Nedávno byla v Nakladatelství Lidové noviny vydána kniha DĚJINY UKRAJINY. Je zajímavá z mnoha pochopitelných důvodů; na 527 stránkách nabízí historii nejen dnešní Ukrajiny, ale též rozsáhlé části východní Evropy, a to od roku 4500 před n.l. až po současné přepadení Ukrajiny Ruskem.
Je to výsledek poctivé práce tří autorů, jsou to: Jan Rychlík, Bohdan Zilynskyj a Paul Robert Magocsi. O tom svědčí 64 stránek dodatků v závěru knihy, Jsou to: Chronologický přehled několika století té veliké oblasti, též Přehled panovníků a státních představitelů na území Ukrajiny. Čtenář si osvěží či osvojí pojmy jako KYJEVSKÁ RUS, HALIČSKO-VOLYŇSKÁ KNÍŽATA, LITVA, RZECZPOSPOLITA, KOZÁCKÁ UKRAJINA, RUSKÁ ŔÍŠE, RAKOUSKO-UHERSKO, UKRAJINSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA, ZÁPADOUKRAJINSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA, UKRAJINSKÁ SSR a konečně od roku 1991 SAMOSTATNÁ UKRAJINA.
O poctivosti této práce svědčí i obsáhlý přehled Použité literatury a Pramenů, z nichž autoři čerpali. V dodatcích se uvádí i Seznam mapových příloh a vyčerpávající Jmenný rejstřík.
Celé toto dílo je koncentrováno do následujících kapitol:
UKRAJINA DO KONCE OBDOBÍ KYJEVSKÉ RUSI
UKRAJINA MEZI POLSKEM, LITVOU A MONGOLY (TATARY)
UKRAJINA V RÁMCI RZECZIPOSPOLITE
POVSTÁNÍ BOHDANA CHMELNYCKÉHO, VZNIK A POČÁTEK VÝVOJE HETMANSKÉHO STÁTU
ZÁVĚR EXISTENCE A LIKVIDACE HETMANSKÉHO STÁTU A ZÁPOROŽSKÉ SIČE
UKRAJINCI V RUSKÉ A RAKOUSKÉ ŘÍŠI DO POČÁTKU ŠEDESÁTÝCH LET 19. STOLETÍ
UKRAJINCI V PŮLSTOLETÍ PŘED PRVNÍ SVĚTOVOU VÁLKOU
PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA A POKUS O VYTVOŘENÍ SAMOSTATNÉ UKRAJINY
BEZ VLASTNÍHO STÁTU MEZI DVĚMA SVĚTOVÝMI VÁLKAMI
UKRAJINA A UKRAJINSKÁ OTÁZKA ZA DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLKY
UKRAJINA PO DRUHÉ SVĚTOVÉ VÁLCE
SAMOSTATNÁ UKRAJINA
ČESKO-UKRAJINSKÉ VZTAHY
Seznámení s autory :
Paul Robert Magocsi
nar. 1945 je americký profesor historie, politologie a předseda ukrajinských studií na University of Toronto. V roce 1996 byl jmenován stálým členem Královské společnosti Kanady – kanadských akademií umění, humanitních věd a získal čestné tituly na Prešovské univerzitě na Slovensku ( doctor honoris causa , 2013) a na Národní univerzitě Kamianets-Podilskyi na Ukrajině ( pochesnyi profesor,2015). C:\Users\Olgakni\Documents\Scan
Jan Rychlík
nar.1954, historik, zabývá se politickými, hospodářskými a sociálními dějinami střední a východní Evropy a Balkánu. Od roku 1991 pracuje v Masarykově ústavu a Archívu Akademie věd České republiky. Současně od roku 1998 působí na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, kde přednáší české a slovenské dějiny, a od roku 2011 také na Fakultě přírodovědné a humanitně-pedagogické Technické univerzity v Liberci, kde přednáší české a světové dějiny 19. a 20. století.
Bohdan Zilynskyj
nar.1954. Pražský historik Bohdan Zilynskyj je nositelem slavného příjmení ukrajinské kultury. Jeho dědeček Ivan Zilynskyj (1879–1952), profesor filologie na univerzitách v Krakově a v Praze, byl autorem mapy ukrajinských dialektů a reformátorem ukrajinského pravopisu, otec Orest Zilynskyj (1923–1976) literární historik a folklorista, organizátor oživení české ukrajinistiky v uvolněnější atmosféře 60. Let a redaktor nejdůležitějšího díla té doby, bilančního bibliografického sborníku Stopadesát let česko-ukrajinských literárních styků (Praha 1968). Bohdan Zilynskyj vystudoval na FF UK v Praze archivnictví a dějepis, v letech 1979–1991 pracoval v Archivu hl. Města Prahy. Dnes přednáší na několika pražských fakultách moderní historii Ukrajiny a historickou regionalistiku českých zemí.
UKRAJINA je po Rusku druhým největším státem Evropy. Spolu s územím Krymu, násilně obsazeným a anektovaným v roce 2014 Ruskem, zaujímá plochu 603 700 km2, na kterých žilo v roce 2001 48 milionů obyvatel. Ukrajinci patří mezi východní Slovany, jejich jazyk je proto blízký ruštině a běloruštině, avšak rozpadá se na řadu dialektů, z nichž západní mají blízko k polštině či slovenštině., tedy k jazykům západoslovanské jazykové skupiny. Kodifikace spisovné ukrajinštiny je záležitostí druhé poloviny 19. Století.
Jen málo evropských národů prožilo tak nešťastné dějiny, plné násilí, útlaku a odnárodňování jako Ukrajinci. Pouze v raném středověku měli Ukrajinci vlastní stát, tzv. Kyjevskou Rus. Ukrajince pak čekala mongolská pohroma, po ní nadvláda Litvy a pak ještě Polska, podivné období polosamostatné tzv. Hetmanštiny v rámci expandující Moskevské Rusi, která byla během 18. Století brutálně zlikvidována. Teprve v roce 1919 došlo k obnově ukrajinské samostatnosti. Komunisté však Ukrajince za samostatný národ nepovažovali, v rámci formálně samostatné Ukrajinské sovětské republiky přišly další útrapy jako hladomor, komunistické odnárodňování, Černobyl atd. Teprve rozpad Sovětského svazu umožnil Ukrajincům získat samostatnost, ale i o ni musí nyní znovu bojovat.
Olga Janíčková
Všem čtenářům, kteří dočetli recenzi na knihu až do samého konce doporučujeme shlédnout videoklip našeho autora Přemysla Časara: https://youtu.be/_V_odagp6L4