem nabyl dojmu, že Rakušanům alespoň těm ve Vídni moc ouzko není.
Další srovnávání se tak nějak vnutilo samo při návštěvách příhraniční oblasti Rakouska během dovolených v Jižních Čechách po roce 1989. Stačilo přejet hranici do první rakouské vesnice , aby bylo vidět, že domy mohou být bez oprýskaných fasád, ulice že mohou být zametené, pole zorané a obdělané až k mezím, lesy bez svinčíku jako u nás.
Poznatky o tom, jak je to s tím Rakouskem, zda vůbec je mu ouzko bych uzavřel s tím, že jsem žádné ouzko nenašel a nemám důvod to našim jižním sousedům nepřát. Vždyť, jak již jsem naznačil jsou to čistotní a pracovití lidé.
Spíše by mě zajímalo čím to je, že jsou tak jiní, že zatím co my neumíme spravovat své úspory ač na to máme firmu, mám na mysli Českou spořitelnu, tak Rakušané to dovedou nejen v Rakousku, ale ujali se toho i u nás aniž přejmenovali firmu, tak pod českým názvem, s českými zaměstnanci v českých budovách se toho museli ujmout. Pochopitelně ne zadarmo, ještě, že ten zisk mohou posílat domů elektronicky a nemusí ty prachy převážet a platit mýtné za kamiony převážející ty prachy, byť i z toho mýtného jdou velké peníze také k nim.
Zřejmě platí, kdo umí, ten umí .
Ale my také umíme, když jsem viděl těžbu písku v Jižních Čechách firmou z Rakouska, když jsem tam viděl ty kamiony se dřevem co se valí do Rakouska, všechno to dělají naši lidé a při tom to dokáží za třetinové platy než Rakušané i když pracují v rakouských firmách u nás. Ale stejným způsobem jsou za mnohem menší cenu u nás schopny vyrůst ty kravky do jatečního stavu, myslím ty krávy co se tam zejména u hranic s Rakouskem pasou. Vyrostou levně, prodají se levně, drahé je až to jejich maso teprve po jejich převozu do Rakouska, stejně jako to dřevo.
Co však vůbec nechápu je ta nebojácnost Rakušanů.
Jak už jsem naznačil, mají tam všechno upravené, uklizené, berou trojnásobek našeho platu, stejně tak nesrovnatelně vyšší důchody a vůbec se nebojí. Chápete to?
My se bojíme, cítíme se ohrožení, z toho mála co oproti nim máme slibujeme dát 2 procenta na zbrojení, živíme armádu, posíláme vysunuté mise proti našemu napadení, jsme na to konto v NATO a oni neživí jediného vojáka, natož generála a v policii mají komisaře, pracujícího jen za stravu, spočívající často jen v půlce housky a při tom podávající mimořádné výkony. Mám na mysli komisaře Rexe.
Tak jako M. L. King než ho zastřelili prohlásil, že má sen (I have a dream) tak i mě se zdálo, že se vrátil nápad srovnávat život u nás a v Rakousku a že se začalo srovnáváním stavu ulic a zákonů, kterými se společnost řídí tedy pořádku a chaosu a že to pomohlo.V posledním průzkumu kvality života světových měst se Vídeň umístila na 1. místě, zatím co Praha byla ohodnocena jako šedesátá, takže by se asi našla řada příkladů k poučení.
