Po požáru nový život

Každoroční požáry buše jsou v Austrálii nerozdílnou součástí přírodního cyklu. Po deštivé zimě se krajina zazelená, na loukách a polích vyroste bujná tráva. Avšak netrvá dlouho, vlastně pár horkých dnů, kdy se teplota ve vnitrozemí vyšplhá nad 45 stupňů celsia, aby se svěží zeleň proměnila ve vyprahlou hněď.

Přes všechna úsilí požárníků a stovek dobrovolníků si každoroční požáry buše vyžádají oběti na lidských životech a na obydlích. Jen letos bylo požáry, které zuří na Tasmánii, ve Victorii, Novém Jižním Walesu a Jižní Austrálii zničeno na stovky domů a farem. O tisících mrtvých ovcí, dobytka a australských zvířátek nemluvě.

Ničivé požáry se nepředstavitelnou rychlostí a hukotem připomínajícím motory jumba jetu ženou krajinou a téměř nic je nedokáže zastavit. Opravdu hrůzná podívaná, která poznamená každého, kdo požár zažil a přežil, do konce života.

Zatímco hlavně lidé žijící na venkově se požárů buše obávají, požáry uvítá příroda a buš jako takový. Žár ohně totiž uvolňuje semena stromů a rostlin a tímto způsobem dochází k obrodě buše.

Netrvá dlouho a zdevastovaná buš se opět zazelená a z pokoření ohněm se vzpamatuje jak je ostatně vidět na těchto fotografiích. Mnohem déle to trvá těm nešťastným lidem, které oheň připravil o všechno a kteří musí své životy znovu vybudovat.

Po požárech se pokaždé ukáže ten pravý, tolik typický australský duch, kdy se komunita semkne v jedno a nezištně pomáhá postiženým...

Text Ivan Kolařík
Foto Eva Jančík