Zvony doprovázely člověka od kolébky až do hrobu. Zvon je vlastně samozvučný bicí nástroj kalichového tvaru tvořený tělem zvonu s pohyblivým srdcem, které je zavěšeno uprostřed. Bývá zdoben nápisy, reliéfy a naladěn na konkrétní tón. Za patrona zvonů je považován biskup Paulinus z Noly v Kampánií (z roku 431), který podle legendy slyšel z květů zvonků nadpozemské zvuky. To ho přivedlo na myšlenku napodobení nástroje z kovu.
Nejstarší známý bronzový zvonek byl nalezen v Ninive a pochází z 8 století před našim letopočtem. V křesťanství se pro náboženské účely začaly používat u klášterů od 5 století.
U nás nejstarší písemně doložené zvony jsou z 9 století ve staroslověnské legendě o svatém Václavovi. Zvony se brzy začaly uplatňovat v kostelích, kaplích, domech, nádražích i školách. Stal se z něho důležitý informační nástroj. Svolával věřící k modlitbám, umožňoval orientaci v čase, oznamoval narození i úmrtí člověka, ale hlavně varoval před blížícím nebezpečím.
Nejstarší zvon u nás má na svém plášti uveden rok 1286 a je v chebském muzeu. Staroměstská radnice v Praze měla zvon z roku 1313, který byl zničen v květnu 1945 a dochovaly se z něho jen zbytky. Stále v provozu je zvon Ave Maria z roku 1322 ve zvonici nedaleko minoritského kostela v Benešově Na Karlově.
Zvony se liší nejen velikostí a svým hlasem, ale i způsobem zavěšení.
Raritou jsou „obrácené“ zvony v Kouřimi a v Rovensku pod Troskami. Stojí hlavou dolů. Při zvonění se vrací do běžné polohy šlapáním na páku připevněnou ke zvonkové hlavě. Říkala se jim rebelské či husitské. V Rovensku mají zvony tři, Jana Křtitele, Václava a Jiřího. Původně byly zavěšeny, ale vrchnost nechala odstranit provazy, a tak se zvoníci naučili je rozhoupávat šlapáním. Je to dost náročné a novým zvoníkům trvá půl roku při každodenním cvičení, než se to naučí. Zvon Svatý Václav přestal pravidelně zvonit v roce 1942 a znovu do pohybu byl uveden až po roce 1990.
Většina zvonů měla jméno ať podle českých patronů, podle světce, kterému byl kostel zasvěcen, nebo podle donátora či příslušného zvonaře. Mnoho zvonů bylo ukradeno a zničeno i v současnosti, jako zvon z kostela svatého Floriána z Krásného Března v Ústí nad Labem. Byl z roku 1601, v roce 1999 byl vyhozen z okna a jeho zbytky prodány ve sběrných surovinách. Odborníci ocenili škodu ve výši 750 tisíc korun, historická cena je nevyčíslitelná.
Zvonice a kostel sv. Václava na Týně
Původ vodnářského zvonu, jehož vnitřek tvoří voda, nebyl doposud objasněn, ale jako rituální hudební nástroj je znám již tisíce let. Po jeho rozeznění se rozehraje mnoho rovin a alikvótních tónů, které se vnímají nejen sluchem, ale celým tělem. I u nás lze tuto hudbu slyšet, existují i nahrané koncerty na DVD.
Největším nepřítelem zvonů byl požár a válečné rekvizice. Lidé měli ke svým zvonům velký vztah, před jeho zavěšením docházelo k jeho vysvěcení, což byla velká událost, kterou si dlouho pamatovali a každé zvonění jim to připomínalo. Proto je bránili i před rekvizicemi a snažili se je ukrýt. V době I. světové války objížděla komise, která podle nařízení musela nechat nejmenší zvon a ohledy se braly i na historické zvony. Někdy pomohl zásah církevních autorit, někde prostě vojáky důkladně opili a zvony se „nenašly“ nebo jako v Klenčí pod Čerchovem je zakopali na poli. To se ale týkalo jen ojedinělých případů. Za První republiky se většina zvonů opět doplnila, za druhé světové války se bralo úplně vše. Morava tak přišla prakticky skoro o všechny (zůstalo jich tam jen 6%) v Čechách zůstalo 13% zvonů.
Výroba zvonu je velmi náročná jak z hlediska surovin a energií, řemeslný um se dědí z pokolení na pokolení. Zvonař také pozná v jaké zemi byl zvon vyroben podle zdobení. V Německu se zvony moc nezdobí, za to španělské a italské bývají překrásně zdobené. Nejvíce práce mají zvonaři v době před obecnými volbami, protože se radní potřebují zviditelnit a zvon každý slyší a vidí. Zvon nejen připomíná dobu předků, ale má i svou estetickou roli, pokud jsou zvony sladěné pak i doplňuji krajinu.
Pořízení zvonu není levná záležitost, konají se sbírky mezi věřícími i dalšími občany a nejen ti starší, ale i mladí věnují peníze, něco přidávají i obce. Lidé uvažují co vlastně po nich zůstane a zvon vydrží staletí. Na Kunětické Hoře byl zvon jménem Kateřina již v roce 1715 a přežil celou dobu až do dneška. Po opravě zámecké kaple nemohl být instalován, protože byl poškozen po pádu. Byl nahrazen novým a Kateřina je vystavena v hradním paláci.
Největším zavěšeným zvonem je „Tlustý Petr“ v Kolíně nad Rýnem vážící 24 tun, byl vysvěcen v roce 1924 jako paradoxně německý zvon míru. Jeho předchůdce byl odlit v roce 1873 z děl ukořistěných francouzské armádě, ale v roce 1918 byl přetaven k válečným účelům.
Největší zvon u nás je Zikmund ve Svatováclavské katedrály z roku 1549 vážící 16,5 tuny. Jeho srdce puklo v roce 2002 a že puknutí podle legendy nevěští nic dobrého dokázaly rozsáhlé povodně nedlouho poté u nás. (Svatovítské zvony podle velikosti Zikmund 1549,Václav 1542, Jan Křtitel 1546, Dominik 2012, Josef 1602, Marie 2012, Ježíš 2012 tři zvony chyběly od první světové války byly až v roce 2012 nahrazeny).
Když upadlo srdce 6.1.2011„Tlustému Petrovi“ voda začala zaplavovat německá města od 10.1.2011.
V Evropě patří mezi nejznámější čtrnácti tunový Big Ben na londýnském parlamentu, jehož typické zvonění se stalo součástí hlavních zpravodajských relací v Anglii. U nás označovalo radiové vysílání Volá Londýn.
Každý zvon má svůj osud a mohl by vyprávět. Ale 9801 zvonů, které byly v roce 1942 odvezeny do říšských hutí a roztaveny na nábojnice už na věky mlčí. Na jejich památku vznikl zvon 9801, který zahájil koncert Pro Evropu na Vltavě v nedávné době. Byl vyroben v rakouské firmě Grassmayr v Innsburku, která má zkušenosti v odlévání velkých zvonů. Měří 187 cm, váží přesně 9801 kg a obsahuje 78% slitiny a 22% cínu, je zdobený. Jeho ocelové srdce váží 400kg. Na zvonu je namontovaná dřevěná modřínová hlava na zavěšení. Zatím je umístěn na pontonu na řece Vltavě, později bude umístěn na Rohanském ostrově v Praze na místě, kde byly soustředěny zvony před odvezením do říšských hutí.
Na Vltavě se rozezněl Zvon 9801
Zvon byl pořízen ze sbírky, která není ukončena, protože zatím ještě peníze na něj chybí a zároveň je sbírka rozšířena i na další chybějící zvony. Za každých symbolických 980,10 korun, které dárci nasbírají pomocí zaslaných DMS ve tvaru DMS ZVON 90 na číslo 87777, zvonička na Zvon 9801 symbolicky zazvoní jedním úderem. Pokud se na transparentním účtu 9801 19801 1 / 2010 nasčítá 9801korun, zvonička zazvoní přispěvatelům trojúderem kladívka.
Co závěrem popřát všem zvonům světa? Zvoňte dlouhá léta lidem jen pro radost.
Jaroslava Krejčová
* * *
Fotografie: http://cestovatel.cz/temata/historicke-pamatky-a-mesta/
https://www.animod.cz/ https://ct24.ceskatelevize.cz/ Zobrazit všechny články autorky
ZVONY
