Velikost textu: normální | zvětšit | zmenšitInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Liliana,
zítra Dorota.

Můžete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uživatel: nepřihlášen

Více informací o klubu a členství v něm se můžete dozvědět na stránkách našeho klubu.

Anketa
Návštěvníci stránek - věk návštěvníků. Děkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Společnost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

PLOVOUCÍ DŮM DŮCHODCŮ
 
Divadlo na lodi „Diamond Princess”, uvádí každý večer dvě stejná představení. První v 18.45 a to druhé ve 20.15. Na jedno takové představení v 18.45 jsme se jeden večer po večeři vypravili.  Už dvacet minut před zahájením jsme nenašli ani jedno místo k sezení. Jak je to možné? Možné to bylo, protože „domov důchodců”, jak jsem si loď nazvala, vměstnal snad všechny důchodce do prvního představení. Odešli jsme za jinou aktivitou a ve 20.15 jsme se v poloprázdném divadle usadili na druhé představení. Aha, babičky s dědečky už asi spí.  V divadle během tanců a zpěvů jsem přemýšlela, jak to s námi za pár let bude? Přijde mezi nás taková kritická o trošku mladší než my a bude se posmívat. Ale vždyť je to jedno, nebudeme o tom nic vědět, budeme spát a přenecháme mladším pozdní večery.

Další den po zkušenosti jsme se vydali na druhé představení. Deset minut před osmou jsme před divadlem čekali. Chtěli jsme místo, které nám vyhovuje a ne co na nás zbude. S oznámením, že první představení ještě neskončilo, organizátorka řekla, ať se zařadíme. Stálo tam dost lidí se stejným důvodem, jako my. Po prvním představení, až všichni opustí prostory divadla, vpustí nás ostatní dovnitř. Netrvalo dlouho a začali se z divadla šourat lidé s vozíčky a hůlčičkami. Vyprazdňování nebralo konce.

Pak najednou klid a nikdo už nešel. Holka nakoukla do hlediště a upozornila, že je tam ještě dost lidí a musíme stále čekat. Uplynulo pár minut, ale z divadla už nikdo nevycházel. Organizátorka opět nahlédla do prostor divadla, mávla rukou a začala nás čekající posílat dovnitř. Na sedadlech rozházeně spali někteří starší lidé a ani nevěděli, že je po programu. Tak tohle nás v brzké době čeká? To snad né? Proč vůbec cestuji? Sedačky kolem spících důchodců se začaly vyplňovat. Mít na palubě 2500 cestujících a z toho 60% i více jak osmdesátiletých, tak to je co říct. Program začal a australský komediant, impresionista bavil obecenstvo. Pak ho vystřídal mladý zpěvák s moderní pronikavou muzikou. Ale, ale, copak se děje? Někteří stařečci a stařenky opouštěli prostory. Spícím hluk nevadil, ti nereagovali.  Vzápětí talentovaného zpěváka vystřídala zpěvačka romantických balad a chtěla vědět, kdo že je nejstarší manželský pár? Kolik let jsou spolu? Hlásili se manželé různých věkových sblížení jako například padesát let spolu- potlesk. Šedesát let spolu- ještě větší potlesk. Najednou prý sedmdesát let pospolu. Všichni se otočili dozadu k hlásící se dvojici.

Tam, za zadní, úplně poslední řadou v divadle, seděli na vozíčkách ruka v ruce staří manželé. Za každým vozíkem stála pracovnice z lodi která jim do divadla pomohla. Jak dojemné. Vytryskly mně slzy smutkem nad tím, že já bezohledná, kritizuji něco, co je vlastně tak inspirující. Stařečci za svou lásku obdrželi flašku šampusu. Snad jim někdo dobrý pomohl oprostit se uzávěru, aby si tu věčnou lásku oslavili.

 
Jana Gottwaldová
* * *
Zobrazit všechny články autorky


Komentáře
Poslední komentář: 06.08.2019  08:55
 Datum
Jméno
Téma
 06.08.  08:55 Von